Vláda schválila novelu ústavního zákona o volbách, která mimo jiné zavádí jednodenní hlasování. Volby by se tak mohly od roku 2026 konat jen v pátek od sedmi do 22 hodin. V pevném termínu by se měly konat volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí, probíhat by měly v prvním celém týdnu v říjnu. Návrh nyní projedná parlament.
Důvodem pro změnu ústavního zákona je podle resortu vnitra fakt, že Česko je posledním státem v Evropské unii se dvěma volebními dny. V tuzemsku se momentálně volí v pátek od čtrnácti do 22 hodin a v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.
Stanovení termínu voleb na první celý týden v říjnu podle premiéra Petra Fialy (ODS) zamezí tomu, aby se volby konaly ve stále dřívějším termínu, jako tomu je podle stávajících pravidel. „Volby se neustále posouvají směrem k letním prázdninám a za chvíli by se konaly uprostřed prázdnin, což není situace, která by byla rozumná nebo dobrá,“ uvedl.
Podle vnitra neznamená časová úprava voleb snížení nákladů na odměny pro členy volebních komisí. „Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin,“ uvedl resort v důvodové zprávě.
Jednou z novinek bude při prezidentských a senátních volbách také to, že budou všichni kandidáti uvedeni na jednom lístku. „Bude se zaškrtávat křížkem vybraný kandidát, může to zjednodušit i práci při počítání,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Navrhuje se i zrušení odvodu pojistného z odměn členů okrskových komisí. „Jednoduše v čistém si tak vydělají více než doposud,“ řekl.
Vláda se zabývala také další možnou změnou pravidel pro tvorbu volebních okrsků. Současný stav označuje resort jako „nepružný“. „Při současném stavu zhruba osmi a půl milionu voličů připadá na jeden okrsek v průměru zhruba 570 voličů. Skutečná lidnatost okrsků se liší případ od případu. Existují okrsky přesahující tisícovku voličů, ale i okrsky o pouhých několika desítkách voličů,“ stojí v návrhu. Nová úprava pravidel by mohla podle úřadu obcím „rozvázat ruce“ během slučování okrsků anebo redukci jejich počtu, což by přineslo úspory.
- V jeden den se do parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči tehdy chodili k volbám v neděli.
- Dvoudenní volby se zavedly v Československu v roce 1971, probíhaly 26. a 27. listopadu. Šlo o první hlasování od vzniku federace, lidé volili do Federálního shromáždění i do obou národních rad.
- Systém dvou volebních dní si zprvu převzaly oba nástupnické státy, na Slovensku se poprvé volilo do parlamentu v jeden den od roku 2006, konkrétně v sobotu.
- V případě prezidentských, komunálních a krajských voleb zavedli Slováci jednodenní hlasování už dříve.
- Zdroj: ČTK
Volby by mohly mít vlastní informační systém
Zákon počítá také s vytvořením informačního systému správy voleb. Měl by obsahovat jednotný seznam voličů, okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Podle vnitra přinese možnost podávání kandidátních listin prostřednictvím elektronického formuláře, to by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Samotné vytvoření systému by mělo stát asi 200 milionů korun, pozdější náklady na údržbu by se měly pohybovat kolem dvaceti milionů korun ročně.
Změna by se mohla týkat i vydávání voličských průkazů, voliči by si o ně mohli zažádat elektronicky na kterémkoli úřadě. Dnes musí žádat o změnu jen tam, kde mají trvalé bydliště. Zákon je spojený se změnou ústavy, která by měla s ohledem na předchozí dohody zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní komory. Senátní, komunální a krajské volby by se pak měly konat vždy na konci prvního celého říjnového týdne.
Vláda také schválila zrušení kontrol na hranicích se Slovenskem.
