Institut klinické a experimentální medicíny strana 2 z 4

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Lidí s respiračními chorobami v Česku přibylo za pouhý týden o třetinu. Souběžně se výrazně šíří tři onemocnění – covid, chřipka a RS virus. Zatím se plní především kapacity dětských oddělení. Na dva ze tří těchto virů se můžeme očkovat, připomíná hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly je zde generace dětí, která je vůči RS virům citlivá.

Ve věku 69 let zemřel chirurg Miroslav Ryska, který zahájil program transplantace jater v Česku a v roce 1998 založil Kliniku transplantační chirurgie IKEM. Působil také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a byl autorem více než 170 odborných prací. Specializoval se na onkochirurgii jater, žlučových cest a slinivky břišní. O úmrtí na webu informovala pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde Ryska od roku 2010 působil jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.

Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky, takzvané Langerhansovy ostrůvky. Lékaři jim je z vyoperovaného orgánu odeberou, upraví a vrátí do jater. Lidé, kteří by měli bez slinivky silnou cukrovku, pak mohou být i úplně bez potíží nebo mít cukrovku slabou. Na středeční tiskové konferenci to uvedli zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů, například na snížení teploty u dětí. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou podobné situace na trhu běžné. Důvodem mohou být například komplikace ve výrobě, problémy s distribucí nebo prudký nárůst zájmu o dané léčivo.

Fakultní nemocnici v Hradci Králové převzal kardiolog Aleš Herman. Nahradil dosavadního ředitele nemocnice Vladimíra Paličku, který v červenci požádal ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o uvolnění z funkce. Jednašedesátiletý Herman označil v oblasti výstavby a investic za svoji prioritu modernizaci chirurgických oborů. Bude chtít řešit například také provozní stav budov nemocnice či zúžit její vedení.

Epidemiolog z pražského IKEMu Petr Smejkal v Interview ČT24 řekl, že současný nárůst počtu nakažených covidem v Česku je na letní období neobvyklý. Podle něj je to však dáno vysokou nakažlivostí subvarianty BA.5, která však naštěstí není nebezpečnější než ta předchozí. Smejkal uvedl, že se zatím nejedná o návrat do časů, kdy na tom bylo Česko nejhůře.

Po třech měsících poklesu začala covidová čísla opět růst. Vydatný nárůst nakažených hlásí Portugalsko, které zároveň patří k premiantům v očkování. Podle odborníků se není čeho obávat, před podzimem doporučují očkování další ochrannou dávkou. Za větší problém považují prevenci, kterou Češi během pandemie zanedbali. V Událostech, komentářích proto vyzvali, aby se ke svému lékaři objednali.

Některé nemocnice mají v zásobách léky proti covidu-19 za miliony korun, kterým už vypršela nebo brzy vyprší doba použitelnosti. Ministerstvo zdravotnictví nyní hledá cestu, jak nemocnicím výdaje za tyto léky uhradit. V případě krajských nemocnic to ale může být problém, protože jejich zřizovatelem je kraj. Celkem se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jedná o léky za asi 300 milionů korun.

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

Podle lékařů v české populaci přibývá pacientů s cukrovkou prvního typu. Náročná operace slinivky, která může pacienty vyléčit, je ale v současnosti těžko dostupná kvůli nedostatku dárců. Sto let od vůbec prvního použití inzulínu pro pacienty s cukrovkou hledají lékaři také nové způsoby, jak podání hormonu vylepšit.

Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po šestnácti letech pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by mohla být zodpovědná za nebezpečnou nemoc zvanou AA amyloidóza. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

Války v Perském zálivu se před třiceti lety účastnilo zhruba dvě stě českých a slovenských vojáků. U mnohých z nich se po návratu objevily neobvyklé zdravotní problémy. Stát přitom odmítá, že se jedná o následek jejich nasazení. Příčinu takzvaného syndromu války v Zálivu se dosud objasnit nepodařilo. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Česko se v sobotu zapojilo do Světového dne dárců kostní dřeně. Na několika místech se mohli na náborech registrovat noví dárci, kterých loni kvůli pandemii nemoci covid-19 ubylo. Oceněni byli lidé, kteří už kostní dřeň darovali. Večer se pak u příležitosti světového dne červeně rozsvítila řada významných budov a památek.

Zesilují debaty o třetí dávce vakcíny proti covidu, dostat by ji měli například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti anebo senioři. U těch má hladinu protilátek po očkování změřit i studie, kterou zadal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka mají ale větší hodnotu komplexnější materiály, které zohledňují i buněčnou imunitu, tedy paměť buňky, jak s virem bojovat.

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Českým nemocnicím chybí dárci krve. Na mnoha místech začíná být situace vážná a hrozí i pozastavení plánovaných operací. S prosbou o pomoc se proto obrací na veřejnost, například prostřednictvím sociálních sítí. Situaci navíc komplikuje letní sezona, kdy se zdravotníci potýkají s častějšími úrazy.

Nemocnice vzhledem ke zlepšení epidemické situace v posledních dnech obnovují možnosti návštěv. Lidé ale musí dodržovat přísná hygienická pravidla. Návštěvník je povinen zdravotnickému personálu předložit dokument o negativním antigenním nebo PCR testu, který není starší 48 hodin, nebo musí mít certifikát o očkování, případně potvrzení o prodělaní covidu-19, od kterého neuplynulo více než 90 dní. Povinný je také nasazený respirátor. Některá zařízení si navíc nastavila vlastní pravidla, omezují například dobu nebo počet návštěv.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Důvodem je zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Experti i část vlády skupině děkují, krok resortu už zkritizovali někteří politici z opozice. Odborníci z MeSES se ještě v úterý dohodli na tom, že ve své činnosti budou pokračovat.

Stát by měl podporovat testování ve firmách po návratu zaměstnanců z dovolených. Pokračování testování i po 1. červenci chce vládě doporučit Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Po návratu z prázdnin by měli testy podstoupit také žáci základních a středních škol. V Otázkách Václava Moravce to řekli členové skupiny – viroložka Ruth Tachezy a epidemiolog Petr Smejkal.

Na 180 dní, tedy dvojnásobek oproti současnosti, chce ministerstvo zdravotnictví prodloužit dobu, kdy by byl člověk po prodělání covidu-19 považován za odolného vůči další nákaze. Epidemie v Česku dále slábne, počet nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní klesl na 88 z předchozích 95. V úterý laboratoře potvrdily 1673 nových případů nákazy covidem-19, zhruba o 740 méně než před týdnem. Vakcínu dostalo za den 77 615 lidí.