Zemřela legenda české kardiovaskulární chirurgie Rudolf Kramář

V úterý nad ránem zemřel v Institutu klinické a experimentální medicíny docent Rudolf Kramář,  jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. Kramář byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984.

„Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických 'otců', kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy,“ uvedl profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEM a blízký přítel docenta Kramáře.

K uctění památky skvělého lékaře a výjimečné osobnosti bude nad Institutem klinické a experimentální medicíny vlát až do posledního rozloučení s docentem Kramářem černá vlajka.

Rudolf Kramář
Zdroj: IKEM

Rudolf Kramář se narodil 30. září 1930 v obci Řásná u Telče, pak se jeho rodina přestěhovala do Hradce Králové a od roku 1938 žila v Kamenném Přívozu na Benešovsku. Matka byla švadlenou, otec vedoucím v místním kamenolomu. Vystudoval reálné gymnázium v Benešově u Prahy a v roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství UK (dnešní 1. LF UK).

V září téhož roku nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, kterou vedl MUDr. Rudolf Špelina, o šest let později už pracoval v Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Thomayerově nemocnici. Zde se nejprve věnoval problematice cévní chirurgie a později, po zahájení kardiochirurgického programu, i tomuto oboru.

V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí v léčbě vaskulogenní impotence, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě takzvané vasorenální hypertenze.

První transplantace srdce

Do povědomí širší veřejnosti se zapsal svou účastí na přípravě transplantací ledvin a později i srdce. V roce 1984 se jako jeden ze čtyř chirurgů účastnil první transplantace tohoto orgánu v Československu. „Docent Kramář byl pověřený důležitou funkcí, tou byl odběr dárcovského štěpu zemřelého pacienta a jeho ochranou, aby mohl po transplantaci fungovat,“ vzpomíná profesor Pirk.

Učitel, lékař, vědec

Rudolf Kramář se také významně uplatňoval při zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, kdy se zaměřoval na technické a taktické možnosti ovládající rozsah vlastních výkonů, stejně jako na prevenci možných komplikací této choroby. Do této oblasti jeho zájmů spadá i průběžná snaha o vypracování optimálního způsobu ochrany myokardu v průběhu výkonů na zastaveném srdci.

V oblasti kardiochirurgie se podílel také na rozvoji chlopenní chirurgie, stejně jako chirurgické léčbě onemocnění hrudní aorty, a to zejména její akutní disekce.

Jeho znalosti a dovednosti vyústily v desítky článků v českých a zahraničních odborných časopisech i jednoroční stáž na chirurgické klinice Univerzity v Chicagu. Kramář se podílel i na zahájení a rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích, stejně jako v tehdejší Jugoslávii. Dlouhá léta se účastnil postgraduálního vzdělávání lékařů.

Docent Kramář se za svého života nestal členem žádné politické strany. V roce 1989 se ale aktivně účastnil debat s veřejností; sám vyprávěl, že v jeden večer vystupoval na pódiích obou scén Národního divadla. Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat. Docenturu získal až po roce 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 13 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 14 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 16 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 19 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 20 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...