Vnitro dostatečně nechrání měkké cíle, míní NKÚ

Ministerstvo vnitra nevytvořilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po osmi letech funkční systém ochrany škol, nákupních či kulturních center nebo nemocnic, byť to předpokládala koncepce ochrany měkkých cílů pro léta 2017 až 2020. Také podle úřadu zanedbávalo svou koordinační roli a splnilo jen dva ze čtyř pilířů, na nichž měl systém stát. Úřad o závěrech své prověrky informoval v tiskové zprávě.

„Ministerstvo vnitra nevypracovalo ani navazující koncepci pro další období, a naopak v roce 2021 podporu ochrany měkkých cílů utlumilo,“ konstatoval kontrolní úřad. Měkkými cíli se začalo vnitro a další instituce podle NKÚ více zabývat až po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. Vrah tehdy zastřelil čtrnáct lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil.

Ministerstvo vnitra neplnilo podle NKÚ koordinační roli hlavně ve financování ochrany měkkých cílů, byť jejich vlastníci nebo provozovatelé žádali o program na nákup a modernizaci bezpečnostních prvků, například kamerových systémů. Podle kontrolního úřadu chybí i aktuální přehled nejohroženějších cílů.

„Vzdělávací činnost ministerstva vnitra pro pracovníky bezpečnostních institucí a odbornou veřejnost se v letech 2022 a 2023 nekonala a byla obnovena až v roce 2024, tedy po útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy,“ kritizoval NKÚ. Vnitru vytkl také to, že ve stanoveném termínu nesplnilo úkol, který se týkal rozesílání varování vybraným zástupcům měkkých cílů.

Kontrolní úřad prověřoval vedle ministerstva vnitra také ministerstva kultury, školství a zdravotnictví. Situace se podle NKÚ změnila po útoku na filozofické fakultě.

Například ministerstvo školství navýšilo podle kontrolního úřadu dotační program k posílení bezpečnosti škol ze 130 milionů korun o dvě stě milionů a ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo traumatologické a krizové plány nemocnic. „Kontrola NKÚ nicméně ukázala, že řada opatření je stále v přípravě a jejich realizace se uskuteční až v následujících letech,“ podotkl úřad.

O kontrolu požádali poslanci těsně před střelbou na FF UK

Nynější kontrola zaměřená na ochranu měkkých cílů se týkala let 2021 až 2025. Podnět k prověrce se rozhodli podat poslanci z kontrolního výboru v prosinci 2023, dva týdny před střelbou na filozofické fakultě, když projednávali závěr z předchozí obdobné kontroly z roku 2021.

NKÚ tehdy dospěl k závěru, že v Česku stále chybí celkový systém ochrany měkkých cílů před teroristickými útoky. Ministerstvo vnitra v reakci uvedlo, že prověrka cílila na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. O uskutečnění prověrky završené nyní rozhodlo širší vedení NKÚ v lednu 2024.

Reakce ministrů

Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) závěry NKÚ potvrzují, že předchozí vláda a tehdejší vedení resortu nedokázaly systém ochrany měkkých cílů dostatečně nastavit a řídit. „Proto jsem se po svém nástupu rozhodl zřídit pracovní skupinu, která vypracuje navazující koncepci a pomůže převést přijatá opatření do praxe,“ napsal ministr.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) slíbil, že v reakci na prověrku jeho ministerstvo zajistí peníze na systematické posílení ochrany kulturních institucí. „Nařídil jsem okamžitě přepracovat rozpočty ministerstva tak, abychom mohli s investicemi do zvýšení bezpečnosti začít co nejdříve. Blíží se totiž návštěvnická sezona a já odmítám, aby ministerstvo pokračovalo v tomto nezodpovědném chování,“ prohlásil Klempíř.

Doplnil, že ve spolupráci s ministerstvem vnitra jeho úřad připraví konkrétní doporučení. V kultuře jsou měkkými cíli například muzea, galerie, divadla, knihovny či památkové objekty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled