Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. Britský premiér Boris Johnson sdělil, že obnovení vztahů s ruským vůdcem Vladimirem Putinem je nepředstavitelné. Finští lídři podpořili vstup země do NATO. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají pomoci urychlit přepravu milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice.
Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, řekla von der Leyenová v Tokiu
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
6:47
Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.
5:54
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters
5:49
Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.
„Chceme převzít větší odpovědnost v regionu, který je tak důležitý pro naši prosperitu,“ napsala šéfka Komise na Twitteru. Ocenila také „silnou“ reakci Japonska na ruskou agresi Ukrajiny.
Japonsko je jednou z pěti zemí v indo-pacifickém regionu, které přijaly sankce proti Moskvě po ruské invazi na Ukrajinu. Obě strany na 28. summitu EU-Japonsko se shodly, že budou i nadále koordinovat své reakce na ruskou agresi a budou při tom brát v potaz i pozici Číny.
„Ruská invaze na Ukrajinu není jen záležitostí Evropy, ale otřásá srdcem mezinárodního řádu, včetně Asie. To nelze tolerovat,“ řekl Kišida.
Johnson: Obnovení vztahů s Putinem je nepředstavitelné
Britský premiér Johnson řekl rozhlasové stanici LBC, že normalizace vztahů s ruským vůdcem Putinem je po jeho invazi na Ukrajinu nepředstavitelná.
„Předpokládám, že nic není nemožné, ale za nic na světě si nedokážu představit, jak bychom nyní mohli s Putinem znovu navázat vztahy,“ odpověděl Johnson na otázku, zda by vládce Kremlu mohl být znovu přijat na světové scéně, kdyby se kál.
Podle Johnsona by v takovém případě hrozilo opakování situace z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Svět na anexi zareagoval odsouzením kroků Moskvy a uvalením sankcí, ale zároveň s Putinem „tak trochu zahájil jednání o dalším postupu,“ uvedl Johnson. „A Putin to v podstatě využil k tomu, aby Ukrajině zatnul tipec,“ dodal předseda britské vlády.
„Kdyby teď Ukrajinci uzavřeli s Putinem nějakou dohodu, hrozí, že udělá přesně totéž a oni to vědí. Takže krátká odpověď je ne. Žádné obnovení vztahů, Spojené království v tom má jasno,“ řekl premiér.
Evropská komise chce pomoci s přepravou ukrajinských plodin
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.
Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a polovinu vývozu slunečnicového oleje.
Nedostatek potravin pro Afriku
Ruská blokáda černomořských přístavů však tuto cestu vyřadila, kvůli čemuž hrozí akutní nedostatek potravin zejména v některých afrických státech. EU se nyní chce pokusit převézt po souši co největší část z 20 milionů tun obilovin, které musejí opustit Ukrajinu do konce července před další sklizní.
„Je to obrovský úkol, takže je nezbytné koordinovat a optimalizovat logistické řetězce, zavést nové trasy a tak, jak je to jen možné, se vyhnout vzniku překážek,“ prohlásila ve čtvrtek eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. Připomněla, že Rumunsko už začalo přepravovat ukrajinské obilí loděmi z přístavu Konstanca, vodní cestou se však stihne převézt jen malá část produkce.
Brusel proto vyzval úřady členských zemí i přepravce, aby vyhradili pro dopravu ukrajinského obilí nové časové sloty na železnici a poskytli další vlaky a kamiony. Do terminálů na hranicích by měly zamířit mobilní nakladače obilí, aby urychlily překládku – ukrajinská železnice má jiný rozchod kolejí než ta unijní.
Rychlejší by měly být i celní procedury, neboť v současnosti je podle Valeanové průměrný čas nutný k převozu potravinářského nákladu z Ukrajiny přes hranici EU 16 dní. Komise chce také v koordinaci s členskými státy zajistit větší kapacitu pro přechodné skladování ukrajinského exportu na území sedmadvacítky.
Unijní exekutiva hodlá také výrazně zlepšit dopravní propojení Ukrajiny v rámci její očekávané poválečné obnovy. V plánu má například zvýšení kapacity terminálů pro vývoz zboží nebo začlenění klíčových ukrajinských dopravních tepen do páteřní transevropské sítě TEN-T.