Státní podpora bydlení stojí miliardy, na trh má ale zanedbatelný vliv, tvrdí NKÚ

3 minuty
Události: Výhrady k podpoře bydlení
Zdroj: ČT24

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem podpory investic. Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) prohlásilo, že kontrolní zpráva NKÚ je nelichotivým vysvědčením strany ANO. Ta ministerstvo vedla v kontrolovaných letech, v čele resortu byly Karla Šlechtová a Klára Dostálová.

„Kontrolní zpráva NKÚ potvrdila naše hodnocení v podstatě neexistující bytové politiky minulé vlády. Je to dost nelichotivé vysvědčení hnutí ANO, které nejdříve shodilo pod stůl zákon o sociálním bydlení s tím, že není potřeba. Poté ho nahradilo investičními programy, o které ale obce neměly kvůli nevhodně nastaveným podmínkám zájem,“ uvedl v reakci místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Kontroloři upozorňují na absenci systémového řešení problematiky podpory bydlení včetně jeho zákonné úpravy od roku 2016. Dotační a úvěrové programy MMR a Státního fondu podpory investic (SFPI) jsou mimo jiné zaměřeny i na investiční podporu pořízení sociálních a nájemních bytů. NKÚ ve zprávě podotkl, že zatímco v letech 2016 až 2022 bylo v Česku dokončeno 234 538 bytů, z podpory MMR vzniklo do konce roku 2021 celkem 1894 sociálních bytů pro osoby se ztíženým přístupem k bydlení.

Dotačně-úvěrový program SFPI Výstavba pro obce, zaměřený na výstavbu sociálních a dostupných bytů, měl zajistit a zlepšit bydlení nejméně 2375 domácnostem, na konci roku 2022 bylo ale podle kontrolorů dokončeno pouze 226 těchto bytů. „Předpokládaný ukazatel byl v tomto období plněn jen na cca 9,52 procenta, což je nepřiměřeně málo,“ míní NKÚ.

„Vliv na podporu bydlení je zcela marginální, problémy s dostupností a kvalitou bydlení stále přetrvávají,“ podotkla mluvčí NKÚ Hana Kadlecová.

Bartošova předchůdkyně Dostálová pro ČT24 konstatovala, že je třeba zprávu NKÚ brát v kontextu. „Je potřeba říci, že těch 13,9 miliardy nešlo jenom do výstavby bytů, ale jsou za to samozřejmě zrekonstruovány výtahy, (další vznikly) v budovách, kde výtahy vůbec nebyly, aby se odsud senioři nevystěhovávali. Jsou v tom peníze pro podporu technické infrastruktury, neboli zainvestování pozemků pro bytovou výstavbu, stejně jako peníze na bezbariérovost,“ prohlásila Dostálová.

Ke zjištěním NKÚ se dále vyjádřila na síti X. „Zprávu NKÚ tvořil někdo, kdo příliš netuší, jakou má stát a jeho jednotlivé složky v oblasti bydlení roli,“ napsala Dostálová. Podle ní je podíl výdajů státu v oblasti bydlení za MMR a SFPI relativně malý a nejzásadnější vliv má soukromý sektor. „I navzdory tomu relativně malému podílu bylo v období 2016 až 2021 z podpor poskytnutých z národních zdrojů a EU v rámci IROP pořízeno 4663 bytů, z toho 2451 jenom z národních zdrojů. Toto číslo není tak malé, jak se nám NKÚ snaží naznačit,“ tvrdí.

Podle ní muselo ANO řešit i vnitřní dluh po předchozích vládách. Ty prý bytovou politiku dlouhodobě dostatečně neřešily. „Navíc základním pilířem řešení bytové otázky v Česku měl být nový stavební zákon, který jsme dokončili. Měl ambici zcela zásadním způsobem ovlivnit ve střednědobém horizontu situaci na trhu bydlení. Navzdory tomu, že vyhrál cenu zákon roku, pětikoalice schválila jeho odklad a nakonec byl přijat ve vykuchané podobě. A není funkční dodnes,“ dodala.

Současné vedení ministerstva pro místní rozvoj napsalo, že SFPI loni pod novým vedením úspěšně nahradil neefektivní programy Nájemní byty a Výstavba pro obce. Letos také obcím začne nabízet praktické poradenství pro přípravu projektů bytové výstavby. Systémové řešení bytové nouze a jeho financování pro samosprávy má přinést návrh zákona o podpoře v bydlení, který MMR připravilo společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh by sněmovna měla projednat letos. „Je to zákon, který významně může změnit politiku bydlení v České republice. A čekáme na něj téměř třicet let. Společně s celou širokou reformou Bydlení pro život je to teď moje nejžhavější želízko v ohni,“ poznamenal Bartoš.

Z kontroly také vyplynulo, že MMR nemá dostatek informací o početnosti cílových skupin, o velikosti a kvalitě bytového fondu, zvláště pak toho, který je využíván k sociálnímu bydlení. „MMR ani SFPI nedisponují přehledem o skutečné obsazenosti sociálních a nájemních bytů,“ upozorňují kontroloři. Resort podle Bartoše buduje tým zkušených analytiků. „V závěru roku jsme zveřejnili výzkum obecních bytových fondů a také dlouhodobě neobydlených bytů,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 20 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...