Příjmy České republiky z cestovního ruchu loni dosáhly přibližně 118 miliard korun, meziročně byly asi o 51 miliard korun vyšší. Nepřekonaly však úroveň z předcovidového roku 2019, kdy činily zhruba 167 miliard korun. Podle ředitele CzechTourism Jana Hergeta se cestovní ruch pomalu vrací na původní hodnoty. Uvedl, že Češi však oproti dřívějším dobám stále častěji cestují po tuzemsku. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek podotkl, že lidé nyní také stále častěji volí kratší pobyty.
Cestovní ruch se pomalu vrací k předcovidovým číslům. Češi stále častěji volí dovolenou v tuzemsku
63 minut
Cestovní ruch v Česku se vzpamatovává
Do příjmu cestovního ruchu se podle CzechTourism počítají peníze, které zahraniční turisté v Česku utratí za ubytování, stravu nebo dopravu. Do nákladů naopak patří útraty Čechů za dovolenou mimo tuzemské hranice. Nejvíce v minulém roce v Česku utratili Ukrajinci, a to přibližně 42 miliard korun. Na druhém místě se s přibližně 18 miliardami korun umístili Němci a na třetím Poláci, kteří se na příjmech Česka z cestovního ruchu podíleli asi 12 miliardami korun.
„Cestovní ruch se vrací, domácí dokonce překonal rekordní rok 2019 – loni cestovalo po Čechách nejvíce Čechů v historii,“ uvedl ředitel CzechTourism Jan Herget s tím, že v případě zahraničních návštěvníků Česko ještě ztrácí, a to zejména klienty z Asie, Ameriky a Ruska.
Jedním z dopadů koronaviru a války na Ukrajině je podle něj také snížení počtu přímých linek do Prahy. „Koronavirová krize uzemnila několik desítek či stovek letadel a ty se odepsaly. Většina amerických a asijských aerolinek čeká na nové typy letadel, proto se nelétá do Prahy,“ zmínil s tím, že se rovněž změnila situace v příjmech domácností a také chování obyvatel.
„Cestujeme podstatně více na kratší vzdálenosti, v dnešní době pokud srovnáme letenky do Paříže nebo z Paříže do Prahy, tak je možná na dvojnásobku, někdy i trojnásobku ceny před koronavirovou krizí.“
Podotkl, že se Češi naučili díky covidu cestovat po tuzemsku. „Je to výrazně jednodušší, bezpečnější, nehrozí vám zrušení letu, domácí dovolená je výrazně levnější,“ dodal.
Nárůst domácích turistů
S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Jsme spokojeni s tím, že nás zachraňují domácí turisté, protože loni přijelo zhruba o deset procent domácích turistů více, než v roce 2019,“ podotkl s tím, že zároveň scházela třetina turistů zahraničních.
Podle statistiků se loni v Česku ubytovalo 19,5 milionu turistů, meziročně o 71 procent více. Oproti roku 2019 byla návštěvnost nižší o 11 procent. Stárek rovněž zmínil, že turismus se vzpamatovává z předchozích krizí, uvedl však, že díky opatřením se v covidové době podařilo přežít téměř všem hotelům. „Ano, je období, kdy někdy hotely mění své majitele, ale nemáme informaci o tom, ze by hotely mizely či končily.“
Konstatoval, že loni také nedošlo k zásadnímu zdražení oproti roku 2019 a zdražení neočekává ani v letošním roce. Doplnil, že se však mění trendy, například se zkracuje období rezervace. „Last minute booking – lidé rezervují na poslední chvíli stále častěji,“ uvedl s tím, že také zkracují pobyty – z týdenních jsou nyní pobyty na čtyři nebo pět dní.
Příjmy z cestovního ruchu
Také podle kastelána hradu Karlštejn Lukáše Kunsta se sezona vyvíjí zatím dobře. „V porovnání s loňskem jsme zhruba o dva tisíce návštěvníků výše, než jsme byli, pořád je to propad oproti roku 2019. Ale doufám, že se to bude dál vyvíjet hezky,“ uvedl a dodal, že byli nuceni upravit cenu základního vstupného, zároveň však nabízí daleko větší slevy dětem a mládeži do 18 let.
Klientelu podle něj tvoří zhruba ze sedmdesáti procent Češi a zbytek cizinci. Podotkl, že nyní také pociťuje absenci či výrazný úbytek organizovaných skupin.
Výkonná ředitelka Českého dědictví UNESCO Michaela Severová podotkla, že během covidu nebyla všechna města zasažena tak hodně jako Praha nebo Český Krumlov. „Těch menších měst, která nejsou závislá pouze na zahraničních návštěvnících, se covid tolik nedotýkal, protože je nahradili domácí turisté,“ uvedla a zmínila například Litomyšl či Telč. Dodala, že pokud si mají turisté vybrat, pořád jsou česká místa levnější než v zahraničí.
Slabší poptávka v kempech
Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot řekl, že sezona sice ještě neskončila, ale z hlediska počasí byla velmi obtížná. Sjezdové tratě se ale s velkým nasazením podařilo udržovat a lidé byli spokojeni.
„V hlavních obdobích jarních prázdnin nebo o víkendech byl zájem velmi vysoký,“ uvedl. V souvislosti se zdražováním energií poznamenal, že na některých místech bylo zdražení mezi deseti a patnácti procenty, což je pod inflační hranicí. „Nebylo to razantní a myslím, že to naši návštěvníci akceptovali a nemáme známky toho, že by se kvůli ceně návštěvnost omezovala.“
Naopak podle jednatele Campu Bítov Marka Muchy je nyní letošní poptávka slabší než byla touto dobou loni, což si vysvětluje finanční situací. „Doba je nejistá, válka na Ukrajině tomu nepomáhá a lidé jsou opatrnější. Už loni jsme zaregistrovali, že lidé místo od soboty do soboty jezdili na tři nebo čtyři dny,“ uvedl s tím, že v případě chatek a bungalovů jsou také výrazně zvýšeny náklady. Je však podle něj možné, že lidé letos místo do penzionů a hotelů pojedou spíše do kempů.
Viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý podotkl, že se sezona nevyvíjí špatně, ačkoliv se na ni nahlíželo s obavami. „Samozřejmě cítíme propady na zahraničních trzích, omezení přílivu klientů z východu, ale ani tradiční západoevropské skupiny klientů se ještě nevrátily. Například němečtí návštěvníci v českých lázních nejsou tak častí jako bývali,“ uvedl s tím, že nejistota i v souvislosti s válkou na Ukrajině a obav z cestování je pořád příliš velká.
„Devadesát procent zahraničních hostů končilo v západočeském lázeňském trojúhelníku a právě tady je ten propad a nedostatek klientely nejzásadnější. Zatímco zbytek českého lázeňství z větší části stojí na domácí klientele,“ uvedl s tím, že právě v této oblasti je to fatální.
