Institut klinické a experimentální medicíny strana 3 z 4

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) do detailu vysvětlil, proč v posledním majetkovém přiznání oznámil násobně větší majetek a příjmy, než udával dříve. Na rozdíly upozornily servery iDNES, Seznam Zprávy a Deník N. Arenberger tvrdí, že nemovitosti získal z větší části od rodičů, další si pořídil v posledních třiceti letech. Část opozice chce o Arenbergerově majetku jednat ve sněmovně. Navíc se chce zaměřit i na okolnosti rozdělování evropských peněz nemocnicím, se kterým jsou politici také nespokojeni.

Kardiolog Jan Beneš z pražského IKEMu se před třemi lety rozhodl, že si koupí byt. Ne pro sebe, ani pro rodinu, nýbrž pro lidi v nouzi. Nezůstal jen u jednoho, dnes už vlastní byty dva a další dva patří fondu, který založil. Pronajímá je za výhodných podmínek lidem, kteří na běžné bydlení nemají, anebo ho vůbec nejsou schopni sehnat. Všechny čtyři byty pořídil na Ústecku v místech, kde je špatná sociální situace, upozornil pořad 168 hodin.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) vznikl před padesáti lety. Jeho činnost přiblížil sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem bylo řešení onemocnění srdce, transplantace slinivky břišní, ledvin či třeba dělohy. Pozvání přijali kardiolog Josef Kautzner, kardiochirurg Jiří Malý, diabetolog František Saudek a transplantační chirurg Jiří Froněk.

V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.

Vláda pravděpodobně uloží povinnost pravidelně testovat i firmám do deseti zaměstnanců a živnostníkům, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V pondělí to podle ní kabinet projedná. Zvažovat bude také častější testování. Možnosti jsou podle Schillerové dvě – povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva.

Ulevit přetíženým nemocnicím by mohly nové léky. Příští čtvrtek má dorazit látka od firmy Regeneron. Už tři týdny mohou čeští lékaři pacientům s covidem podávat bamlanivimab, který brání vážnému průběhu nemoci. Zatím ho v nemocnicích dostalo několik desítek pacientů. Většina dávek je stále ve skladech.

Už druhým týdnem se k očkování u praktiků mohou hlásit i chronicky nemocní lidé pod 70 let. V praxi se ale k vakcíně dostávají obtížně. Důvodem je stále limitující množství látky v ordinacích. Tito lidé se zatím nemohou registrovat do očkovacích center, kde je přihlášení striktně omezeno věkem. Další možností pro ně je podání vakcíny ve specializovaném centru, kde se léčí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) probral při čtvrteční návštěvě Izraele s premiérem Benjaminem Netanjahuem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se na místě připojil, izraelské zkušenosti s očkováním. Ocenil, že Izrael je na cestě stát se první zemí, kde lidé budou moci začít žít tak, jak byli dříve zvyklí. Poděkoval i za pět tisíc dávek vakcíny Moderny, které Česko od Izraele dostalo darem.

„Apokalypsa,“ popsal situaci v Chebu nebo Sokolově primář ze sokolovské nemocnice Martin Straka. Podle něj nová protiepidemická pravidla, která od pondělí budou platit, nejsou dostatečná. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Že opatření nebudou stačit, si myslí i epidemiolog Rastislav Maďar. Zpřísnit by se měla i podle Petra Smejkala z Rady vlády pro zdravotní rizika. Podle bývalého koordinátora očkování Mariána Hajdúcha bude Česko za tři týdny na stejných číslech jako v současnosti.

Letos je tomu už sto let, co byl objeven inzulin – hormon, který produkují Langerhansovy ostrůvky v pankreatu (slinivce břišní). Objev kanadského chirurga Fredericka Bantinga tak přinesl zatím jedinou účinnou léčbu cukrovky I. typu. Ta se do dnešní doby příliš nezměnila, jiný je však způsob aplikace inzulinu a hlavně měření hladiny cukru v krvi, které je nezbytné pro správnou kompenzaci diabetika. Průlomový byl nástup moderních technologií.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

V několika evropských zemích už mezi nakaženými koronavirem dominuje takzvaná britská varianta. V Česku se, jak vyplývá ze zpětné analýzy, šíří už minimálně od začátku prosince, a podle některých propočtů by mohla začít převládat už v březnu. Podle odhadů odborníků se šíří o 40 až 70 procent rychleji než dosud převažující forma. Pokud se budeme chovat zodpovědně, šíření britské varianty viru zpomalíme, řekl ve čtvrteční Devadesátce hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal.

Bývalý ministr zdravotnictví a poradce premiéra Roman Prymula se domnívá, že Česko by si mělo, podobně jako Maďarsko, nakoupit vakcíny a nespoléhat jenom na Evropskou unii. Hovoří se například o tom, že by se mohla nakoupit zatím Evropskou unií neschválená vakcína z Ruska. Podle proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo by však ruskou vakcínu měli posoudit odborníci. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

Někteří pacienti, kteří by ochranu proti covidu potřebovali, budou s očkováním na doporučení lékařů vyčkávat. Jde například o ty, kteří trpí roztroušenou sklerózou. Naopak třeba u lidí po transplantacích experti s vakcínou problém nevidí. Dokonce v takových případech očkování doporučují, co nejdříve to bude možné. Nebude ale tak účinné jako u zdravých lidí.

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel kardiolog Jiří Widimský. Sdělila to mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová. Widimský byl výraznou postavou české i světové kardiologie. IKEM ve vzpomínce uvedl, že ztrácí „jednoho ze svých nestorů, který přispěl významnou měrou k výchově celých generací lékařů“.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Na začátku září proběhla druhá česko-izraelská párová výměna ledvin. Tým z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a izraelští lékaři mezi sebou vyměnili během jednoho přeletu letadla mezi státy dvě ledviny, a odstartovali tak řetěz dalších transplantací, během nichž dostali novou šanci na kvalitní život na české straně tři pacienti se selháním ledvin.

Tento týden oznámila firma, která vyvíjí očkování proti covidu-19, že pozastavila jeho testování. Objevily se totiž zdravotní problémy u dobrovolníků, na nichž se látky zkouší.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) slíbil, že jeho resort posílí kapacity mobilních volebních komisí, které umožní hlasovat lidem v karanténě. Tyto komise by měly být schopny navštívit 16 tisíc voličů v izolaci, předeslal vicepremiér. Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je bezpečný a vyvolal imunitní reakci, píší středeční Lidové noviny.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) má už sto tisíc dobrovolníků, kteří jsou připraveni darovat vážně nemocným pacientům své krvetvorné buňky. Jubilejního potenciálního dárce, třiadvacetiletého Václava Kalluse, zapsal registr v sobotu při náboru ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Nábor byl součástí celorepublikové akce „Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko“, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. V druhém registru, pražském, je teď aktivních dárců zhruba 34 tisíc.

Ruská vakcína Sputnik V proti koronaviru po podání v počátečních stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Uvádí se to v článku, který vyšel v odborném časopise Lancet a v němž Rusko se zpožděním zveřejnilo první výsledky zkoušek vyvíjené očkovací látky. Ruská vláda ji už schválila, ale vědci mají výhrady zejména k malému počtu testovaných.

Okolo tuzemského výzkumu s ambicí vyvinout vakcínu proti viru, který způsobuje nemoc covid-19, panují otazníky. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že jeho úřad na projekt nepřispěl ani korunou, a prohlásil, že nechce „nic uměle prodlužovat“. Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka a poslankyně Věra Adámková (ANO) potom s odkazem na to, že je v karanténě, vůbec nechtěla o práci na vakcíně hovořit. Pro 168 hodin natáčely Jana Gerleová a Kristina Ciroková.

Koronavirus tu s námi zůstane a na podzim zesílí, druhá silná vlna nemoci ale nepřijde, myslí si hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. V Interview ČT24 pochválil českou vládu za rychlé přijetí restriktivních opatření. Která země zvládla pandemii nejlépe, se podle něj ukáže až s odstupem, Česko se ale zařadilo mezi země úspěšné. Západní státy šíření covidu-19 nedokázaly tak úspěšně zkrotit například proto, že omezení svobody se tam vnímá negativněji než ve východní Evropě, podotýká.

Do čekáren praktických lékařů se začínají vracet pacienti. Na začátku nouzového stavu v Česku se doktoři potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek a mluvili taky o zavírání praxí, podle údajů z dubnového průzkumu Sdružení praktických lékařů k tomu ale nakonec téměř nedocházelo. Na návrat k běžnému provozu se chystají i nemocnice.