Nejvyšší kontrolní úřad strana 2 z 5

Bezpečnost na silnicích se zvyšuje, ale ne tak rychle, jak si stát vytyčil. To je hlavní závěr zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten zároveň předpokládá, že snížit počty obětí dopravních nehod zhruba na polovinu se nepodaří ani do konce roku 2030. Podle ministerstva má pomoct třeba novela silničního zákona. Platit začne od ledna.

Ministerstvo obrany přehodnotilo plány na pronájem náhradní budovy. Náhradní prostory potřebuje kvůli chystané rekonstrukci svých prostor v pražských Dejvicích, které jsou v havarijním stavu. Cena dosud uvažovaných prostor budila pochybnosti.

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Elektronizace zdravotnictví v Česku se zpožďuje a stále chybí její klíčové součásti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zdravotnictví podle něj dosud nezajistilo poskytovatelům zdravotních služeb jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro sdílení údajů. Lékaři tak stále nemohou v kritických situacích získat informace o pacientovi. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že se dříve nedařilo vypisovat veřejné zakázky. Postupně se ale podle něj skluz daří dohánět.

Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Modernizovanou dálnici D1 i silnice v okolí měsíčně ničí tisíce přetížených kamionů. Jediné vysokorychlostní váhy na Vysočině, které by neukázněné řidiče odhalily, ale nefungují – u Velkého Meziříčí je zničil řidič nákladního auta, ty na dálnici stále čekají na kalibraci.

Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář za éry Miloše Zemana vybral z hradního skladu darů šperky a další cenné zboží za zhruba půl milionu korun. Neexistují ale doklady, kde tyto předměty následně skončily, napsaly v úterý Seznam Zprávy.

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedokáže účinně dohlížet na hazard. Kontroloři zjistili, že ve čtyřletém období, na které se zaměřili, vzrostl objem přijatých sázek více než dvojnásobně, ale výběr daně z hazardu se zvýšil jen o necelou čtvrtinu. Ministerstvo financí přitom nerušilo základní povolení provozovatelům her, kteří opakovaně porušovali zákon. Problém je údajně i v tom, že se hazard rychle přesouvá na internet a stát na to nedokáže účinně reagovat. Ministerstvo financí reagovalo ujištěním, že právě dokončuje novelu zákona, která má dohled zefektivnit.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také podpořili novelu liniového zákona. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly díky ní získat povolení ve lhůtě čtyř let. Změna má zajistit rychlejší povolování staveb, v účinnost by měla vstoupit letos 10. srpna.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle výsledků kontroly dříve nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, a ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. Se závěry úřadu ministerstvo nesouhlasí.

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Rekonstrukce dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou za víc než 28 miliard korun není dokončena, na opravených částech jsou mosty a nadjezdy ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. Na základě kontroly to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tvrdí, že zpráva je účelově negativní, obsahuje polopravdy a nepřesnosti.

Soud uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal soud do vězení na 6,5 roku, zakázal jí výkon vedoucích funkcí ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. Českou unii sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Janstu a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný. Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala kritizoval v pořadu Otázky Václava Moravce neefektivitu státu, konkrétně zmínil třeba digitalizaci, za kterou se utrácí stále víc, ale výsledky se nedostavují. Frustruje ho, že se úřady z kontrol málokdy poučí. Je proto přesvědčen, že je potřeba celková změna přístupu celé společnosti ke státu.