Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.
Miliardové dotace byly určeny na podporu sociálně znevýhodněných rodin, nejvíc prostředků podle NKÚ dostali samoživitelé. Kontroloři sledovali několik dotačních programů. Nejvíc peněz, 8,6 miliardy korun, rozdělil stát v rámci operačního programu Zaměstnanost. Pomoc směřovala ke 160 tisícům lidí. Zda opravdu pomohly, jak měly, je ale podle NKÚ nejasné. „Není zřejmé, zda tyto prostředky přispěly ke snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením,“ konstatoval úřad.
Kontrola ukázala, že u 179 ze 331 ukončených projektů na podporu rodinné politiky s celkovými výdaji ve výši 495 milionů korun nebylo dosaženo stanoveného dílčího cíle, tedy získání kvalifikace pro účastníky projektů.
Podobně tomu bylo u dotací, které měly pomoci předcházet rozpadu rodiny nebo odebírání dětí. Ministerstvo si podle NKÚ u těchto dotací nestanovilo konkrétní cíle. „Ani zde tedy není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu,“ sdělila k výsledkům kontroly mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
Ministerstvo s výsledky kontroly nesouhlasí
Mluvčí MPSV Jakub Augusta řekl, že ministerstvo se s výsledky kontroly neztotožňuje a uvedl, že závěry NKÚ považuje za nesrozumitelné. Ministerstvo cíle má a daří se je naplňovat, konstatoval mluvčí. „Aktivity na podporu rodinné politiky mohou být velmi různorodé, díky čemuž mohly být podpořeny i velmi specifické projekty, například práce s agresorem v rodině. Zaměřují se na změnu situací rodin, podstatná je flexibilita v oblasti úpravy dávek či služeb,“ reagovalo MPSV.
Kontroloři prověřili také desítku projektů za 216 milionů korun, které měly zlepšit situaci rodičů pečujících o děti do 15 let a rodičů ohrožených sociálním vyloučením. Šlo o 2999 lidí, z 91 procent o ženy. „Zjistili, že vynaložené peníze přispěly ke zlepšení situace v menší míře, než sami příjemci podpory předpokládali. I zde platí, že dlouhodobé dopady podpory jsou pouze dílčí, nebo nejsou prokazatelné,“ informoval NKÚ. Ministerstvo navíc chybovalo při administraci projektů a nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole, uvedl NKÚ.
„Marginální nedostatky nemající vliv na kvalitu projektů a způsobilost výdajů se objevily jen u šesti z 331 projektů v kontrolovaném vzorku,“ tvrdí ministerstvo.
Česká republika stále patří mezi takzvané čisté příjemce, tedy unijní státy, které z rozpočtu EU získávají víc peněz, než do něj odvádějí. Za rok 2020 Česko podle údajů Evropské komise do rozpočtu EU odvedlo 2,27 miliardy eur (55,7 miliardy korun) a získalo z něj 5,5 miliardy eur (135,1 miliardy korun).
