V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury zase podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny vnitra.
Česku schází podle NKÚ komplexní systém ochrany měkkých cílů před teroristy
Kontroloři se zaměřili nejen na způsob přidělování dotací, ale i na to, jak se ministerstvům dařilo plnit stanovené cíle nebo vyhodnocovat dopady rozdělených peněz. „Přestože se Česká republika tímto tématem zabývá od roku 2010, resorty stále nezačaly s podporou investic, které mají vést k ochraně měkkých cílů a umožnit jim reagovat v případě útoku tak, aby byly škody minimalizovány,“ uvedl NKÚ.
Koncepce ochrany měkkých cílů 2017 až 2020 byla schválena v roce 2017. Podle kontrolorů až o dva roky později začala všechna tři zmíněná ministerstva poskytovat finanční podporu na takzvané neinvestiční programy. Jejich náplní byla zejména tvorba bezpečnostních analýz a dokumentace pro zvýšení ochrany měkkých cílů, organizování školení, seminářů a cvičení. Na to pak měly od roku 2021 navázat konkrétní investice.
Problém podle kontrolorů začal už na úrovni koncepce pro roky 2017 až 2020, kde ministerstvo vnitra nestanovilo měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout. Do konce kontroly NKÚ resort koncepci nevyhodnotil a nezpracoval ani plánovanou navazující koncepci pro roky 2021 až 2023, podotkl NKÚ. Podle ministerstva vnitra by stanovení konkrétních měřitelných cílů podle mechanických požadavků NKÚ znamenalo, že by vláda musela ve svém dokumentu stanovit, že například určitý počet útoků na měkké cíle je akceptovatelný a že ho chce snížit na počet XY. „To je nejen v rozporu s cíli bezpečnostní politiky, ale zejména lidsky neakceptovatelné,“ sdělila mluvčí resortu Klára Dlubalová.
Kontrola nemířila na celý systém, uvedlo ministerstvo
Vnitro podle své mluvčí v přístupu k ochraně měkkých cílů nijak nevybočuje z běžných standardů dalších států EU a postupovalo plně v souladu s platnými usneseními vlády. Protiteroristická politika státu musí být vždy zaměřena na reálný pozitivní posun pro bezpečnost občanů, a nikoliv na ukazatele, které jsou sice snadno měřitelné, ale nejsou pro bezpečnost nijak relevantní, dodala. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017 až 2020 obsahuje podle ministerstva stále platné principy, které lze pro ochranu měkkých cílů univerzálně použít bez ohledu na časové ohraničení dokumentu.
NKÚ zjistil i nedostatky spojené s prováděním neinvestičních programů. Ministerstva na ně v letech 2019 až 2021 vynaložila 194 milionů korun z plánovaných 347 milionů korun. Podle kontrolorů vnitro peníze rozdělovalo bez ohledu na předem zjištěné skutečné potřeby. Ministerstva kultury a zdravotnictví sice původně vytvořila plán na zvýšení ochrany vybraných prioritních měkkých cílů podle potřeb, když pro neinvestiční programy vybrala 46 nemocnic a 57 kulturních zařízení, ale později rozšířením počtu příjemců tento záměr opustila, uvedli kontroloři.
„Řízení programu ochrany měkkých cílů bylo v kompetenci ministerstva vnitra a ministerstvo kultury zajistilo svoji část programu v souladu s pokyny vnitra a dle disponibilních kapacit resortu,“ reagovala Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva kultury. Podle ní se po prvním roce trvání upravily parametry programu na základě získaných zkušeností a znalostí trhu. „I přes určité nedostatky se vzhledem k disponibilním kapacitám resortu podařilo alokovat významné prostředky na analýzy, které by měly přispět k posílení ochrany měkkých cílů,“ dodala.