Počet nakažených covidem stoupá, pacientů v těžkém stavu je kolem čtyřiceti

13 minut
Tisková konference MZ o současné epidemické situaci v česku
Zdroj: ČT24

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Situaci v nemocnicích podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové ovlivňuje právě očkování. Velkou odezvu kampaně, která ji má zvýšit, zaznamenala hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová v zařízeních sociální péče.

Z testů, které dělají poskytovatelé zdravotních služeb, hygienici zachycují v pracovních dnech průměrně 1050 nových případů nákazy, maximální denní hodnoty dosahují patnácti set. Zdravotní dopady šíření viru jsou v Česku i okolních státech relativně mírné. Riziko těžkého průběhu onemocnění je spojeno zejména s rostoucím věkem pacientů, jejich případnými chronickými zdravotními potížemi a sníženou imunitou. Typický pacient s těžkým průběhem covidu je nyní starší sedmdesáti let.

Situace je podle Mackové stabilní a odpovídá podzimnímu období i u akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění. Počty případů chřipky, RS viru i dalších onemocnění typických pro sezonu rostou v meziročním srovnání podle expertů standardně. V následujících týdnech bude zřejmě nemocných přibývat.

Chlíbek upozorňuje na takzvaný dlouhý covid

„Pravděpodobně jsme ztratili obavy z covidu-19 a víc se bojíme chřipky,“ okomentoval data předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Uvedl, že covid je přitom nebezpečnější, zvláště pro občany v rizikových kategoriích. Doporučil lidem se očkovat. „Jakkoli si mnozí po letech na přítomnost covidu-19 už zvykli, zejména u neočkované populace může i nadále vyvolat velmi těžký průběh onemocnění,“ uvedl.

V pořadu 90' ČT24 Chlíbek také zmínil nebezpečí takzvaného dlouhého covidu. „Lidé si onemocnění prodělají a mohou mít dlouhodobé potíže. Ještě o tom viru nevíme úplně vše a celá řada zdravotních potíží může trvat několik měsíců po prodělaném covidu,“ upozornil. 

„To, co máme pod kontrolou, jsou dodávky vakcín, zásoby, je nastaven systém očkování,“ sdělil dále Chlíbek. „Z tohoto pohledu a tím, že se covid dostává mezi běžné patogeny, se na to můžeme dívat tak, že máme nemoc pod kontrolou. Ale virové onemocnění nemůžeme mít nikdy pod stoprocentní kontrolou,“ zdůraznil.

Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal si vysvětluje nižší počet nově očkovaných proti covidu tím, že lidé mívají často pocit, že už dávek vakcíny dostali dost. „Objevuje se tady určitá únava z covidu, také možná faktor, že je to pořád považované za novou vakcínu,“ poznamenal. Dodal, že reálných případů covidu-19 bude daleko více, protože lidé se nechodí hojně testovat.

7 minut
Petr Smejkal hovořil o epidemické situaci v Česku
Zdroj: ČT24

Na covid není důvod umírat, prohlásil Hostomský

„Virus si na nás zvykl, hlavně my jsme si zvykli na něj. Kombinací očkování a toho, že si spousta z nás nemocí prošla, se z něj stal takzvaný endemický virus. Tedy jeden z mnoha respiračních virů, které prostě potkáváme,“ okomentoval v pořadu 90' ČT24 zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.

Hostomský také řekl, že nyní spousta lidí, co má pozitivní test na covid, nepociťuje příznaky onemocnění. „Není důvod teď na tento virus umírat. Máme veškerá vybavení moderní medicíny, abychom umírat nemuseli,“ prohlásil.

77 minut
90’ ČT24: Covid-19 jako běžné respirační onemocnění
Zdroj: ČT24

Současná situace je stabilní z hlediska dopadů na zdravotnictví, míní genetik z Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jan Pačes. „Ale co se týče počtu nakažených, tak to není úplně běžný virus, je jich stále relativně hodně,“ podotkl.

Letos na covid dle Pačese zemřelo asi osmnáct set lidí, což se u běžných respiračních chorob neděje, upozornil. „Když je špatný rok, na chřipku umře třeba patnáct set lidí, ale ještě nejsme na konci roku. Z tohoto hlediska je covid z respiračních virů spíše ten horší,“ míní. Zdůraznil dále, že současná varianta koronaviru je hodně infekční a šíří se i v letních měsících. „To také není úplně typické, respirační viry jsou sezonní,“ dodal.

„I když nemáme v naší ordinaci ani jeden těžký případ, stále je pro nás covid vykřičníkem,“ říká praktický lékař Cyril Mucha. „Nemohu říci, že se ho nebojíme. Stále na něj myslíme a obáváme se, aby z toho nebylo něco většího,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...