Evropská unie posílí ochranu svých vnějších hranic. Na summitu v Bruselu se na tom shodli prezidenti a premiéři sedmadvacítky. Unie by podle nich mohla proplácet techniku a ostrahu na hranicích se zeměmi mimo EU a debaty se vedou i o stavbě plotů. Lídři jsou zajedno v tom, že problém migrace spočívá v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy – členské země tak možná budou těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění.
Rozdílné postoje měli evropští lídři k otázce, zda má Unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. V závěrech vyzvali Evropskou komisi k financování „opatření přímo přispívajících ke kontrole vnějších hranic“.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) na způsobu ochrany vnějších hranic Unie zatím nepanuje shoda. Debata o kvótách ale podle něj ani nadále není na pořadu dne.
„Diskuze na Evropské radě o otázce migrace byla asi nejdelší částí programu. Podstatná debata se týkala také ekonomiky, která je v důsledku ruské agrese na Ukrajině a dalších věcí v mezinárodním prostoru do jisté míry křehká,“ shrnul nad ránem jednání český premiér.
Diskuse vedli evropští představitelé také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do Unie přicházejí. Summit však toto téma zásadněji neotevřel a diskuse o něm budou podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové pokračovat v dalších měsících.
Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu.
Posílení hranic
„Je velmi důležité, že Evropská rada jasně uznala, že migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení,“ prohlásila pak po nočním jednání von der Leyenová.
Zdůraznila ale zároveň, že podle ní nelze z unijních peněz financovat pouze ploty, ale do projektů je třeba zahrnout celou infrastrukturu včetně strážních věží, monitoringu, kamer, hraničního personálu či jeho techniky. EU bude podle ní financovat několik pilotních projektů v zemích ležících na nejvytíženějších migračních trasách.
Kromě některých zemí z východního křídla EU v poslední době totiž razí zejména politici Rakouska a Nizozemska myšlenku, že by Unie měla platit za stavbu hraničních bariér.
Fiala: Kvóty nejsou na pořadu dne
Lídři jsou zajedno v tom, že problém spočívá mimo jiné v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy. Summit se shodl, že by členské země měly těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění. Někteří politici mluvili i o zastavení rozvojové pomoci pro nespolupracující země, tento nápad ale nenašel potřebnou podporu.
„Je jasné, že musí existovat i nějaký poměr mezi odpovědností a solidaritou. To ale neznamená přerozdělování a kvóty,“ poznamenal po jednání český premiér Fiala. Česko se podle něj místo přejímání migrantů přihlásilo k přímé pomoci vytíženým zemím.
Debata se vedla i o zavedení pravidel pro nevládní organizace, jejichž lodě zachraňují migranty na moři a vozí je do unijních přístavů. O to na summitu usilovala především italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž vláda se kvůli odmítnutí plavidla s migranty dostala do sporu s Francií.
Podpora zelených firem
V reakci na masivní americké a čínské státní subvence se politici shodli na plánu povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Podrobnosti plánu včetně financování chtějí schválit na příštích vrcholných schůzkách. EU bude rovněž více podporovat výrobce bezemisních aut a dalších ekologických technologií, aby dokázali konkurovat těm čínským.
Zejména Francie a Německo usilovaly o co nejširší možnosti podpory firem, další země však nabádaly k opatrnosti. Český premiér Petr Fiala řekl, že podpora průmyslu nesmí být dotačním závodem.
Evropské země se v současnosti snaží vyrovnat s očekávanými dopady bezprecedentních stamiliardových investic, které na podporu boje proti klimatickým změnám chystají Spojené státy. EU chce zároveň pomoci firmám s dopady vysokých cen energií a motivovat je k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje.
