Počet nakažených covidem stoupá, pacientů v těžkém stavu je kolem čtyřiceti

Nahrávám video
Tisková konference MZ o současné epidemické situaci v česku
Zdroj: ČT24

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Situaci v nemocnicích podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové ovlivňuje právě očkování. Velkou odezvu kampaně, která ji má zvýšit, zaznamenala hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová v zařízeních sociální péče.

Z testů, které dělají poskytovatelé zdravotních služeb, hygienici zachycují v pracovních dnech průměrně 1050 nových případů nákazy, maximální denní hodnoty dosahují patnácti set. Zdravotní dopady šíření viru jsou v Česku i okolních státech relativně mírné. Riziko těžkého průběhu onemocnění je spojeno zejména s rostoucím věkem pacientů, jejich případnými chronickými zdravotními potížemi a sníženou imunitou. Typický pacient s těžkým průběhem covidu je nyní starší sedmdesáti let.

Situace je podle Mackové stabilní a odpovídá podzimnímu období i u akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění. Počty případů chřipky, RS viru i dalších onemocnění typických pro sezonu rostou v meziročním srovnání podle expertů standardně. V následujících týdnech bude zřejmě nemocných přibývat.

Chlíbek upozorňuje na takzvaný dlouhý covid

„Pravděpodobně jsme ztratili obavy z covidu-19 a víc se bojíme chřipky,“ okomentoval data předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Uvedl, že covid je přitom nebezpečnější, zvláště pro občany v rizikových kategoriích. Doporučil lidem se očkovat. „Jakkoli si mnozí po letech na přítomnost covidu-19 už zvykli, zejména u neočkované populace může i nadále vyvolat velmi těžký průběh onemocnění,“ uvedl.

V pořadu 90' ČT24 Chlíbek také zmínil nebezpečí takzvaného dlouhého covidu. „Lidé si onemocnění prodělají a mohou mít dlouhodobé potíže. Ještě o tom viru nevíme úplně vše a celá řada zdravotních potíží může trvat několik měsíců po prodělaném covidu,“ upozornil. 

„To, co máme pod kontrolou, jsou dodávky vakcín, zásoby, je nastaven systém očkování,“ sdělil dále Chlíbek. „Z tohoto pohledu a tím, že se covid dostává mezi běžné patogeny, se na to můžeme dívat tak, že máme nemoc pod kontrolou. Ale virové onemocnění nemůžeme mít nikdy pod stoprocentní kontrolou,“ zdůraznil.

Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal si vysvětluje nižší počet nově očkovaných proti covidu tím, že lidé mívají často pocit, že už dávek vakcíny dostali dost. „Objevuje se tady určitá únava z covidu, také možná faktor, že je to pořád považované za novou vakcínu,“ poznamenal. Dodal, že reálných případů covidu-19 bude daleko více, protože lidé se nechodí hojně testovat.

Nahrávám video
Petr Smejkal hovořil o epidemické situaci v Česku
Zdroj: ČT24

Na covid není důvod umírat, prohlásil Hostomský

„Virus si na nás zvykl, hlavně my jsme si zvykli na něj. Kombinací očkování a toho, že si spousta z nás nemocí prošla, se z něj stal takzvaný endemický virus. Tedy jeden z mnoha respiračních virů, které prostě potkáváme,“ okomentoval v pořadu 90' ČT24 zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.

Hostomský také řekl, že nyní spousta lidí, co má pozitivní test na covid, nepociťuje příznaky onemocnění. „Není důvod teď na tento virus umírat. Máme veškerá vybavení moderní medicíny, abychom umírat nemuseli,“ prohlásil.

Nahrávám video
90’ ČT24: Covid-19 jako běžné respirační onemocnění
Zdroj: ČT24

Současná situace je stabilní z hlediska dopadů na zdravotnictví, míní genetik z Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jan Pačes. „Ale co se týče počtu nakažených, tak to není úplně běžný virus, je jich stále relativně hodně,“ podotkl.

Letos na covid dle Pačese zemřelo asi osmnáct set lidí, což se u běžných respiračních chorob neděje, upozornil. „Když je špatný rok, na chřipku umře třeba patnáct set lidí, ale ještě nejsme na konci roku. Z tohoto hlediska je covid z respiračních virů spíše ten horší,“ míní. Zdůraznil dále, že současná varianta koronaviru je hodně infekční a šíří se i v letních měsících. „To také není úplně typické, respirační viry jsou sezonní,“ dodal.

„I když nemáme v naší ordinaci ani jeden těžký případ, stále je pro nás covid vykřičníkem,“ říká praktický lékař Cyril Mucha. „Nemohu říci, že se ho nebojíme. Stále na něj myslíme a obáváme se, aby z toho nebylo něco většího,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 37 mminutami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 1 hhodinou

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...