Jen omezeně dokázalo ministerstvo práce a sociálních věcí využít kontrolní nástroje informačního systému Evropského sociálního fondu, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho pracovníků jsou navíc některé údaje v systému nepřesné či neúplné. K samotnému vzniku informačního systému však NKÚ nemá výhrady. Ministerstvo odmítlo, že by systém využívalo omezeně.
Informační systém ESF 2014+ slouží ke sledování údajů o lidech, kteří získali pomoc z Evropského sociálního fondu. Jsou v něm osobní údaje – věk, pohlaví, vzdělání, postavení na trhu práce – i typ a rozsah podpory, kterou konkrétní člověk získal.
Nejvyšší kontrolní úřad však tvrdí, že ministerstvo práce a sociálních věcí nevyužívá systém naplno. Jedním z jeho důležitých účelů by měla být kontrola, čehož stát využívá jen částečně. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nenastavilo a neprovádělo analýzu správnosti dat v informačním systému Evropského sociálního fondu jako prevenci výskytu chybných údajů, a nevyužívá tak plně možnosti systému ke kontrole správnosti v něm uložených dat,“ uvedli kontroloři v závěrečné zprávě.
Další výhrady měli k tomu, že úředníci nezadali do systému veškeré údaje, které zadat mohli. Zhruba u každého třetího člověka v informačním systému chyběl údaj, jestli působí ve veřejném, či soukromém sektoru. „Dále u téměř poloviny z více než 827 tisíc záznamů chyběla informace, zda jde o zaměstnance, nebo OSVČ,“ poukázal NKÚ. Do systému bylo navíc možné zadávat údaje, které se vylučují, což zvyšovalo riziko vzniku chyb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo, že by nevyužívalo systém naplno. „Pro potřeby kontrol na místě je systém využíván standardně. Administrativní kontrola kvality dat zadávaných do IS ESF 2014+ je pak nastavena pouze jako namátková proto, aby nedocházelo ke zvyšování administrativní zátěže na straně řídicího orgánu,“ reagovalo ministerstvo na výsledky kontroly NKÚ.
Informace týkající se zaměstnání lidí ve veřejném či soukromém sektoru označilo jen za doplňkový údaj. Data, která jsou povinná a nezbytná pro sledování výkonu operačního programu, jsou evidována správně, je ministerstvo přesvědčeno. Že by chyběly údaje, zda jsou lidé v databázi zaměstnanci, nebo OSVČ, úřad popřel.
Z finančního hlediska měli kontroloři hlavně výhradu k tomu, že ministerstvo zaplatilo dodavateli zhruba 600 tisíc korun za tvorbu nových nebo úpravu již existujících výstupních sestav – tedy skupin osob sdružených podle určitých kritérií – i když byla součástí systému aplikace umožňující je snadno a rychle vytvořit. K samotnému vzniku informačního systému NKÚ výhrady neměl.
Za vývoj, provoz a správu informačního systému zaplatil resort práce a sociálních věcí v letech 2015 až 2021 více než 67 milionů korun. Během kontroly se konalo zadávací řízení na nového provozovatele systému. „Kontroloři ověřili, že se ministerstvu práce a sociálních věcí v zadávací dokumentaci podařilo vyhnout riziku vendor lock-in, tedy situaci, že by se resort stal závislým na konkrétním dodavateli,“ uvedli kontroloři.
NKÚ se zabýval fungováním a náklady za informační systém Evropského sociálního fondu v letech 2015 až 2021. Tehdy mělo ministerstvo práce a sociálních věcí v čele zástupkyně a zástupce ČSSD – Michaelu Marksovou, Petra Krčála a Janu Maláčovou. K loňskému září evidoval úřad téměř 778 tisíc osob v 18 268 projektech, podpořených ze tří evropských operačních programů.
