Ve věku 95 let zemřel Jiří Widimský, legenda české kardiologie

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel kardiolog Jiří Widimský. Sdělila to mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová. Widimský byl výraznou postavou české i světové kardiologie. IKEM ve vzpomínce uvedl, že ztrácí „jednoho ze svých nestorů, který přispěl významnou měrou k výchově celých generací lékařů“.

Jiří Widimský se po založení IKEMu v roce 1971 stal přednostou II. interní výzkumné základny, která byla po roce 1989 přejmenována na Kliniku kardiologie IKEM. Podle mluvčí ještě donedávna do institutu aktivně docházel.

Kardiologii zasvětil celý život. Zabýval se léčbou vysokého tlaku, plicní hypertenzí, plicní embolií či léčbou srdečního selhání. Je autorem přibližně tisícovky odborných publikací a 60 monografií. Řada z nich byla publikována v zahraničí. V roce 1978 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství UK Praha.

Až do roku 1993 působil jako vedoucí subkatedry kardiologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, kde organizoval výuku internistů a kardiologů. Ještě ve svých 90 letech přednášel v IKEMu skupině Kardio 35 o plicní embolii. Významně také pomohl k založení Centra pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v IKEMu.

Pracoval pro Česko i pro svět

V průběhu let zastával také celou řadu funkcí v odborných společnostech. Byl dlouholetým členem České kardiologické a internistické společnosti, čestným členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, České kardiologické společnosti, České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i voleným členem České lékařské akademie.

Jako jeden z mála českých kardiologů se výrazně prosadil i za hranicemi. Od roku 1976 do roku 1984 byl členem výboru Evropské kardiologické společnosti, přičemž v druhém období se stal dokonce jejím viceprezidentem. V 70. letech byl navíc konzultantem Světové zdravotnické organizace.

Widimský získal také řadu ocenění, například v roce 2005 zvláštní uznání ministra zdravotnictví za mimořádný přínos pro české zdravotnictví. V roce 2007 byl jmenován čestným členem European Society of Hypertension a dostal Hlávkovu medaili za celoživotní vědeckou práci. V roce 2010 mu nadace Dagmar a Václava Havlových udělila čestné uznání za celoživotní vědeckou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 18 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 19 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 19 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 23 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...