Institut klinické a experimentální medicíny strana 4 z 4

Koronavirus tu s námi zůstane a na podzim zesílí, druhá silná vlna nemoci ale nepřijde, myslí si hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. V Interview ČT24 pochválil českou vládu za rychlé přijetí restriktivních opatření. Která země zvládla pandemii nejlépe, se podle něj ukáže až s odstupem, Česko se ale zařadilo mezi země úspěšné. Západní státy šíření covidu-19 nedokázaly tak úspěšně zkrotit například proto, že omezení svobody se tam vnímá negativněji než ve východní Evropě, podotýká.

Do čekáren praktických lékařů se začínají vracet pacienti. Na začátku nouzového stavu v Česku se doktoři potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek a mluvili taky o zavírání praxí, podle údajů z dubnového průzkumu Sdružení praktických lékařů k tomu ale nakonec téměř nedocházelo. Na návrat k běžnému provozu se chystají i nemocnice.

Přední český kardiochirurg Jan Pirk se zotavil z nákazy novým typem koronaviru. Podle něj byly dva miliony seniorů vystrašeny. Důležitý je podle něj ale biologický věk, ne ten kalendářní. Kritiku na takzvanou „výzvu jedenácti“, kterou podepsal a jejímž cílem bylo uvolňovat opatření, odmítá. Jan Pirk byl hostem speciálního nedělního Interview ČT24.

Počty nově nakažených se v posledních dnech drží hluboko pod stovkou, i když se počet provedených testů opět zvýšil. Stále platí nouzový stav a nezmění se to do 17. května. Vláda však začala hledat způsob, jak část krizových opatření ponechat v platnosti alespoň o týden déle. Po skončení nouzového stavu bude ochranné pomůcky centrálně nakupovat Správa státních hmotných rezerv, ministerstvo vnitra ale pro své potřeby chystá vypsání rámcové smlouvy ve výši 1,4 miliardy korun. Proti postupu vlády v boji s koronavirem protestovali lidé v Praze i Brně, setkání inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii.

Po maratonu mělo 70 procent běžců zapojených do studie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poškozené srdce a zhruba čtvrtina ledviny, většinou ale dočasně. Výsledky testování kolem loňského pražského maratonu podle lékařů ukázaly, že amatérští závodníci často závodí nedostatečně připraveni, neznají svůj zdravotní stav, a mohou si tak přivodit těžké poškození zdraví.

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Přenesli tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze sedmdesáti procent. Celkem bylo za loňský rok v zemi nemocným voperováno 865 orgánů.

Nadějný lék pro pacienty s cystickou fibrózou, první převoz tlukoucího srdce, první dítě narozené ženě s transplantovanou dělohou i první transplantace obličeje pro Afroameričana – i to jsou vědecké úspěchy, na kterých se podíleli čeští odborníci v letošním roce.

Unikátní operace zlepšila život šesti lidem ve dvou zemích na dvou kontinentech. Díky spolupráci českých a izraelských lékařů získali tři Češi a tři Izraelci zdravou ledvinu. Na propojení databáze dárců a pacientů se přitom obě země dohodly letos. Transplantující chirurgové na obou stranách si totiž musí důvěřovat, vysvětlil v pořadu 90′ ČT24 přednosta Jiří Froněk, proč si pražské centrum IKEM vybralo pro výměnu orgánů právě Izrael.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a ze dvou izraelských nemocnic provedli v první polovině prosince první párovou výměnu ledvin mezi oběma zeměmi. Nový orgán při ní získali tři příjemci z Česka a tři z Izraele. Je to poprvé, co se párová výměna uskutečnila s mimoevropskou zemí, řekl na tiskové konferenci ředitel IKEM Michal Stiborek.

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

Karel Gott trpí akutní leukémií a podstupuje ambulantní léčbu. Oznámil to na svém facebookovém profilu. Zpěvák, který v červenci oslavil osmdesáté narozeniny, trpí zdravotními komplikacemi už delší čas, před čtyřmi lety prodělal nádorové onemocnění lymfatických uzlin.

V úterý nad ránem zemřel v Institutu klinické a experimentální medicíny docent Rudolf Kramář,  jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. Kramář byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Plošná epidemie chřipky podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové odezněla, zůstala jen lokální ohniska. Za týden klesl počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky o 13,5 procenta. Na 100 tisíc obyvatel je 1138 nových případů, informovalo agenturu ČTK ministerstvo zdravotnictví.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest a chřipkou v Česku za uplynulý týden přibylo jen mírně. Jejich počet se zvýšil o 2,6 procenta na 1758 na 100 tisíc obyvatel. Chřipce už od začátku sezóny podlehlo jedenatřicet lidí.

Mezinárodní vědecký tým představil revoluční systém pro lidi čekající na transplantaci srdce. Kardiochirurgové poprvé zkoušejí bezdrátově dobíjenou srdeční podporu. Na převratné novince pracovali i čeští lékaři.

V Československu lékaři poprvé úspěšně transplantovali srdce počátkem roku 1984 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny – téměř šestnáct let po prvním experimentu. Jak tehdy informovaly Televizní noviny Československé televize, pacientem byl čtyřiačtyřicetiletý technik Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. „Těším se na celou rodinu, na děti, a potom do práce,“ řekl operovaný muž.

Novým ředitelem pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude od 1. ledna příštího roku dosavadní náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz nemocnice Michal Stiborek. Jmenoval ho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). IKEM je v počtu transplantací orgánů s 500 operacemi největším centrem v zemi. Dosud ho vedl Aleš Herman, který na vlastní žádost odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel.