Institut klinické a experimentální medicíny

České nemocnice mají vypracované postupy, podle kterých kontrolují identitu pacientů. Právě proto, aby například nedošlo k záměně, jako se tomu stalo minulý týden v pondělí v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Důležitá je při těchto procesech také spolupráce samotného pacienta. Česká televize natáčela ve třech tuzemských zařízeních.

Lékaři usilují o aktivnější vyhledávání těhotných žen, které mohou být nakažené hepatitidou C. Tento typ žloutenky je zrádný mimo jiné přenosem z matky na dítě. I proto infektologové doporučili testovat těhotné ženy. Novinka funguje nepovinně od ledna.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Už třicet let v České republice pomáhají organizovat transplantace speciální koordinátoři. Loni lékaři transplantovali 867 orgánů, nejčastěji ledviny. I díky roli koordinátorů je počet těchto operací čtyřikrát větší než v roce 1990. Na novou ledvinu čekají aktuálně stovky lidí, jedním z nich je i Eva Chaloupková.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

První porodnice v Česku zavádí telemedicínu do prenatální péče. Těhotné ženy přes aplikaci posílají lékaři aktuální údaje o svém stavu. V pražském Podolí se tak snaží minimalizovat rizika infekce nebo zbytečné dojíždění, zároveň jde o doplnění běžných kontrol. Loni v tuzemsku využívání prostředků telemedicíny meziročně stouplo zhruba o třetinu. Častěji ji volí soukromá zařízení a většina úkonů není hrazena z veřejného pojištění.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Náměstek ředitele pro strategii a rozvoj Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jiří Malý, který je obviněný za vydírání, rezignoval na svoji funkci. Informaci České televizi potvrdila ředitelka IKEMu Helena Rögnerová.

V kauze IKEM padla obvinění. Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila exředitele Michala Stiborka, podezřívá ho mimo jiné z vydírání, zjistila ČT. Spolu se Stiborkem čelí podle MF Dnes obvinění také náměstek této nemocnice Jiří Malý a šéf oddělení IT v IKEMu Petr Raška. Stíhání tří lidí potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová, jména obviněných však neuvedla. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že pověřené ředitelce IKEMu Heleně Rögnerové doporučil, aby zvážila Malého odvolání. Ta potvrdila, že se bude jeho doporučením řídit.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

Závažnější vlna nákaz covidem-19 se na podzim zřejmě nečeká, ve vysílání ČT to řekl hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Podle něj nová varianta covidu-19 postihuje hlavně horní cesty dýchací, a tak se pravděpodobně nebude opakovat scénář z předchozích let, kdy zdravotnictví kolabovalo pod náporem nakažených. Upozornil však, že pro chronicky nemocné nebo starší lidi je stále důležité očkování. A to nejen proti koronaviru, ale například i chřipce.

Řízením pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do nástupu nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení, pověřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dočasně vrchní ředitelku sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva a někdejší šéfku motolské nemocnice Helenu Rögnerovou. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. IKEM vedl do poloviny srpna Michal Stiborek, který rezignoval po podezřeních okolo svého úvěrového byznysu. Pověřením Rögnerové končí v čele IKEMu jeho statutární náměstek Jiří Malý, kterého podle informací Seznam Zpráv stejně jako Stiborka prověřuje policie.

Ministerstvo zdravotnictví dál řeší, koho po bývalém řediteli Michalu Stiborkovi pověří vedením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Mluvčí Ondřej Jakob to uvedl v reakci na podezření, které ve čtvrtek přinesl server Seznam Zprávy ohledně statutárního náměstka Jiřího Malého, jenž po Stiborkově rezignaci instituci vede. Stiborek rezignoval před dvěma týdny, v pondělí v IKEMu zasahovala policie. Prověřuje podezření z vydírání, korupce a manipulace veřejné zakázky.

Příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) společně s policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Informoval o tom server Seznam Zprávy, podle něhož se zásah týká nyní už bývalého šéfa IKEMu Michala Stiborka. Podle informací ČT GIBS vyšetřuje na místě podezření z nátlaku a vydírání, NCOZ zase řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej v tiskové zprávě uvedl, že policie nikoho nezadržela ani neobvinila. Případ podle něj dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích označil rezignaci šéfa IKEM Michala Stiborka obviněného novináři z nekalého finančního byznysu za podivnou. Politologa z Katedry politologie Západočeské univerzity v Plzni Přemysla Rosůlka nejvíc překvapilo to, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zpočátku Stiborka hájil. Válkova pozice je podle něj oslabená. Debata se věnovala i setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s Martinem Nejedlým. Zástupci ODS, TOP 09 ani Pirátů pozvání do debaty nepřijali.

K léčbě cukrovky je dostupná řada účinných přípravků. V posledních letech se ale na světových trzích objevily medikamenty, které ještě výrazněji snižují hmotnost u pacientů s nadváhou a také riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři proto doufají, že se dostanou i na český trh. Diabetiky často postihuje také onemocnění ledvin. V současných horkých dnech je proto třeba dbát na dostatek tekutin.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle něj soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek celou záležitost označuje za pokus ho diskreditovat a odstranit z vedení nemocnice. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že nemá informace o protiprávním jednání a ředitel disponuje posudkem od Národního bezpečnostního úřadu, citovanou činnost už nevykonává. Premiér Petr Fiala (ODS) však považuje zjištění za závažná a žádá co nejrychlejší vyjasnění situace.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Mánie kolem takzvaných injekcí na hubnutí dorazila i do Česka. Lék Ozempic, který je primárně určený pro diabetiky, ale zároveň pomáhá snižovat hmotnost, tak bude mít na tuzemském trhu problémy s dostupností po celý rok. České televizi to sdělil výrobce přípravku společnost Novo Nordisk. Kvůli masivnímu rozšíření léku mezi nediabetiky omezilo ministerstvo zdravotnictví jeho předepisování. Užívání léku už dříve přiznaly celebrity jako Elon Musk nebo Kim Kardashian.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.