Evropa se roky nechala lákat nízkými cenami ruského plynu a nehleděla na nebezpečí, které Kreml představuje. Vladimir Putin používá energetiku jako zbraň a dopady války se už odrážejí v peněženkách. Polovina Čechů se domnívá, že by Praha měla požádat Moskvu o levný plyn, to by se ale neobešlo bez pokoření před agresorem. Reportéři ČT vysvětlují skutečné zákonitosti velmi složitého trhu s energiemi.
Reportéři ČT: Plyn jako ruská zbraň. Jak funguje energetický trh?
Reportéři ČT: Jak funguje energetický trh? (zdroj: ČT24)
Odborník na plynárenství Michal Kocůrek ze společnosti EGÚ Brno současnou situaci komentuje jako „dokonalou bouři“. „V jeden moment se schází několik velmi důležitých faktorů,“ nastiňuje. Například ve Francii kvůli údržbě nefungují některé jaderné elektrárny, na severu Evropy zase nevanul dostatek větru. Drahý ruský plyn je přesto hlavní příčinou energetické krize, říká Michal Macenauer z EGÚ Brno.
V pátek tvořila cena samotného plynu na pražské burze přesně 82 procent z ceny elektřiny vyrobené v plynové elektrárně. Ostatní náklady dohromady tvoří jen osmnáct procent ceny elektřiny. Cena plynu má vliv i na cenu elektřiny, která se vyrábí bez něj, protože na burze se cena elektřiny odvozuje od toho, za kolik ji vyrábějí plynové elektrárny.
Evropa od Ruska odebírala třetinu veškerého plynu, který potřebovala, a nezastavilo ji ani varování v podobě anexe Krymu. Závislost starého světa na surovině Kreml využil a během prázdnin uzavřel kohoutky. V důsledku ceny plynu – a s nimi i elektřiny – prudce vzrostly.
Evropská unie plánuje stanovit maximální ceny, za něž se v Evropě bude elektřina vyrábět. Státy by měly energetickým firmám odebírat zisky nad touto hranicí. Česká vláda představila cenový strop pro energie a závislost na Rusku se snaží snižovat třeba přes terminál na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku.
Situaci na energetickém trhu podrobně přibližuje reportáž v úvodu článku.