Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní, vyplývá ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle NKÚ také nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly vzal resort na vědomí. Současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry kontroly NKÚ absurdní.
NKÚ: Ministerstvo financí platilo firmě za účtenkovou loterii i v době, kdy už se nekonala
Nejvyšší kontrolní úřad přezkoumával hospodaření ministerstva v letech 2019 a 2020, kdy byla v čele resortu právě Alena Schillerová. Účtenkovou loterii zavedlo ministerstvo na podzim 2017 v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET). Slibovalo si od ní, že bude zákazníky motivovat k tomu, aby si od prodejců přebírali účtenky vydané v EET.
Lidem, kteří účtenku poslali do loterie, sliboval resort v případě výhry finanční odměny i automobil. Poslední losování se konalo na jaře 2020, poté loterii ministerstvo kvůli úsporám a omezením souvisejícím s epidemií covidu-19 ukončilo.
NKÚ upozornil na to, že ministerstvo přínos loterie po jejím ukončení nevyhodnotilo. „Přitom za ni zaplatilo celkem 231 milionů korun. Z toho největší část, téměř 160 milionů, tvořily peněžní či věcné výhry pro účastníky loterie,“ uvádí NKÚ. Aktivních hráčů loterie bylo podle úřadu v průměru 372 tisíc měsíčně, přičemž jejich počet se každoročně snižoval.
Smlouvu na provoz loterie uzavřelo ministerstvo na dobu neurčitou. S roční výpovědní lhůtou loterie trvala necelé čtyři roky. „Vzhledem k tomu, že smlouva nespecifikovala postup pro případ předčasného ukončení loterie, platilo ministerstvo dodavateli plnou měsíční sazbu i v době, kdy již neprobíhalo slosování a systém byl pouze udržován. Za tuto údržbu dodavatel od ministerstva inkasoval téměř 14 milionů korun,“ napsal NKÚ.
„Je to jednoduché. Měli jsme platnou smlouvu, kterou jsme museli dodržet. Já jsem ale kvůli covidu hledala úspory, kde to šlo, a za ten jeden rok, kdy Účtenkovka nebyla, jsme ušetřili 65 milionů, které jsme nemuseli vyplácet na výhrách,“ uvedla nyní Schillerová.
Ministerstvo, nyní pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS), bere výsledky kontroly na vědomí a část kritiky účtenkové loterie respektuje. Poukázalo na to, že loterie i EET byly zavedeny politickým rozhodnutím bývalé vlády Andreje Babiše (ANO). Současný kabinet se od EET i loterie veřejně distancoval a navrhl zrušení EET.
„Ministerstvo financí nicméně nesouhlasí s tvrzením, že bychom po odborné stránce nevyhodnotili dopady účtenkové loterie. Kompletní vyhodnocení včetně použité metodiky bylo na vyžádání NKÚ poskytnuto. Co se týče tvrzení o zbytečně zaplacených penězích provozovateli loterie po vypovězení smlouvy, tyto peníze náležely provozovateli za pokračující služby plynoucí ze smlouvy,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Nepovedená oprava závodní kuchyně
Nedostatky v investičních akcích dokumentuje NKÚ na příkladu opravy závodní kuchyně. Ministerstvo v přípravě uvedlo, že stávající technologie jsou nevyhovující, zařízení zastaralá s častými poruchami a vyšší spotřebou plynu, vody a elektrické energie. Částku na rekonstrukci v průběhu akce zvýšilo z 5,4 milionu korun na 7,9 milionu, ale nakonec utratilo jen necelé tři miliony.
„Výsledkem byl nákup tunelové pásové myčky a elektrického kráječe na knedlíky s konstatováním, že ostatní přístroje jsou plně funkční. Akce byla po dvou letech předčasně ukončena,“ uvedl NKÚ.
NKÚ také upozornil na to, že resort financí třináct let pronajímal rozsáhlé pozemky na výstavišti v Letňanech za nezměněnou cenu nájemného. Tu změnil až při podpisu nové smlouvy v roce 2021, v které počítá s fixní valorizací 2,6 procenta bez využití inflační doložky. „Inflace v roce 2020 přitom dosáhla podle ČSÚ 3,2 procenta. Sám nájemce navíc v nabídkách k uzavření smlouvy uváděl inflaci ve výši 4,5 procenta,“ konstatoval NKÚ.
Podle ministerstva financí to není pravda a nájemné bylo od roku 2008 každoročně zvyšováno o inflaci. Resort se domnívá, že postupovalo s péčí řádného hospodáře. Schillerová tvrdí, že úřad novou smlouvou dosáhl odstranění nevýhodných ujednání z dřívějšího kontraktu, například smluvního předkupního práva nájemce. Valorizace nájemného podle ní vycházela ze střednědobého výhledu inflace známého v té době, aktuální výše inflace tak nebyla rozhodující.
Závěry NKÚ považuje bývalá ministryně financí za absurdní, úřad podle ní hledá chybu za každou cenu a výsledkem je to, že se kritizují i úspory.