Po čtyřech měsících halí vývoj české vakcíny mlčení. Mám karanténu, vzkázala šéfka týmu

Nahrávám video

Okolo tuzemského výzkumu s ambicí vyvinout vakcínu proti viru, který způsobuje nemoc covid-19, panují otazníky. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že jeho úřad na projekt nepřispěl ani korunou, a prohlásil, že nechce „nic uměle prodlužovat“. Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka a poslankyně Věra Adámková (ANO) potom s odkazem na to, že je v karanténě, vůbec nechtěla o práci na vakcíně hovořit. Pro 168 hodin natáčely Jana Gerleová a Kristina Ciroková.

Na počátku května přišly špičky českého zdravotnictví s novinkou: i v České republice se bude vyvíjet vakcína proti covidu-19. Po necelých čtyřech měsících vývoj zřejmě pokračuje, ale téměř nikdo o něm nechce mluvit. Ze tří institucí přímo řízených ministerstvem zdravotnictví, které se na něm podílejí – jde o Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny – pouze IKEM odpověděl na otázky ohledně vakcíny.

Uvedl, že začínají s testováním na zvířatech a že „během 14 dnů po aplikaci žádné ze zvířat neuhynulo“.

Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka z IKEMu Věra Adámková (ANO), ale tolik sdílná nebyla. Telefonický rozhovor zcela odmítla s argumentem, že má nařízenou karanténu v souvislosti s výskytem covidu-19 ve sněmovně.

„Já mám pracovní karanténu, to znamená, že se nemůžu stýkat s lidmi mimo okruh vymezený hygienikem,“ prohlásila vedoucí výzkumného týmu a poslankyně.

Výzkum měl od počátku i kritiky. Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer hovoří o politickém populismu, ředitel Parazitologického ústavu Akademie věd Julius Lukeš o zcela špatné cestě. Míní, že místo samostatného výzkumu měli čeští vědci, kteří se chtěli na vývoji vakcíny podílet, spolupracovat s některou jinou zemí, která již pokročila dále. „Toto odvrací pozornost, může to vázat celou řadu peněz a intelektuálních kapacit. Zastavil bych to,“ uvedl. 

Ministr zdravotnictví Vojtěch naznačil, že právě k tomu by nakonec mohlo dojít. Očekává, že po prázdninách dostane informace o průběhu výzkumu a nezastírá skepsi.

„Neříkám, že česká vakcína dojde do finální fáze. Mně se nechtělo dávat tomu ze začátku červenou. Nemohu souhlasit s tím, aby byly vynakládány extrémní prostředky, pokud to nebude smysluplné. Pokud se ukáže, že to tak není, tak nebudu nic uměle prodlužovat, jenom aby ten proces nějak pokračoval,“ řekl.

Mezi vakcínami ve vývoji, o kterých ví WHO, ta česká není

Kdyby český výzkum nevedl ke kýženému cíli, v globálním měřítku by to příliš nevadilo, protože se vyvíjí celá řada vakcín. Světová zdravotnická organizace eviduje 176 projektů, z nichž 33 je v klinické fázi. „Jsou velmi blízko tomu, že budou skutečně schválené pro klinické užití, takže už nevidím žádný smysl věnovat úsilí ani finanční prostředky vývoji české vakcíny,“ poznamenal virolog Daniel Růžek.

Ostatně mezi 143 vakcínami ve vývoji, o kterých WHO ví, ta česká není. „Ani se nedostala do bodu, kdy by se mělo hlásit na WHO, že se na ní pracuje,“ podotkl Lukeš.

Kritici českého výzkumu, kteří sepsali i otevřený dopis, s Věrou Adámkovou jednali, nakonec se do něj ale nezapojili, ačkoli šéfka výkumníků o té možnosti hovořila. „Vítám jakoukoliv pomoc, a jestliže signatáři již mají nějaké výsledky, není nic jednoduššího než se obrátit na ředitele tří přímo řízených organizací nebo na pana ministra,“ doporučila.

Podle Lukeše se ale možnost do výzkumu se zapojit neobjevila. „Nebyla nám dána šance, abychom přispěli, protože jsme nedostali žádné informace. Nevíme o vakcíně nic, takže nemůžeme pomoct. Ve vědě jsou informace alfa a omega, takže bez nich je to tam, kde jsme byli před mnoha měsíci,“ zdůraznil.

Kolik výzkum dosud stál, není jasné, všichni mlčí. Podle Vojtěcha ale jeho úřad nedal na vakcínu ani korunu. „Žádné peníze zatím ze strany ministerstva zdravotnictví nebyly investovány. Máme svobodu bádání, takže každý si může bádat, o čem chce,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 58 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.