V informačním systému evropských podpor jsou neúplné údaje, stát ho nedokáže využít naplno, tvrdí NKÚ

Jen omezeně dokázalo ministerstvo práce a sociálních věcí využít kontrolní nástroje informačního systému Evropského sociálního fondu, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho pracovníků jsou navíc některé údaje v systému nepřesné či neúplné. K samotnému vzniku informačního systému však NKÚ nemá výhrady. Ministerstvo odmítlo, že by systém využívalo omezeně.

Informační systém ESF 2014+ slouží ke sledování údajů o lidech, kteří získali pomoc z Evropského sociálního fondu. Jsou v něm osobní údaje – věk, pohlaví, vzdělání, postavení na trhu práce – i typ a rozsah podpory, kterou konkrétní člověk získal.

Nejvyšší kontrolní úřad však tvrdí, že ministerstvo práce a sociálních věcí nevyužívá systém naplno. Jedním z jeho důležitých účelů by měla být kontrola, čehož stát využívá jen částečně. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nenastavilo a neprovádělo analýzu správnosti dat v informačním systému Evropského sociálního fondu jako prevenci výskytu chybných údajů, a nevyužívá tak plně možnosti systému ke kontrole správnosti v něm uložených dat,“ uvedli kontroloři v závěrečné zprávě.

Další výhrady měli k tomu, že úředníci nezadali do systému veškeré údaje, které zadat mohli. Zhruba u každého třetího člověka v informačním systému chyběl údaj, jestli působí ve veřejném, či soukromém sektoru. „Dále u téměř poloviny z více než 827 tisíc záznamů chyběla informace, zda jde o zaměstnance, nebo OSVČ,“ poukázal NKÚ. Do systému bylo navíc možné zadávat údaje, které se vylučují, což zvyšovalo riziko vzniku chyb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo, že by nevyužívalo systém naplno. „Pro potřeby kontrol na místě je systém využíván standardně. Administrativní kontrola kvality dat zadávaných do IS ESF 2014+ je pak nastavena pouze jako namátková proto, aby nedocházelo ke zvyšování administrativní zátěže na straně řídicího orgánu,“ reagovalo ministerstvo na výsledky kontroly NKÚ.

Informace týkající se zaměstnání lidí ve veřejném či soukromém sektoru označilo jen za doplňkový údaj. Data, která jsou povinná a nezbytná pro sledování výkonu operačního programu, jsou evidována správně, je ministerstvo přesvědčeno. Že by chyběly údaje, zda jsou lidé v databázi zaměstnanci, nebo OSVČ, úřad popřel.

Z finančního hlediska měli kontroloři hlavně výhradu k tomu, že ministerstvo zaplatilo dodavateli zhruba 600 tisíc korun za tvorbu nových nebo úpravu již existujících výstupních sestav – tedy skupin osob sdružených podle určitých kritérií – i když byla součástí systému aplikace umožňující je snadno a rychle vytvořit. K samotnému vzniku informačního systému NKÚ výhrady neměl.

Za vývoj, provoz a správu informačního systému zaplatil resort práce a sociálních věcí v letech 2015 až 2021 více než 67 milionů korun. Během kontroly se konalo zadávací řízení na nového provozovatele systému. „Kontroloři ověřili, že se ministerstvu práce a sociálních věcí v zadávací dokumentaci podařilo vyhnout riziku vendor lock-in, tedy situaci, že by se resort stal závislým na konkrétním dodavateli,“ uvedli kontroloři.

NKÚ se zabýval fungováním a náklady za informační systém Evropského sociálního fondu v letech 2015 až 2021. Tehdy mělo ministerstvo práce a sociálních věcí v čele zástupkyně a zástupce ČSSD – Michaelu Marksovou, Petra Krčála a Janu Maláčovou. K loňskému září evidoval úřad téměř 778 tisíc osob v 18 268 projektech, podpořených ze tří evropských operačních programů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
před 19 hhodinami

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...