Nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC bude mít zřejmě od prosince nová pravidla, jež mimo jiné omezí jejich prodej. Přinese je novela o návykových látkách, kterou Senát schválil. Novelu, jež má ochránit před rizikovými látkami s psychomodulačními a psychoaktivními účinky především děti, nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora parlamentu zároveň pokládá za znepokojivé stále vysoké tempo růstu státního dluhu, jak na ně upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok.
Poslanecká novela uvedené látky rozlišuje podle rizikovosti. Výrobky s psychomodulačními látkami by si mohli podle novely kupovat výhradně dospělí lidé ve specializovaných prodejnách, do nichž by nesměly děti. Zboží by nemohlo napodobovat hračky nebo cukrovinky. Novela zároveň zakazuje prodej prostřednictvím automatů a pro internetový prodej stanoví omezení, hlavně povinnost ověření věku při prodeji i výdeji.
Senát novelu schvaloval se zhruba čtyřměsíčním zpožděním po sněmovně. Ministerstvo zdravotnictví si totiž v mezidobí vyžádalo souhlas Evropské komise s tím, že je navrhovaný zákaz vývozu předmětných látek nebo jejich přeshraniční prodej v souladu s pravidly společného unijního trhu. Protože se projednávání regulace psychomodulačních látek protahovalo, vláda už na jaře s platností do konce roku zařadila HHC a další konopné deriváty na seznam zakázaných návykových látek. Jejich prodej teď není možný a držení většího než malého množství je trestné.
Novela předpokládá, že vedle seznamu zakázaných omamných látek budou existovat další dva. Jeden bude obsahovat takzvané zařazené psychoaktivní látky s neznámými zdravotními dopady, kam by spadaly všechny nové takové látky. Jejich prodej by nebyl možný a před přeřazením na jiný seznam by se až dva roky zkoumaly. Další seznam by obsahoval psychomodulační látky s nízkým zdravotním rizikem. Rozřazení by předkládalo vládě ministerstvo zdravotnictví s odborníky ze Státního zdravotního ústavu a vládního odboru protidrogové politiky.
Distributoři i prodejci psychomodulačních látek by museli mít povolení, které bude podle novely vydávat resort zdravotnictví. Správní poplatek za zahájení řízení o vydání povolení k nakládání s těmito látkami má činit 200 tisíc korun. Stejný by byl za každý e-shop a dvacet tisíc by hradil prodejce za povolení pro každou provozovnu.
Znepokojivý růst státního dluhu
Horní komora parlamentu zmíněnou zprávu NKÚ projednala a v doprovodném usnesení také v souladu se zjištěními kontrolorů upozornila na podle ní vysoké výdaje na obsluhu státního dluhu, chabé výsledky digitalizace veřejné správy či na administrativní náročnost dotačního systému.
Tempo růstu státního dluhu se podle senátorů zatím nepodařilo výrazně zpomalit ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu. „Jak upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad, ačkoliv Česko v evropském srovnání patří stále mezi méně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu je v Evropě jedno z nejvyšších,“ stojí v usnesení horní komory. Senát stejně jako NKÚ poukázal na to, že výdaje spojené s obsluhou státního dluhu se od roku 2019 zvýšily o téměř 29 miliard korun na loňských 68,3 miliardy.
„Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ ve své zprávě. Zároveň informoval o tom, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.
Senátory znepokojily, jak uvádí usnesení, také další pasáže výroční zprávy. Týkají se „velmi omezených výsledků v oblasti modernizace a digitalizace veřejné správy, které nevedou k významné úspoře finančních prostředků a snížení administrativní zátěže“ a také „skutečnosti, že navzdory některým snahám je dotační systém nadále administrativně náročný, nepřehledný, příliš zaměřený na formální podmínky a že nevěnuje pozornost skutečným cílům a přínosům dotací“.
Prezident NKÚ Miloslav Kala před senátory řekl, že dotační systém se nezměnil a nemění a peníze jdou i na projekty, které nemají žádný reálný dopad na společnost.
Senát dále poukázal na zjištění, že se Česko nedovedlo dostatečně poučit z dřívějších krizí a mimořádných situací a připravit se na takové budoucí stavy. „Lze tedy předpokládat, že v kritických momentech budou opakovány podobné chyby, což může mít negativní dopad jak na veřejné finance, tak zejména na zdraví obyvatel,“ píše se v usnesení. Senát i proto doporučil vládě, aby o nápravu nedostatků, jak je NKÚ popsal, usilovala.
O právu být off-line se bude rozhodovat nejdříve příští rok
Očekávaný senátorský návrh, který má Listinu základních práv a svobod doplnit o právo platit v hotovosti a nebýt nucen k elektronickým úkonům, bude nakonec horní parlamentní komora schvalovat nejdříve v lednu příštího roku. Senátoři totiž rozhodli o tom, že projednávání této novely prodlouží o tři měsíce. Požádala o to za předkladatele senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Zdůvodnila to tím, že senátní komise a výbory zatím návrh nestihly projednat.
Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.
Zastánci platby v hotovosti už dříve vyzvali ministerstvo financí, aby navrhlo příslušnou změnu zákona o oběhu mincí a bankovek, avšak neúspěšně. Senátoři proto návrh vtělili do předložené úpravy. Nikdo by podle jeho tvůrců neměl být zákonem nucen používat internet, mobilní telefon nebo platební karty. Stejně tak by občané měli zůstat chráněni před zřizováním datových schránek nebo plošnou elektronickou evidencí tržeb.
Právo platit v hotovosti loni v červnu uzákonilo například Slovensko. V Evropské unii se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače. Právo na digitální integritu bylo zase na základě referenda zakotveno do švýcarské ústavy.
Úprava úhrady vakcín pro preventivní očkování
Senát na svém jednání také rozhodl o tom, že se bude zabývat návrhem úpravy úhrady vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění. Předlohu skupiny senátorů v čele Karlem Zitterbartem (za STAN) projedná podle rozhodnutí pléna horní komory zdravotnický výbor.
Současný systém úhrady vede podle předkladatelů „k doplatkům na modernější a účinnější vakcíny, což má za následek, že pacienti často preferují starší, plně hrazené vakcíny, které však mohou být méně účinné“. Nyní jsou léčivé přípravky obsahující očkovací látky určené pro nepovinná očkování hrazeny přímo ze zákona buď v režimu nejméně ekonomicky náročném, který se týká i očkovacích látek proti tetanu, vzteklině či stafylokokovým infekcím, nebo podle sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek.
Důvěryhodnost Senátu se zvyšuje, řekl Vystrčil
Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) plní roli poradce ve vztahu k zákonům, roli strážce ústavnosti i roli ochránce lidských práv, politické kultury a parlamentní demokracie. Uvedl to ve středu v bilančním projevu na závěr poslední schůze horní parlamentní komory v končícím čtrnáctém funkčním období. Vystrčil se domnívá, že důvěryhodnost Senátu se zvyšuje a možná se bude zvyšovat i povědomí o potřebnosti horní parlamentní komory.
