Ve věku 95 let zemřel Jiří Widimský, legenda české kardiologie

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel kardiolog Jiří Widimský. Sdělila to mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová. Widimský byl výraznou postavou české i světové kardiologie. IKEM ve vzpomínce uvedl, že ztrácí „jednoho ze svých nestorů, který přispěl významnou měrou k výchově celých generací lékařů“.

Jiří Widimský se po založení IKEMu v roce 1971 stal přednostou II. interní výzkumné základny, která byla po roce 1989 přejmenována na Kliniku kardiologie IKEM. Podle mluvčí ještě donedávna do institutu aktivně docházel.

Kardiologii zasvětil celý život. Zabýval se léčbou vysokého tlaku, plicní hypertenzí, plicní embolií či léčbou srdečního selhání. Je autorem přibližně tisícovky odborných publikací a 60 monografií. Řada z nich byla publikována v zahraničí. V roce 1978 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství UK Praha.

Až do roku 1993 působil jako vedoucí subkatedry kardiologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, kde organizoval výuku internistů a kardiologů. Ještě ve svých 90 letech přednášel v IKEMu skupině Kardio 35 o plicní embolii. Významně také pomohl k založení Centra pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v IKEMu.

Pracoval pro Česko i pro svět

V průběhu let zastával také celou řadu funkcí v odborných společnostech. Byl dlouholetým členem České kardiologické a internistické společnosti, čestným členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, České kardiologické společnosti, České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i voleným členem České lékařské akademie.

Jako jeden z mála českých kardiologů se výrazně prosadil i za hranicemi. Od roku 1976 do roku 1984 byl členem výboru Evropské kardiologické společnosti, přičemž v druhém období se stal dokonce jejím viceprezidentem. V 70. letech byl navíc konzultantem Světové zdravotnické organizace.

Widimský získal také řadu ocenění, například v roce 2005 zvláštní uznání ministra zdravotnictví za mimořádný přínos pro české zdravotnictví. V roce 2007 byl jmenován čestným členem European Society of Hypertension a dostal Hlávkovu medaili za celoživotní vědeckou práci. V roce 2010 mu nadace Dagmar a Václava Havlových udělila čestné uznání za celoživotní vědeckou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
před 5 mminutami

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 18 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 20 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 22 hhodinami
Načítání...