Ruská vakcína proti covidu vyvolává tvorbu protilátek, vědci mají výhrady k malému počtu testovaných

Ruská vakcína Sputnik V proti koronaviru po podání v počátečních stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Uvádí se to v článku, který vyšel v odborném časopise Lancet a v němž Rusko se zpožděním zveřejnilo první výsledky zkoušek vyvíjené očkovací látky. Ruská vláda ji už schválila, ale vědci mají výhrady zejména k malému počtu testovaných.

Autoři v článku napsali, že podle výzkumníků to vypadá, že je přípravek bezpečný. Po jeho podání se prý vytvořily protilátky u všech účastníků testů. Dále ale autoři přiznávají, že tito lidé byli sledováni jenom 42 dní, že vzorek byl malý a nebylo použito placebo ani kontrolní vakcína.

Bezpečnost látky se testovala jenom na mužích a účastníci byli lidé hlavně ve věku kolem dvaceti a třiceti let. Není tedy možné říci, jak bude látka působit na starší osoby, které jsou ohroženy koronavirovými komplikacemi více.

Alexandr Gincburg, jenž řídí Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, který látku vyvíjí spolu s ministerstvem obrany, novinářům řekl, že vakcína vytváří „dostatečnou“ imunitní reakci. „Jsme připraveni potvrdit ochranný vliv této vakcíny po dobu dvou let, možná déle,“ řekl Gincburg. Svá tvrzení však žádnými důkazy nepodložil.

Bez závažných vedlejších účinků

V článku v časopise Lancet se uvádí, že testy se prováděly ve dvou ruských nemocnicích na zdravých dospělých ve věku 18 až 60 let. Jakmile se přihlásili, požadovalo se po nich, aby zůstali v izolaci. V nemocnici zůstali prvních 28 dní po očkování. Podle článku se v červnu a červenci testovalo 76 lidí a u 100 procent z nich se vytvořily protilátky proti koronaviru a u nikoho z nich se neobjevily závažné vedlejší účinky.

Podle agentury Reuters schválilo Rusko pro domácí účely v srpnu vakcínu podávanou ve dvou dávkách, aniž ale tehdy zveřejnilo výsledky testování nebo zahájilo testy na velkém vzorku lidí.

„Dva 42denní testy zahrnovaly vždy 38 zdravých dospělých, u nikoho se neobjevily vážné vedlejší účinky a potvrdilo se, že vakcína vytváří protilátky. Ke stanovení, zda je látka bezpečná z dlouhodobého hlediska a zda je účinná, aby bránila nákaze covidem-19, je třeba provést širší, dlouhodobé testování včetně srovnání za pomocí placeba,“ stojí v článku.

Rusové chtějí začít očkovat v listopadu

Podle Reuters zahraniční experti varují před použitím této látky, dokud nebude provedeno další a mezinárodně uznané testování a ověřovací kroky. Jako „nadějné, ale malé“ označil ruské studie profesor Naor Bar-Zeev, expert na očkování z Univerzity Johnse Hopkinse.

Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev prohlásil, že zveřejněním výsledků prvních studií Rusko „zodpovědělo všechny otázky Západu kladené v posledních třech týdnech s cílem poškodit pověst ruské vakcíny“. „Teď se my začneme dotazovat na některé západní vakcíny,“ dodal.

Podle Dmitrijeva také minulý týden začalo širší testování, do něhož se už přihlásilo 3000 lidí a jehož první výsledky se čekají v říjnu nebo v listopadu. Ministr zdravotnictví Michail Muraško oznámil, že se v Rusku začne očkovat v listopadu nebo prosinci se zaměřením na vysoce rizikové skupiny lidí. Podle Gincburga zabere naočkování většiny občanů devět až dvanáct měsíců.

Jako nejslibnější se zatím jeví oxfordská vakcína

Za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirovou epidemii považuje WHO očkovací látku s označením AZD1222 nazývanou také jako „oxfordská vakcína“, kterou vyvíjí firma AstraZeneca spolu s vědci britské Oxfordské univerzity.

Tato látka podle časopisu The Lancet nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk, které jsou v lidském těle důležitým stavebním prvkem imunitního systému. Očkovací látka se již nachází ve třetí fázi testů.

Vakcínu vyvíjí také americká farmaceutická společnost Pfizer s německou biotechnologickou firmou BioNTech. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné. Také tato vakcína již vstoupila do třetí fáze testování.

Jednu z nejslibnějších látek proti covidu-19 vyvíjí i americká biotechnologická společnost Moderna. Koncem července vstoupila do poslední fáze testů, kdy se zkouší na 30 tisících dobrovolníků. Mezi další vyvíjené vakcíny, které jsou ve třetí fázi testů, patří látky čínských Ústavů biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu či čínské farmaceutické společnosti Sinovac, která testuje na dobrovolnících v Brazílii.

Spuštění prací na vakcíně proti covidu-19 oznámilo počátkem května také české ministerstvo zdravotnictví. Na vývoji za desítky milionů korun spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle některých vakcinologů projekt nebudí důvěru, doporučili zapojit se do aktivit EK směřujících k vývoji vakcíny. V polovině července čeští výzkumníci uvedli, že prototyp vakcíny bude hotov zhruba do měsíce a poté se začne testovat na zvířatech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...