TÉMA

Vědec

Vědci z Brna zkoumají, proč generace Z víc plýtvá jídlem. Může to být rychlým životním stylem i rostoucím blahobytem
Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.
29. 2. 2024|ČT24
Být vtipný na prvním rande nemusí znamenat úspěch, zjistili australští vědci
Být vtipný a rozesmát svůj protějšek na první schůzce nejspíš nijak nezvyšuje šance na navázání vztahu. Tradiční představa, že lidé se smyslem pro humor to mají při seznamování jednodušší, tak neplatí, zjistili vědci z australské Queenslandské univerzity. Tým vědců tvrdí, že to, co ukazují romantické komedie, nemá s realitou mnoho společného. Napsal o tom deník The Times.
28. 10. 2023|
Vědcům se podařilo vytvořit prvotní zárodečné buňky ohroženého nosorožce
Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na kterém mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.
10. 12. 2022Aktualizováno10. 12. 2022, 20:12|
Do Brna míří vědci z celého světa. Začal tam kongres o elektronových mikroskopech
Brno, které je jedním ze světových center výroby elektronových mikroskopů, hostí od neděle do pátku specializované vědce z celého světa. Na Mezinárodní mikroskopický kongres jich přijede asi šest set. Čeká je program v hotelu International a Uměleckoprůmyslovém muzeu, ale také přímo u výrobců. Brněnské továrny pokrývají asi třetinu světové produkce elektronových mikroskopů.
4. 9. 2022|
Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let
Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Mojmír Petráň byl i protinacistickým odbojářem.
15. 8. 2022|
Nový lék na rakovinu prostaty funguje tam, kde chemoterapie selhala. Brzy může být dostupný
Česká chemička Martina Benešová spolu se svými kolegy objevila lék proti rakovině prostaty, který dává naději spoustě onkologických pacientů. Radioaktivní léčivo už schválila americká léková agentura, nyní se testuje v Olomouci. Dosavadní výsledky jsou povzbudivé, ukazují, že léčivo může prodloužit život mužům, u kterých jiná léčba, jako je například chemoterapie, selhala.
16. 4. 2022Aktualizováno16. 4. 2022, 13:18|
Brněnští vědci dokáží chytit a zpracovat oxid uhličitý, který vzniká při kvašení vína
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli unikátní technologii umožňující jímání oxidu uhličitého, který se uvolňuje při procesu kvašení vína. Umí ho odebrat, stlačit a přeměnit na kapalný kvasný plyn, ten se dá poté využít například při sycení nápojů. Podle vědců má nápad i environmentální rozměr, protože za normálních okolností se oxid uhličitý dostává do atmosféry jako skleníkový plyn.
5. 9. 2021|
Zemřel uznávaný vědec a předseda Grantové agentury ČR Jaroslav Koča
Ve věku 65 let zemřel chemik, strukturní biolog a předseda Grantové agentury ČR Jaroslav Koča. Informovala o tom Masarykova univerzita v Brně (MU), kde vědec působil. Koča byl zakladatelem Středoevropského technologického institutu CEITEC a dlouholetým ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty MU.
3. 7. 2021|
Koně v Tlumačově dostávají speciální stravu. Má zvýšit jejich výkon i zlepšit zdraví
Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní vede k poškození jejich srdečních svalů, jater a narušuje také jejich metabolismus. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně přímo v praxi zkoumají, jak se dá zátěž zmírnit. Vyžaduje to speciální stravu, ale také sledování životních funkcí zvířete. Výzkum by mohl pomoci také dalším zvířatům, dokonce i lidem.
20. 5. 2021|
„Ještě bych neotevíral šampaňské, ale můžeme ho dát chladit,“ říká k vývoji vakcíny biochemik Konvalinka
První a druhé třídy základních škol se mají otevřít už příští týden. Podle biochemika a prorektora Univerzity Karlovy v Praze Jana Konvalinky je to dobrá zpráva, ale zároveň i velké riziko. Právě školy totiž vidí jako jedno z míst, kde se nákaza koronavirem šíří nejsnadněji. Zároveň je ale optimistický a věří, že před Vánocemi už bude epidemická situace mnohem příznivější, řekl to v Interview ČT24.
12. 11. 2020|
Zmizí navždy veltlín? Vinaři se radí s klimatology
Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.
23. 1. 2020|
Britští vědci se snaží obnovit mokřady. Mají zadržet vodu v krajině a obnovit ekosystémy
Politici i odborníci po celém světě hledají cestu, jak se vypořádat s dopady klimatických změn. V boji proti suchu hraje zachytávání vody v krajině klíčovou roli. Mokřadů, které představují přirozený přechod mezi vodním a suchozemským ekosystémem, ovšem zásadním způsobem ubývá. Obnovit křehkou rovnováhu soužití člověka s přírodou se společnými silami snaží britští vědci a farmáři.
24. 11. 2019|
Doporučujeme
Umělá inteligence našla nové obrazce na planině Nazca. Je mezi nimi humanoidní postava i dvouhlavý had
Japonští vědci objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí 143 nových obrazců, takzvaných geoglyfů, které podle nich pochází z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna o víkendu na stránkách Jamagatské univerzity.
19. 11. 2019Aktualizováno23. 11. 2019, 15:46|
Nebe nad Českem rozzáří meteorický roj, podle vědců bude mimořádně intenzivní
V pátek v 5:50 ráno se podle Mezinárodní meteorické organizace očekává zvýšená aktivita roje Alfa Monocerotidy. Podle astronomů Petera Jenniskense a Esky Lyytinena by sprška měla dosáhnout frekvence okolo 400 meteorů za hodinu, tedy asi sedm za minutu. Vědci v článku na webu organizace uvádí, že by tento jev měl trvat několik desítek minut.
21. 11. 2019|
Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum
Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.
20. 11. 2019|
Lidský hluk působí negativně na většinu zvířecích druhů, ukázal nový výzkum
Fakt, že hluk pocházející od lidské civilizace má negativní dopad na některá zvířata, je dobře známý. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, ale upozorňuje, že hluk má negativní dopad na většinu zvířat od těch nejmenších až po obrovské mořské kytovce.
20. 11. 2019|
Na Marsu je hmyz, překvapil kolegy vědce americký entomolog. Věří, že důkazy našel na fotografiích
Emeritní profesor William Romoser z Ohijské univerzity představil v úterý na setkání Americké entomologické společnosti výsledky svého několikaletého výzkumu. Analyzoval snímky povrchu Rudé planety a tvrdí, že na Marsu žije nebo v minulosti žil hmyz.
20. 11. 2019|
Výzkum: Zakazovat používání mobilů o školních přestávkách není potřeba
Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.
19. 11. 2019|
Staří psi naučí člověka novým kouskům. Startuje výzkum na 10 tisících zvířat
Ve Spojených státech startuje první systematická studie stárnutí psů. Univerzity zahájily nábor deseti tisíc zvířat a jejich pánů. Mají pomoci odhalit různé aspekty postupu věku u živočichů, kteří s námi sdílejí životní prostředí i rytmus. Cílem projektu v ceně 23 milionů dolarů totiž není snaha prodloužit věk domácích mazlíčků – ale jejich pánů.
19. 11. 2019|
Nový výzkum slibuje účinné očkování proti vzteklině pro psy. Žádné injekce, stačí polknout
Vědci objevili nový způsob, jak zastavit šíření vztekliny. Dokázali zabránit této nemoci, aby poškodila imunitní systém. Doufají, že tím najdou zbraň proti šíření choroby.
18. 11. 2019|
Doporučujeme
Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava
Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.
13. 11. 2019Aktualizováno16. 11. 2019, 15:25|
Kyslík na Marsu zamotal vědcům hlavu. Nedokážou vysvětlit, proč ho na jaře přibývá
Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.
15. 11. 2019|
Mysleli si, že vymřel před 30 lety. Teď biologové zubatého kančila pozorovali znovu
Vědci znovuobjevili kančila stříbrohřbetého, drobného jelenovitého savce velkého jako králík. Zvíře vybavené nápadnými zuby připomínajícími upíra podle přírodovědců mělo vyhynout už v 90. letech dvacátého století. Jeho nové pozorování je tedy velkým překvapením.
13. 11. 2019|
Nový spektrometr může výrazně zrychlit vyšetření. Lékař by zjistil nemoc, sotva pacient projde dveřmi
Vědci z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně sestrojili prototyp spektrometru, který by mohl výrazně urychlit vyšetření na magnetické rezonanci. Zatímco dnes trvá vyšetření zhruba půl hodiny, v budoucnu by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly, a výsledek by měl lékař v řádu sekund. Kromě nemocnic by nový přístroj mohl najít uplatnění také v materiálových vědách.
12. 11. 2019|