Zemřela legenda české kardiovaskulární chirurgie Rudolf Kramář

V úterý nad ránem zemřel v Institutu klinické a experimentální medicíny docent Rudolf Kramář,  jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. Kramář byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984.

„Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických 'otců', kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy,“ uvedl profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEM a blízký přítel docenta Kramáře.

K uctění památky skvělého lékaře a výjimečné osobnosti bude nad Institutem klinické a experimentální medicíny vlát až do posledního rozloučení s docentem Kramářem černá vlajka.

Rudolf Kramář
Zdroj: IKEM

Rudolf Kramář se narodil 30. září 1930 v obci Řásná u Telče, pak se jeho rodina přestěhovala do Hradce Králové a od roku 1938 žila v Kamenném Přívozu na Benešovsku. Matka byla švadlenou, otec vedoucím v místním kamenolomu. Vystudoval reálné gymnázium v Benešově u Prahy a v roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství UK (dnešní 1. LF UK).

V září téhož roku nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, kterou vedl MUDr. Rudolf Špelina, o šest let později už pracoval v Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Thomayerově nemocnici. Zde se nejprve věnoval problematice cévní chirurgie a později, po zahájení kardiochirurgického programu, i tomuto oboru.

V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí v léčbě vaskulogenní impotence, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě takzvané vasorenální hypertenze.

První transplantace srdce

Do povědomí širší veřejnosti se zapsal svou účastí na přípravě transplantací ledvin a později i srdce. V roce 1984 se jako jeden ze čtyř chirurgů účastnil první transplantace tohoto orgánu v Československu. „Docent Kramář byl pověřený důležitou funkcí, tou byl odběr dárcovského štěpu zemřelého pacienta a jeho ochranou, aby mohl po transplantaci fungovat,“ vzpomíná profesor Pirk.

Učitel, lékař, vědec

Rudolf Kramář se také významně uplatňoval při zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, kdy se zaměřoval na technické a taktické možnosti ovládající rozsah vlastních výkonů, stejně jako na prevenci možných komplikací této choroby. Do této oblasti jeho zájmů spadá i průběžná snaha o vypracování optimálního způsobu ochrany myokardu v průběhu výkonů na zastaveném srdci.

V oblasti kardiochirurgie se podílel také na rozvoji chlopenní chirurgie, stejně jako chirurgické léčbě onemocnění hrudní aorty, a to zejména její akutní disekce.

Jeho znalosti a dovednosti vyústily v desítky článků v českých a zahraničních odborných časopisech i jednoroční stáž na chirurgické klinice Univerzity v Chicagu. Kramář se podílel i na zahájení a rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích, stejně jako v tehdejší Jugoslávii. Dlouhá léta se účastnil postgraduálního vzdělávání lékařů.

Docent Kramář se za svého života nestal členem žádné politické strany. V roce 1989 se ale aktivně účastnil debat s veřejností; sám vyprávěl, že v jeden večer vystupoval na pódiích obou scén Národního divadla. Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat. Docenturu získal až po roce 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 14 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 15 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 16 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 18 hhodinami
Načítání...