Ve věku 95 let zemřel Jiří Widimský, legenda české kardiologie

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel kardiolog Jiří Widimský. Sdělila to mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová. Widimský byl výraznou postavou české i světové kardiologie. IKEM ve vzpomínce uvedl, že ztrácí „jednoho ze svých nestorů, který přispěl významnou měrou k výchově celých generací lékařů“.

Jiří Widimský se po založení IKEMu v roce 1971 stal přednostou II. interní výzkumné základny, která byla po roce 1989 přejmenována na Kliniku kardiologie IKEM. Podle mluvčí ještě donedávna do institutu aktivně docházel.

Kardiologii zasvětil celý život. Zabýval se léčbou vysokého tlaku, plicní hypertenzí, plicní embolií či léčbou srdečního selhání. Je autorem přibližně tisícovky odborných publikací a 60 monografií. Řada z nich byla publikována v zahraničí. V roce 1978 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství UK Praha.

Až do roku 1993 působil jako vedoucí subkatedry kardiologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, kde organizoval výuku internistů a kardiologů. Ještě ve svých 90 letech přednášel v IKEMu skupině Kardio 35 o plicní embolii. Významně také pomohl k založení Centra pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v IKEMu.

Pracoval pro Česko i pro svět

V průběhu let zastával také celou řadu funkcí v odborných společnostech. Byl dlouholetým členem České kardiologické a internistické společnosti, čestným členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, České kardiologické společnosti, České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i voleným členem České lékařské akademie.

Jako jeden z mála českých kardiologů se výrazně prosadil i za hranicemi. Od roku 1976 do roku 1984 byl členem výboru Evropské kardiologické společnosti, přičemž v druhém období se stal dokonce jejím viceprezidentem. V 70. letech byl navíc konzultantem Světové zdravotnické organizace.

Widimský získal také řadu ocenění, například v roce 2005 zvláštní uznání ministra zdravotnictví za mimořádný přínos pro české zdravotnictví. V roce 2007 byl jmenován čestným členem European Society of Hypertension a dostal Hlávkovu medaili za celoživotní vědeckou práci. V roce 2010 mu nadace Dagmar a Václava Havlových udělila čestné uznání za celoživotní vědeckou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 14 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 15 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 22 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...