Nejvyšší kontrolní úřad

Ženijní technika české armády je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejenom zastaralá, navíc v některých ohledech nepostačuje současným potřebám vojáků. Například by mosty, které jsou ženisté schopni postavit, neunesly soudobé tanky. Kontroloři upozornili, že byla připravena modernizace ženijního vojska, ministerstvo obrany však investici odložilo. Podle ministerstva to byl důsledek podfinancovanosti resortu, přičemž odmítlo tvrzení NKÚ, že mělo potřebné peníze k dispozici.

Soud propustil z vazby úřednici Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) obviněnou z objednání vraždy manžela. Soud mimo jiné přijal její písemný slib, že povede řádný život. Na svobodu jí pomohla také záruka, uvedl server iRozhlas.cz a Český rozhlas Radiožurnál. V případu jsou stíhaní tři lidé, policisté je podezírají z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Ve vazbě zůstává jeden z aktérů případu. Obviněným hrozí patnáct až dvacet let vězení, případně výjimečný trest.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016—2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Není proto podle něj možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty. Ministerstvo sdělilo, že si je některých nedostatků vědomo a nastavení programů zlepšuje, do konce roku vyhlásí nové programy.

Konkrétní a měřitelné cíle nevyžadovaly ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od žadatelů o dotace z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad, který chtěl zkontrolovat využití peněz z programu, ale jejich vliv na rozvoj venkova vyhodnotit nemohl. Zároveň obvinil příjemce, že v monitorovacích zprávách uváděli nesprávné údaje, a centrální úřady, že se těmito chybami nijak nezabývaly. Ministerstvo zemědělství nicméně uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu, a tvrdí, že monitorovací zprávy využívalo a ověřovalo. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.

Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení, vyplývá z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Dráhy podle mluvčího Filipa Medelského rozhodnutí soudu respektují. Až se plně seznámí s rozhodnutím, zváží další postup, dodal.

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Policie zahájila stíhání tří lidí, podezírá je z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Na webu o tom v pátek informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí patnáct až dvacet let vězení, případně výjimečný trest. Bližší informace k obviněným mluvčí neuvedl. Podle serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu se případ týká pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, která si přes prostředníka chtěla objednat zabití manžela.

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem podpory investic. Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů.

Finanční úřady zadržovaly firmám celé nadměrné odpočty DPH včetně částí, které nepřišly úředníkům problematické, i poté, co Ústavní soud rozhodl, že se to nemá dít. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého trvala náprava téměř dva roky. Chybovaly podle něj konkrétní finanční úřady, ale i Generální finanční ředitelství. To se hájí tím, že tehdejší podoba daňového řádu nic jiného neumožňovala.

Administrativa programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů pro roky 2014 až 2020 stála Česko téměř 30 miliard korun. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj je systém komplikovaný. Míní, že problémem je široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Příjemci dotací čerpali za toto období z evropských fondů 579 miliard korun. Spolufinancováno bylo ze zdrojů EU celkem 188 titulů.

Zpoždění staveb jednotlivých úseků prodražuje dálnici D35 o miliardy. V závěru kontroly, která se soustředila na dokončení dálnice mezi Hradcem Králové a Olomoucí, na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloři zároveň podotkli, že stavba D35 fakticky trvá – od začátku prvních příprav – již půl století a ještě potrvá téměř do konce dekády.

Bezpečnost na silnicích se zvyšuje, ale ne tak rychle, jak si stát vytyčil. To je hlavní závěr zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten zároveň předpokládá, že snížit počty obětí dopravních nehod zhruba na polovinu se nepodaří ani do konce roku 2030. Podle ministerstva má pomoct třeba novela silničního zákona. Platit začne od ledna.

Ministerstvo obrany přehodnotilo plány na pronájem náhradní budovy. Náhradní prostory potřebuje kvůli chystané rekonstrukci svých prostor v pražských Dejvicích, které jsou v havarijním stavu. Cena dosud uvažovaných prostor budila pochybnosti.

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Elektronizace zdravotnictví v Česku se zpožďuje a stále chybí její klíčové součásti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zdravotnictví podle něj dosud nezajistilo poskytovatelům zdravotních služeb jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro sdílení údajů. Lékaři tak stále nemohou v kritických situacích získat informace o pacientovi. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že se dříve nedařilo vypisovat veřejné zakázky. Postupně se ale podle něj skluz daří dohánět.

Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.