Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.
Miliardy korun, jejichž osudem se kontroloři zabývali, rozdělilo ministerstvo kultury v šesti programech mezi 7457 projektů. Nemělo však jasnou představu o tom, čemu by vlastně měly sloužit, tvrdí NKÚ. „Resortu například chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek, ministerstvo ale také například neplnilo opatření a úkoly, které si často samo stanovilo,“ uvedli kontroloři.
Ministerstvo sice slibovalo, že s ohledem na omezené množství peněz určených na záchranu a obnovu kulturních památek stanoví jasné priority a podpoří zásadní projekty, ale podle kontrolorů se to nestalo. Resort peníze naopak rozděloval po menších částkách mezi co nejvyšší počet zájemců. Kontroloři se domnívají, že to vedlo i k prodlužování doby oprav.
Kvůli absenci stanovených cílů nelze podle NKÚ vyhodnotit, co rozdělené peníze reálně přinesly a zda byly využity nejlepším možným způsobem. „V tomto ohledu tak pokračuje problém, na který NKÚ upozornil už v podobně zaměřené kontrole z roku 2017,“ poznamenali kontroloři.
Spokojeni nebyli ani s výběrem a hodnocením konkrétních podpořených projektů. U tří ze šesti, kterými se pracovníci NKÚ zabývali, označili hodnocení za netransparentní. Nebylo například jasné, jak a na základě jakých kritérií ministerstvo projekty posuzovalo. Vše navíc trvalo dlouho, což kontroloři přisuzují i tomu, že resort žádosti vyřizoval fyzicky, v listinné podobě. V krajním případě celý proces od podání žádosti do poskytnutí příspěvku trval i jeden a půl roku.
Ministerstvo kultury si rovněž stanovilo potřebu navrhnout novou právní úpravu, která by nahradila stávající zákon o památkové péči, platný od roku 1987. Návrh zákona, který resort připravil v roce 2015, ale schválen nebyl a ministerstvo od té doby s novým návrhem nepřišlo. Nejvyšší kontrolní úřad také zmiňuje, že do ukončení kontroly nezpracovalo plán ani koncepci, ve kterých by stanovilo konkrétní opatření a úkoly týkající se záchrany a obnovy památek, podle nichž by se renovace řídila. To vše přitom mělo být hotové nejpozději v roce 2021, podotkli kontroloři.
Ministerstvo: Jsou i jiné zdroje na podporu památek
Ministerstvo kultury v reakci na závěry kontroly uvedlo, že se bude zjištěnými nedostatky zabývat a že na některých pracuje již nyní. Proti některým tvrzením NKÚ se ale ohradilo. Především podle vyjádření resortu nejsou příspěvky z programů, jimiž se kontroloři zabývali, jediným zdrojem peněz na obnovu památek.
„Fakt, že ministerstvo podporuje více projektů menší částkou, je zcela logický. Jde jak o záchranu akutně ohrožených památek, kdy je samotná dotace do zničené střechy jednoznačným krokem k záchraně památky, tak o pomoc státu majitelům památky, protože jejich vlastnická práva k ní jsou památkovou ochranou omezena,“ uvedl úřad, v jehož čele se v době, jíž se kontrola týkala, vystřídali politici ČSSD (dnes Socdem) a ODS.
Resort také odmítl, že by bylo hodnocení žádostí netransparentní. Tvrdí, že se posuzovaly podle hodnoty a technického stavu konkrétních památek a rozhodující slovo měly komise místních pracovišť Národního památkového ústavu. Systém hodnocení se ovšem má podle ministerstva změnit a od příštího roku budou žádosti bodovány.
