Ve věku 95 let zemřel Jiří Widimský, legenda české kardiologie

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel kardiolog Jiří Widimský. Sdělila to mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová. Widimský byl výraznou postavou české i světové kardiologie. IKEM ve vzpomínce uvedl, že ztrácí „jednoho ze svých nestorů, který přispěl významnou měrou k výchově celých generací lékařů“.

Jiří Widimský se po založení IKEMu v roce 1971 stal přednostou II. interní výzkumné základny, která byla po roce 1989 přejmenována na Kliniku kardiologie IKEM. Podle mluvčí ještě donedávna do institutu aktivně docházel.

Kardiologii zasvětil celý život. Zabýval se léčbou vysokého tlaku, plicní hypertenzí, plicní embolií či léčbou srdečního selhání. Je autorem přibližně tisícovky odborných publikací a 60 monografií. Řada z nich byla publikována v zahraničí. V roce 1978 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství UK Praha.

Až do roku 1993 působil jako vedoucí subkatedry kardiologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, kde organizoval výuku internistů a kardiologů. Ještě ve svých 90 letech přednášel v IKEMu skupině Kardio 35 o plicní embolii. Významně také pomohl k založení Centra pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v IKEMu.

Pracoval pro Česko i pro svět

V průběhu let zastával také celou řadu funkcí v odborných společnostech. Byl dlouholetým členem České kardiologické a internistické společnosti, čestným členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, České kardiologické společnosti, České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i voleným členem České lékařské akademie.

Jako jeden z mála českých kardiologů se výrazně prosadil i za hranicemi. Od roku 1976 do roku 1984 byl členem výboru Evropské kardiologické společnosti, přičemž v druhém období se stal dokonce jejím viceprezidentem. V 70. letech byl navíc konzultantem Světové zdravotnické organizace.

Widimský získal také řadu ocenění, například v roce 2005 zvláštní uznání ministra zdravotnictví za mimořádný přínos pro české zdravotnictví. V roce 2007 byl jmenován čestným členem European Society of Hypertension a dostal Hlávkovu medaili za celoživotní vědeckou práci. V roce 2010 mu nadace Dagmar a Václava Havlových udělila čestné uznání za celoživotní vědeckou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...