Nejvyšší kontrolní úřad strana 3 z 5

Můj způsob práce je asi trošku jiný a neumím si představit, že by se mi to stalo, komentovala nastupující hradní kancléřka Jana Vohralíková v Interview ČT24 zprávu, že prezidentská kancelář v úterý podala trestní oznámení kvůli podezření z majetkové a hospodářské trestné činnosti ve Správě Pražského hradu (SPH). Dodala, že pokud se řeší na poslední chvíli trestní oznámení, bude na Hradě asi hodně práce. Zároveň ocenila Kancelář Pražského hradu a její součinnost při předávání agendy.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na základě externího auditu ve Správě Pražského hradu (SPH) podá trestní oznámení kvůli podezření z majetkové a hospodářské trestné činnosti. V pondělní tiskové zprávě zástupci kanceláře prezidenta Miloše Zeman upřesnili, že podezření se týkají porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušení povinnosti při správě cizího majetku, krádeže, zpronevěry či podvodu.

Prezident Miloš Zeman byl v pátek naposledy ve své kanceláři na Pražském hradě. V lánské pracovně bude ještě v pondělí pobývat v souvislosti s přijetím premiéra Petra Fialy (ODS). Po přestěhování všech věcí se pak přesune do nového domu v Lánech, kde zůstane až do inaugurace svého nástupce Petra Pavla. Informoval o tom jeho kancléř Vratislav Mynář. Zeman si po odchodu z funkce zřídí kancelář, asistentku mu bude dělat jeho žena Ivana. Mynář zároveň informoval, že sám na svou funkci rezignuje zřejmě ve čtvrtek 9. března dopoledne, tedy v den Pavlovy inaugurace. Před rezignací své nástupkyni Janě Vohralíkové předá potřebné dokumenty.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert znovu řekl, že nepovažuje za pravděpodobné, že by v dohledné době přišel do Česka čtvrtý operátor. Důvodem je podle něj velikost trhu, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Úřad se proto podle Eberta v současné době zaměřuje spíše na podporu menších virtuálních operátorů, kteří mohou fungovat jako alternativa nabídky mobilních služeb. Telekomunikační analytik Ondřej Malý pak zmínil, že politici a ČTÚ by podle něj měli pro další roky spíše než cenu pro spotřebitele řešit jednodušší výstavbu infrastruktury a sítí.

Advokátní kancelář Marka Nespaly vrátila prezidentské kanceláři peníze za obhajobu Miloše Zemana ve sporu se Zdeňkem Šarapatkou. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Hrad předtím Nespalu vyzval, aby mu peníze vrátil. Zhruba po roce totiž změnil původní názor, že prezidentovi má v kauze platit advokáta veřejný rozpočet, protože Zeman v ní vystupuje jako hlava státu. Nespala vrácenou částku neupřesnil, podle dřívějších informací jde přibližně o 150 tisíc korun.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Prezident Miloš Zeman a jeho nástupce Petr Pavel se sejdou v pondělí 13. února dopoledne na zámku v Lánech. Pavel to řekl na tiskové konferenci. Uvedl, že stávající hlavě státu nabídl termín, který Zeman akceptoval. Zmínil také, že kontroly  hospodaření Hradu zjistily řadu pochybení. Nově zvolený prezident také na brífinku obhajoval telefonát na Tchaj-wan. Jeho obsah prý dopředu konzultoval s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Vláda schválila novelu ústavního zákona o volbách, která mimo jiné zavádí jednodenní hlasování. Volby by se tak mohly od roku 2026 konat jen v pátek od sedmi do 22 hodin. V pevném termínu by se měly konat volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí, probíhat by měly v prvním celém týdnu v říjnu. Návrh nyní projedná parlament.

Ceny volání a mobilních dat v Česku zůstávají podle Nejvyššího kontrolního úřadu jedny z nejvyšších v Evropě. NKÚ prověrce podrobil činnost Českého telekomunikačního úřadu a zaměřil se na to, jak v letech 2018 až 2022 nakládal s financemi a majetkem státu. Podle kontrolorů se ČTÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši 4,7 milionu korun. S tím regulátor nesouhlasí, vysoké ceny volání a mobilních dat nerozporuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Minimální efekt měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu stamilionové výdaje určené na digitalizaci justice. Ministerstvo spravedlnosti vydalo podle kontrolorů v minulých pěti letech 331,5 milionu korun na rozvoj eJustice, ale nedokončilo klíčové informační systémy a ani nezačalo s jejich zapojením. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní. Ministerstvo je nicméně přesvědčeno, že za průtahy stojí objektivní okolnosti. Ujistilo, že práce na digitalizaci pokračují.

Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po čtvrteční ceremonii za účasti Miloše Zemana se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.

Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) při čerpání evropských dotací nesprávně nastavuje cíle, kterých se má dosáhnout, a neumí zhodnotit přínos podpory. Úřad při třinácti kontrolách zjistil nedostatky u projektů za 142 milionů korun. V porovnání s předchozím obdobím naopak klesla na polovinu míra nedostatků v řízení a kontrole programů.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka sdělil, že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.

Ministerstvo zdravotnictví loni uhradilo na exekucích minimálně 3,6 milionu korun, protože nezajistilo svobodný přístup k informacím. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval závěrečným účtem ministerstva za rok 2021. Resort průběžně opravoval další problémy, které kontroloři zjistili, účetní uzávěrka byla proto podle NKÚ nakonec bez významnějších nedostatků.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy MMR vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí.

Úřady budou muset poskytovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím o ně budou moci lidé žádat nově vymezené veřejné podniky včetně ČEZ, schválil Senát. Horní komora rovněž podpořila předlohu, podle níž celníci dostanou právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senátoři také v souladu s předpisy Evropské unie odhlasovali zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových talířů, příborů či brček. Předseda komory Miloš Vystrčil (ODS) udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v pondělí. Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty a dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trh práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, reagoval na závěry kontroly NKÚ mluvčí ministerstva Vilém Frček. Se závěry NKÚ se neztotožňuje ani ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a bez soutěže uzavírala smlouvy na některé služby, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zásadní problémy podle něj provázely i hospodaření galerie. Podle mluvčí NG Evy Sochorové jsou zjištěné problémy spojené s předchozím vedením a galerie pracuje na jejich nápravě. Menší nedostatky kontroloři odhalili také u Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UPM).

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury zase podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny vnitra.

Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní, vyplývá ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle NKÚ také nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly vzal resort na vědomí. Současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry kontroly NKÚ absurdní.