První porodnice v Česku zavádí telemedicínu do prenatální péče. Těhotné ženy přes aplikaci posílají lékaři aktuální údaje o svém stavu. V pražském Podolí se tak snaží minimalizovat rizika infekce nebo zbytečné dojíždění, zároveň jde o doplnění běžných kontrol. Loni v tuzemsku využívání prostředků telemedicíny meziročně stouplo zhruba o třetinu. Častěji ji volí soukromá zařízení a většina úkonů není hrazena z veřejného pojištění.
„Vše můžu zkontrolovat doma, netrávím cestu do porodnice. A tím, že mám dceru, nemusím zajišťovat hlídání,“ pochvaluje si telemedicínu nastávající matka Daniela Bezikoglu. Zdravotní sestra těhotným ženám vysvětlí, jak si doma měřit krevní tlak nebo hodnoty v moči a zapůjčí potřebné vybavení.
Zatím tuto možnost nabízejí v porodnici v Podolí nastávajícím matkám, které nemají zásadní potíže. Zároveň mohou se svým lékařem nebo s porodní asistentkou komunikovat v reálném čase.
„Je potřeba zkontrolovat, jestli cítí pohyby miminka, jestli nemá nějaké krvácení, jestli nemá pocit odtoku plodové vody,“ popsala staniční sestra Ústavu pro péči o matku a dítě porodnice Podolí Monika Chánová.
Program by se měl po novém roce rozšiřovat
Poprvé se s podobnou praxí setkali za pandemie covidu-19. To inspirovalo tým primáře Hynka Heřmana, který na systému pracoval rok a půl. Distanční prohlídky zavedli letos v květnu. „Máme to jako takový neplacený nadstandard. Maminku zveme jednou za čtrnáct dní na prezenční kontrolu a má k tomu jednu on-line kontrolu navíc,“ ujasnil Heřman.
Termín on-line kontroly si žena domluví osobně v poradně. Do aplikace se pak v konkrétní den připojí devadesát minut před vyšetřením a zodpoví krátký dotazník. Poté následuje spojení s lékařem. „Volat přes video může vždy jen lékař. Je to z důvodu, abychom nepřetěžovali lékaře,“ uvedl ředitel pro lékařské záležitosti MeddiHub Ondřej Tefr.
Zatím jde o pilotní projekt, do kterého se zapojila stovka žen měsíc před porodem. Program by se měl po novém roce rozšiřovat. V porodnici plánují nabízet on-line kontroly všem nastávajícím matkám, tedy i ženám s vyšším rizikem, například s cukrovkou.
Častěji telemedicínu využívají soukromá zařízení
Telemedicína v lékařství stojí na využívání nejrůznějších technologií pro poskytování zdravotních služeb. Umožňují ji čím dál větší možnosti digitálních technologií. V Česku se o ní začalo mluvit na přelomu tisíciletí, její využívání pak urychlila pandemie koronaviru.
Loni v České republice stouplo užití prostředků telemedicíny meziročně zhruba o třetinu. Častěji ji využívají soukromá zařízení a většina úkonů není hrazena z veřejného pojištění. Nejčastěji telemedicínu využívá kardiologie, rehabilitace, sportovní lékařství nebo diabetologie.
Na vlastní kůži zkouší telemedicínu třeba vedoucí ambulance Kliniky diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Robert Bém. Na paži nosí týden glukometr, se kterým si měří hladinu cukru v podkoží. Bém tak testuje přístroje, které využívají jeho pacienti. Svou hladinu cukru si potom kontroluje v mobilní aplikaci.
Takto si data měří devadesát procent jeho pacientů s diabetem prvního stupně. Údaje pak Bém najde u sebe v počítači. „Také se u našich pacientů díváme, kolik toho nachodí, kolik udělají kroků, jak dobře spí a tak dále. Máme i chytré hodinky, které dokáží změřit celou řadu parametrů,“ popsal. Podle Béma byla diabetologie jedním z prvních oborů, kde se telemedicína začala využívat.
Potřebná je ale také v oblastech vzdálených od nemocnic. Některá lékařská zařízení, například nemocnice v Ostravě, tak zapůjčují telemedicínské sety. „Přístroje jsou určené pro self-monitoring, čili jejich ovládání je intuitivní,“ poznamenal vedoucí Centra telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava Jakub Doležel. Data pak mohou posuzovat přímo ošetřující lékaři, ať už jsou kdekoliv.
