IKEM poprvé nepovede lékař. Novým ředitelem bude dosavadní ekonomický náměstek Stiborek

Novým ředitelem pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude od 1. ledna příštího roku dosavadní náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz nemocnice Michal Stiborek. Jmenoval ho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). IKEM je v počtu transplantací orgánů s 500 operacemi největším centrem v zemi. Dosud ho vedl Aleš Herman, který na vlastní žádost odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel.

Pan Stiborek jako dlouholetý náměstek IKEMu velmi dobře zná fungování institutu. V tom vidím nesmírnou výhodu, neboť tím odpadne několikaměsíční seznamování s agendou, a bude se tak moci ihned po nástupu naplno chopit funkce.
Adam Vojtěch
ministr zdravotnictví

Nový ředitel Stiborek (50) v IKEMu pracuje od listopadu 2010, kdy nastoupil jako ekonomický náměstek. Před rokem 2000 působil ve společnosti Ernst & Young, kde se věnoval podnikovému poradenství, poté deset let pracoval ve vedení několika obchodních společností, mimo jiné Svit Zlín nebo Marila Balírny v Příbrami. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a MBA na Nottingham Trent University ve Velké Británii.

V čele IKEMu dosud vždy stáli přední medicínští odborníci, jako první akademik Prokop Málek (1971 až 1983) a poté Vladimír Kočandrle (1983 až 1990). Třináct let pak byl šéfem Karel Filip, odvolaný v roce 2004, poté se na místě ředitele vystřídali Rudolf Poledne, kterého v březnu 2006 odvolal ministr David Rath (ČSSD), a Štefan Vítko.

Od července 2007 vedl IKEM Jan Malý. V roce 2011 zvítězil ve výběrovém řízení na šéfa IKEMu kardiolog Aleš Herman. Ten ohlásil v polovině listopadu rezignaci, protože přijal nabídku ze soukromého sektoru.

Komise ocenila Stiborkův plán rozvoje

Do výběrového řízení na ředitele se přihlásilo pět zájemců, jednoho komise vyřadila kvůli nesplnění kvalifikačních předpokladů. Ministerstvo požadovalo mimo jiné návrh koncepce řízení a rozvoje IKEMu, vysokoškolské vzdělání minimálně v magisterském studijním programu a zkušenosti v řízení a ekonomice zdravotnictví.

O doporučení Stiborka výběrovou komisí informoval ve středu Zdravotnický deník. Výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic Stiborka podle ministerstva podpořila většinou hlasů.

Výběrová komise podle Vojtěcha ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEMu. „Myslím si, že nový ředitel by se měl mezi svými prioritami zaměřit na hladký přechod na DRG restart a soustředit se v této souvislosti na jednání se zdravotními pojišťovnami. Kromě toho zde bude v příštím roce zahájena strategická investice výstavby nových kapacit. Jeho klíčovým úkolem tak bude dohlédnout na její zdárnou přípravu a průběh,“ dodal ministr.

DRG restart je nový systém proplácení nemocniční péče, který chce ministerstvo začít zavádět od roku 2020. V příštím roce už budou nemocnice vykazovat náklady na jednotlivé pacienty stínově spolu se současným systémem, kdy jsou placeny paušálem.

Lékaři v konkurzu neuspěli

Dalšími zájemci o post ředitele byli podle Lidových novin další dva zaměstnanci IKEMu – přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie a poslanec za ANO Julius Špičák – a také Marek Šetina, ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, který předtím působil ve Fakultní nemocnici v Motole.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, diabetologii nebo experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací včetně 40 transplantací srdce a jako jediné v republice transplantovalo pacientovi i umělé srdce.

Herman bude řídit Chrenkovu zdravotnickou síť

Dosavadní ředitel Aleš Herman institut vedl sedm let. Nemocnice za jeho působení postavila nový pavilon experimentální medicíny, chystá také stavbu dvou dalších pavilonů s akutním příjmem a 56 lůžky. Mají stát asi 750 milionů korun, hotovy by mohly být v roce 2020.

Zdravotnická skupina Agel, kam Herman odešel, je největším poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Provozuje 22 nemocnic v ČR a na Slovensku, síť poliklinik, lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává přes 12 tisíc pracovníků. Vloni měla konsolidovaný zisk 782 milionů korun, meziročně stoupl o čtvrtinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVysílač na Klínovci jako připomínka srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 9 mminutami

Rok od začátku bitcoinové kauzy

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 54 mminutami

VideoOpravy zanedbaných nemovitostí po revoluci

Jak opravit čtyřicet let zanedbávané domy a byty, ale zároveň nastavit přijatelné nájemné. Problém, který před pětatřiceti lety začali řešit nejen politici. Hlasitě se začali ozývat ti, kteří dostali v restituci zpět své nemovitosti, a někdy i ti, kteří v nich bydleli. Nájemné sice postupně růst začalo, jeho regulace ale definitivně skončila až na konci roku 2012.
před 1 hhodinou

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 1 hhodinou

Vláda projedná možnost ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce

Návrh, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, jej mohli bez sankce ukončit, projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři se mají zabývat i zrušením stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku či složením orgánů zdravotních pojišťoven. Kabinet, jehož schůzi bude jako obvykle předcházet jednání koaliční rady, pravděpodobně také odmítne trojici opozičních poslaneckých novel.
před 4 hhodinami

Prezident Pavel v rozhovoru pro ČT bilancoval tři roky ve funkci

Prezident Petr Pavel završí třetí rok ve funkci hlavy státu. V rozhovoru pro Českou televizi se dotýkal témat bezpečnosti, americko-izraelské operace proti Íránu, ruské agrese proti Ukrajině, vztahů mezi západními spojenci či tuzemského politického dění. Rozhovorem provázel Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŠlachta pochválil organizaci repatriačních letů, Hulicius zkritizoval komunikaci

Za průběh repatriačních letů českých turistů z Blízkého východu si podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) pracovníci ministerstva zahraničních věcí a armáda, kteří se na nich podílejí, zaslouží pochvalu. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a místopředsedy KDU-ČSL Eduarda Huliciuse krizová komunikace, zejména v prvních dnech, nebyla dobrá. Oba hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem se naopak shodli na tom, že by sněmovna měla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „Jednoznačně ano. Už jenom proto, aby se obhájili před soudem,“ poznamenal Šlachta. „Já se také domnívám, že tady byl prostor pro justici, pro spravedlnost, aby řekla, jak to bylo. Tu roli na sebe neměli brát poslanci vládní koalice,“ uvedl Hulicius.
před 10 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
před 10 hhodinami
Načítání...