Koronavirus tu s námi zůstane a na podzim zesílí, druhá silná vlna nemoci ale nepřijde, myslí si hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. V Interview ČT24 pochválil českou vládu za rychlé přijetí restriktivních opatření. Která země zvládla pandemii nejlépe, se podle něj ukáže až s odstupem, Česko se ale zařadilo mezi země úspěšné. Západní státy šíření covidu-19 nedokázaly tak úspěšně zkrotit například proto, že omezení svobody se tam vnímá negativněji než ve východní Evropě, podotýká.
S koronavirem budeme žít, druhá vlna ale nepřijde, míní epidemiolog Smejkal. Roušky podle něj svobodu neomezují
Lidé byli ze začátku trochu vystrašeni, ale byli disciplinovaní, míní Smejkal. Otázka podle něj je, jestli to bylo ze strachu, nebo zásluhou vysvětlování. „Při rozvolňování se lidé rozvolnili víc, než měli. Teď se to ustálilo a lidé přijímají fakt, že s virem budeme nějakou dobu žít, život se nezastaví, ale virus nezmizí,“ hodnotí epidemiolog.
Virus je citlivý na vnější vlivy, takže podmínky nahrávají tomu, že se v létě situace zlepší, pokračuje Smejkal. „V zimě, pokud budeme jezdit veřejnou dopravou, tak bychom na roušku zapomenout neměli a měli bychom si ji vzít,“ předesílá.
Lidé by ochranu dýchacích cest neměli vnímat jako nabourání osobní svobody, doplňuje epidemiolog. „V tu pravou chvíli, to znamená, když přijde velká chřipková epidemie, nenechal jsem se očkovat, jedu dopravním prostředkem do práce, tak proč si tu roušku nevzít. Jde o ty druhé, ne o nás,“ zdůrazňuje přínos roušek a věří tomu, že lidé si je zase nasadí, pokud by čísla na podzim rostla.
Západ vnímá svobodu jinak, proto se tam virus rozšířil
Hlavní epidemiolog IKEMu v Interview ČT24 vyzdvihl načasování restriktivních opatření – vláda podle něj v tomto bodě reagovala bezchybně. K nízkým číslům nakažených v Česku přispěla podle něj také kreativita lidí, kteří si sami šili roušky, či firem, které začaly vyrábět ochranné štíty. Smejkal kvituje také to, že veřejnost naslouchala faktům, která prezentovali lékaři a vědci.
„Stali jsme se příkladem země, která to dobře zvládla. Zemi, která k tomu přistoupila nejlépe, zhodnoťme s půlročním, ročním odstupem,“ shrnuje expert.
Zasažení Západu si vysvětluje větším provázáním se světem či hustěji obydlenými aglomeracemi a dalšími sociálními faktory. „Omezení svobody na Západě se vnímá velmi negativně, lidé ho neakceptují tak jako ve východní Evropě,“ uvádí jako jednu z možných příčin vysokého počtu nakažených i obětí v Británii či Spojených státech.
Zmíněné země podle Smejkala špatně nastartovaly restriktivní opatření, a proto i oblasti se špičkovým zdravotnictvím situaci nezvládly. Situaci prý nepřispěli ani političtí lídři. „Trump se ukázal jako politik, který mnoha věcem nerozumí. Ale i tyto politiky lidé poslouchají,“ komentuje epidemiolog.
Čekají nás lokální ohniska, míní Smejkal
Ačkoliv Smejkal nevěří v silnou druhou vlnu nákazy, předesílá, že koronavirus jen tak neodejde a na podzim by mohl opět nabrat na síle. „Nechci nikoho strašit, ale jsme ve fázi, kdy počet nakažených stoupá a klesá, ale nemizí, trend je mírně stoupající,“ upozorňuje.
Do budoucna se podle něj musí počítat s lokálními ohnisky v nemocnicích či domovech seniorů. Apeluje proto na pokračování testování a za nejlepší variantu považuje takzvané PCR testy, tedy testy na přímý důkaz viru.
V dlouhodobějším horizontu se epidemiolog domnívá, že covid-19 se zařadí mezi běžné viry, například vedle chřipky. „Koronaviry jsou tu každou zimu, to by nás nemělo překvapit. Značná část lehkých respiračních onemocnění je způsobena různými typy koronaviru,“ připomíná s tím, že pouze občas se stane, že zmutují do forem, kdy jsou schopny vyvolat velkou pandemii.