Česko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil v rozhovoru pro ČTK ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Půlroční předsednictví začíná za necelé dva měsíce a jeho agendě bude nejspíš dominovat ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené ekonomické, energetické či migrační otázky. Vstup napadené země do Unie by podle Beka měl být podmíněn standardními kritérii.
Aktuálně je podle ministra ve hře evropský summit věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. „Byli bychom rádi, kdyby hostem toho summitu mohl být ukrajinský prezident,“ přeje si Bek. Uskutečnit by se mohl na počátku října na Pražském hradě.
Do Prahy podle Beka v nadcházejících týdnech zamíří jeden ze Zelenského poradců. Byl by také rád, kdyby se červencového neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová.
Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je na stole varianta setkání lídrů zemí Evropské unie s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku.
„Pokud by summit nebyl, dávali bychom asi přednost tomu, že by lídři západního Balkánu byli účastníky některého z regulérních zasedání Evropské rady v Bruselu během našeho předsednictví. Summit na Pražském hradě bychom nejraději dedikovali velkému tématu našeho předsednictví, což bude řešení situace na Ukrajině,“ dodal ministr.
Poválečná obnova Ukrajiny
Dosavadní jednání v Evropské unii o podpoře Ukrajinců byla relativně jednoduchá, nyní čeká členské státy výrazně složitější debata kolem financování chodu země ochromené ruským útokem, předpokládá ministr.
„Myslím, že míra podpory v Evropské unii je pořád příjemným překvapením pro řadu z nás. To ovšem neznamená, že nás teď nečeká složité vyjednávání o zásadním kroku, a to bude hledání prostředků pro, doufejme, poválečnou obnovu Ukrajiny,“ řekl Bek. Tato debata podle něj pravděpodobně bude během českého předsednictví vedená i s partnery, jako jsou Británie nebo USA.
Rozsah problému nedávno nastínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když řekl, že jeho země bude potřebovat stovky miliard dolarů. Podle ruského bezpečnostního analytika působícího v USA Dmitriho Alperovitche by mohla Ukrajina potřebovat podporu přes šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) ročně. Od EU se očekává, že bude jedním z lídrů těchto snah, napsal tento týden web Politico.
Vstup do Unie
Česko je podle ministra také pro co nejrychlejší cestu Ukrajiny ke statusu kandidátské země do Evropské unie. Zároveň ale proces přibližování má splňovat standardní kritéria a pro plné členství je nevyhnutelné, aby země splnila všechny podmínky.
Ukrajina v posledních měsících překvapila celou řadu aktérů tím, jak efektivně se dokáže bránit ruské agresi a jak dobře dokázala zorganizovat své kapacity ve válce, míní Bek. „Pokud by prokázala stejnou míru efektivity při přejímání evropského práva a provádění strukturálních reforem, tak proces nemusí trvat zdaleka tak dlouho, jako trvá například v případě některých zemí západního Balkánu,“ konstatoval.
V úvahu bere též iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k vytvoření evropského politického společenství, tedy širšího sdružení zemí, které by neměly plný status členské země EU. „Návrh může otevírat nějakou cestu, která překlene určité období. Teď bych ho určitě nechtěl smést ze stolu,“ poznamenal Bek.
Česko se ale dosud přiklánělo k nastartování standardního procesu rozšiřování EU se všemi kritérii a požadavky. „Jsme přesvědčeni, že i pro Ukrajinu je důležité to, aby velmi intenzivně pracovala na institucionálních změnách, které by jí přiblížily EU, ať už v oblasti střetu zájmů, boje s korupcí, nezávislosti soudů a médií a podobně,“ vysvětlil ministr.
