Nejvyšší kontrolní úřad strana 5 z 5

Změna režimu vybraných územních pracovišť Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nepřinesla plánované úspory, ušetřit se podařilo jen necelou polovinu z více než čtrnácti milionů korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření GFŘ v letech 2018 až 2020. Podle finančního ředitelství ale zjištění NKÚ neodpovídají skutečnosti, protože správa ještě optimalizaci pracovišť nedokončila.

Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přináší jen malé úspory. Úřad uvedl, že od roku 2015 do roku 2020 ministerstva pro místní rozvoj a životní prostředí rozdělila prostřednictvím programu Nová zelená úsporám a Integrovaného regionální operačního programu (IROP) jen třetinu z plánovaných peněz. Obě ministerstva se proti zprávě NKÚ ohradila.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Byrokratickou zátěž rozebírali v předvolební debatě lídři kandidátek Královéhradeckého kraje. Shodli se na přebujelosti českého právního řádu a potřebě redukce zákonů. Diskutovali i o zlepšení spolupráce ústavních institucí. Hosty debaty byli Ivan Adamec (SPOLU), Jan Birke (ČSSD), Klára Dostálová (ANO), Tomáš Jarkovský (PŘÍSAHA), Martin Jiránek (PirátiSTAN), Vladimíra Lesenská (SPD) a Zdeněk Ondráček (KSČM). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Policie odložila šetření nákupů údajně předražených ochranných pomůcek proti covidu-19, které za nouzového stavu pořídil resort zdravotnictví. Právu to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo kupovalo respirátory i za 777 korun za kus. Podle kriminalistů ale stát neutrpěl škodu a s ohledem na ochranu zdraví neexistovaly výhodnější alternativy.

Senátoři ve středu schválili zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Komplikované jednání vyvolala energetická novela, k jejímu řešení se vrátí za týden. Členové horní komory po dlouhé debatě schválili novelu, která umožňuje lidem, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky, přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Jen zhruba šedesát procent deficitu státního rozpočtu za rok 2020 souviselo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) s covidem-19. Stát hospodařil se schodkem 367,4 miliardy korun, výdaje spojené s opatřeními proti koronaviru dosáhly 218,1 miliardy. Ministerstvo financí podle NKÚ některé výdaje zařadilo do seznamu protiepidemických opatření nesprávně.

Před měsícem se jižní Moravou prohnalo ničivé tornádo, které smetlo několik vesnic. Čeká je ještě velký kus práce, ze všeho nejvíc teď obce potřebují materiál, řemeslníky a stále ještě dobrovolníky. O tom, jak funguje pomoc jižní Moravě, debatovali v Událostech, komentářích vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.

Vláda schválila odměny pro hasiče, policisty, vojáky a příšlušníky Vězeňské služby za službu v době pandemie covidu-19. Každý z nich by měl dostat 20 tisíc korun. Celkově za ně stát zaplatí zhruba miliardu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že bude na odměny pro hasiče a policisty potřeba 770 milionů, pro vojáky podle ministerstva obrany dalších 237 milionů.

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring stavu vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Národní památkový ústav (NPÚ) v letech 2017 až 2019 podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) chyboval v účetnictví. Nevedl v něm například dvě nemovitosti v pořizovací ceně 96 milionů korun nebo při inventarizaci nezjistil, že má ve správě tři nově získané zámecké knihovny. Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že našel chyby také v zadávání veřejných zakázek, v nákupu služeb či evidenci kulturních předmětů, i když některé nedostatky NPÚ napravil během kontroly. Památkový ústav se ale proti tvrzení kontrolního úřadu ohradil, formulace závěrů jsou podle něj nepřesné a zobecněné.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.

Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu tramvají, trolejbusů a metra 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat včas. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů za tím stojí špatně připravené projekty i prvotní odklad výstavby trasy D pražského metra. Dopravní resort šetření rozporuje.

Polská vláda svádí boj s tamním nejvyšším kontrolním úřadem. Jeho ředitel, exministr financí za Právo a spravedlnost Marian Banaś, nedávno podal trestní oznámení na premiéra Mateusze Morawieckého kvůli přípravě korespondenčních voleb prezidenta. Ty se ale pro odpor koaličního partnera nakonec nekonaly. Vládnoucí strana zas šéfa státních auditorů už víc než rok vyzývá k demisi kvůli podezřením z napojení na podsvětí.

Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Podporu 2,3 miliardy korun pro malé a střední podniky na poradenství, marketing a vzdělávání či na inovace pro boj s nemocí covid-19 získalo jedno promile všech menších firem. Nebude tak mít velký dopad na celý sektor, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě k prověrce podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které peníze rozdělovalo, navíc podle kontrolorů nedokáže vyhodnotit přínosy podpory.

Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) provázely dotace určené na protidrogovou politiku chyby a netransparentní postupy a cíle se zcela splnit nepodařilo. Kontrolovanými byly úřady vlády, ministerstva zdravotnictví, školství a spravedlnosti. Ty v letech 2016 až 2019 rozdělily na dotacích 849 milionů korun. Ministerstvo školství v reakci uvedlo, že zjištěné nedostatky jsou administrativně-technického charakteru a při rozdělování dotací nebyly peníze neoprávněně či neúčelně vynaloženy. Úřad vlády a resorty zdravotnictví a spravedlnosti se zatím k věci nevyjádřily.

Systém financování vysokých škol nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, upozorňuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo podle něj nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k učelnému využití peněz. Dle ministerstva NKÚ nebere v úvahu změny po roce 2019.