Evropská rada strana 4 z 5

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Jeden pracovník Záporožské jaderné elektrárny byl zraněn, když místo v sobotu večer ostřelovala raketami ruská armáda. V neděli o tom informovala ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom. Podle deníku Ukrajinska pravda se to stalo při ostřelování města Enerhodar, na jehož okraji se největší jaderná elektrárna v Evropě nachází.

Česko se ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Příštích šest měsíců bude mít kabinet Petra Fialy (ODS) zásadní vliv na evropskou politiku, diskutované normy, směřování evropského bloku i řešení celé řady výzev.

Neformální summit Evropské unie se uskuteční v Praze v říjnu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Schůzka se má podle Michela uskutečnit 6. a 7. října. Tématem má být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Lídři států Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzie a balkánské státy však pozvánku do Unie nezískaly. Politický geograf a diplomat Jaroslav Kurfürst v pořadu Události, komentáře zhodnotil, jaké jsou šance, že země nakonec dosáhnou na plnohodnotné členství.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně odsouhlasili udělení kandidátského statusu Ukrajině, která čelí ruské invazi, a sousednímu Moldavsku. Kandidaturu ve čtvrtek doporučili také europoslanci. Gruzii udělení statusu v budoucnu unijní lídři podmínili splněním podmínek stanovených Evropskou komisí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Česká republika by se měla podle bývalého premiéra Mirka Topolánka během předsednictví v Radě Evropské unie zaměřit na energetiku. Zejména energetická bezpečnost je podle něj, stejně jako během prvního předsednictví v roce 2009, stále absolutně dominantním tématem. Nynější předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Topolánek byl hostem pořadu Interview ČT24.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.

Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Předseda Evropské rady Charles Michel vyjádřil přesvědčení, že se zemím EU podaří dosáhnout dohody o ropných sankcích vůči Rusku ještě před mimořádným summitem plánovaným na pondělí a úterý. Přijetí sankcí blokuje Maďarsko. Evropská komise chce usnadnit zabavování ruského majetku. Moskva tvrdí, že za určitých podmínek může otevřít koridory pro ukrajinské lodě s potravinami. Litva dodá Kyjevu dvacet obrněných transportérů. Putinův dekret usnadní podání žádosti o ruské občanství.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu na zámku v Lánech setkal s prezidentem Milošem Zemanem, aby probrali českou zahraniční politiku. Hovořili o českém předsednictví v Evropské unii, o válce na Ukrajině, energetické bezpečnosti i o plánovaném vstupu Finska a Švédska do NATO. Fiala po jednání s prezidentem uvedl, že nemá žádné signály o tom, že by byl Zeman proti rozšíření Aliance. Premiér s prezidentem se shodli například na tom, že má Česko i nadále pomáhat Ukrajině i uprchlíkům, kteří míří k nám.

Česko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil v rozhovoru pro ČTK ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Půlroční předsednictví začíná za necelé dva měsíce a jeho agendě bude nejspíš dominovat ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené ekonomické, energetické či migrační otázky. Vstup napadené země do Unie by podle Beka měl být podmíněn standardními kritérii.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.

Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Slovenský premiér Eduard Heger podpořil stupňování sankcí vůči Rusku. O situaci na Ukrajině mluvil v pátek po telefonu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem předseda Evropské rady Charles Michel. Vyzval ho k zavedení humanitárního koridorů.

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na uspořádání mírových rozhovorů týkajících se napětí v Náhorním Karabachu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kancelář arménského premiéra. Země vedou o území letitý spor.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že státy EU budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. „Je čas využívat pozici EU na globálním trhu s energiemi,“ komentoval rozhodnutí český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj přijatá opatření pomohou zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Spolu s ostatními lídry podpořil i návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.

Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.