Nejvyšší kontrolní úřad strana 5 z 5

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem tří set tisíc běženců, řekl ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl také, že chápe rozčarování nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Za hlavního viníka označil ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová oznámila, že hnutí podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii pro dlouhodobější řešení krize.

Policie už podruhé odložila případ tendru na elektronické dálniční známky, kvůli kterému skončil ve funkci bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Na dotaz ČT to uvedl dozorující státní zástupce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Právě on loni policii nařídil, aby prověřování ještě doplnila, a to poté, co přezkoumal původní rozhodnutí kriminalistů o odložení případu. Policie nyní znovu došla k závěru, že nebyl spáchán trestný čin. Trestní oznámení podal bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky za 401 milionů korun označil za předraženou.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Norsko bude nakupovat kulomety stejné značky jako Češi, jenže pětkrát levněji. Český obchod dohodlo ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) a podepsalo ho pouhé tři dny před Vánoci. Strategický kontrakt na belgické kulomety zprostředkovala malá jihočeská firma, a to bez soutěže. Ministerstvo tak mělo k dispozici jedinou nabídku, kterou navíc ani neposuzoval znalec. Pro Reportéry ČT točil Ondřej Stratilík.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu resort ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, jejíž závěry NKÚ v pondělí ráno zveřejnil.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Rybářství Třeboň, několik rybníků a pozemků nedaleko Chlumu u Třeboně se tak nejspíš vrátí farnosti Lutová. Firma neuspěla ani s návrhem na zrušení části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudy podle nálezu neporušily základní práva firmy a správně upřednostnily nárok farnosti na vrácení jejího historického majetku.

Státní zásoby ropy a pěti z devíti základních potravin byly minimálně čtyři uplynulé roky pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost Česka na případné krize. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v letech 2016 až 2021. V druhé polovině letošního roku bylo ropy a ropných produktů podle úřadu dost jen díky zpomalení ekonomiky při pandemii. Neplnění limitů u potravin SSHR odůvodnila nezájmem trhu o zapojení do systému pořizování státních hmotných rezerv, informoval NKÚ.

Ministerstvo zemědělství chybovalo podle Nejvyššího kontrolního úřadu při rozdělování dotací na podporu potravinových bank. Nemělo podle kontroly jasně stanovené cíle, nevyhodnocovalo dopady rozdělených dotací a hradilo i výdaje, které neměly být proplaceny. Resort výtky odmítl s tím, že cíle byly dostatečně definované a jejich plnění kontrolováno.

Ministerstvo spravedlnosti nyní nemůže poskytovat z Centrálního registru oznámení, kam veřejní funkcionáři odevzdávají majetková přiznání, informace o politicích, a to ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Informoval o tom mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Úřad vychází z loňského rozhodnutí Ústavního soudu, který omezil rozsah nahlížení do registru, a z nynějšího stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Změna režimu vybraných územních pracovišť Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nepřinesla plánované úspory, ušetřit se podařilo jen necelou polovinu z více než čtrnácti milionů korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření GFŘ v letech 2018 až 2020. Podle finančního ředitelství ale zjištění NKÚ neodpovídají skutečnosti, protože správa ještě optimalizaci pracovišť nedokončila.

Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přináší jen malé úspory. Úřad uvedl, že od roku 2015 do roku 2020 ministerstva pro místní rozvoj a životní prostředí rozdělila prostřednictvím programu Nová zelená úsporám a Integrovaného regionální operačního programu (IROP) jen třetinu z plánovaných peněz. Obě ministerstva se proti zprávě NKÚ ohradila.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Byrokratickou zátěž rozebírali v předvolební debatě lídři kandidátek Královéhradeckého kraje. Shodli se na přebujelosti českého právního řádu a potřebě redukce zákonů. Diskutovali i o zlepšení spolupráce ústavních institucí. Hosty debaty byli Ivan Adamec (SPOLU), Jan Birke (ČSSD), Klára Dostálová (ANO), Tomáš Jarkovský (PŘÍSAHA), Martin Jiránek (PirátiSTAN), Vladimíra Lesenská (SPD) a Zdeněk Ondráček (KSČM). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Policie odložila šetření nákupů údajně předražených ochranných pomůcek proti covidu-19, které za nouzového stavu pořídil resort zdravotnictví. Právu to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo kupovalo respirátory i za 777 korun za kus. Podle kriminalistů ale stát neutrpěl škodu a s ohledem na ochranu zdraví neexistovaly výhodnější alternativy.

Senátoři ve středu schválili zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Komplikované jednání vyvolala energetická novela, k jejímu řešení se vrátí za týden. Členové horní komory po dlouhé debatě schválili novelu, která umožňuje lidem, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky, přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Jen zhruba šedesát procent deficitu státního rozpočtu za rok 2020 souviselo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) s covidem-19. Stát hospodařil se schodkem 367,4 miliardy korun, výdaje spojené s opatřeními proti koronaviru dosáhly 218,1 miliardy. Ministerstvo financí podle NKÚ některé výdaje zařadilo do seznamu protiepidemických opatření nesprávně.

Před měsícem se jižní Moravou prohnalo ničivé tornádo, které smetlo několik vesnic. Čeká je ještě velký kus práce, ze všeho nejvíc teď obce potřebují materiál, řemeslníky a stále ještě dobrovolníky. O tom, jak funguje pomoc jižní Moravě, debatovali v Událostech, komentářích vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.