Babiš požaduje po Arenbergerovi informace o majetku. Ten tvrdí, že ho získal z větší části od rodičů

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Arenberger by měl podle premiéra přijít s detailním vysvětlením svých majetkových poměrů
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) do detailu vysvětlil, proč v posledním majetkovém přiznání oznámil násobně větší majetek a příjmy, než udával dříve. Na rozdíly upozornily servery iDNES, Seznam Zprávy a Deník N. Arenberger tvrdí, že nemovitosti získal z větší části od rodičů, další si pořídil v posledních třiceti letech. Část opozice chce o Arenbergerově majetku jednat ve sněmovně. Navíc se chce zaměřit i na okolnosti rozdělování evropských peněz nemocnicím, se kterým jsou politici také nespokojeni.

Petr Arenberger musí zhruba měsíc po nástupu do funkce ministra zdravotnictví vysvětlovat rozdíly mezi majetkem, který vykazuje nyní a který vykazoval v minulosti. Při návštěvě Fakultní Thomayerovy nemocnice odmítl, že by po zájmu médií „pohádkově zbohatl“. Vyšlo najevo, že má nemovitosti, které dříve nevykazoval.

„Ty nemovitosti mám z větší části od rodičů a z minulosti, v rámci posledních dvaceti třiceti let jsem také nějaké dokoupil,“ řekl. Právníci ve vinohradské nemocnici, kteří se o Arenbergerova přiznání starali, podle něj zadali do přiznání jen část informací. „Zřejmě tam nebyly dodány všechny ty automaticky zadávané systémy, které se třeba prokopírovávají z katastru nemovitostí. Tuto chybu se mi díky Seznamu podařilo zjistit a o víkendu se to tam dokliklo,“ řekl.

Zároveň ministr poděkoval žurnalistům, že mu pomohli objasnit rozdíl mezi daňovým a majetkovým přiznáním, které je určeno pro úředníky. „Právníci se na to se mnou o víkendu podívali a na základě toho daňového, které je v pořádku, jsme doplnili údaje do toho majetkového,“ konstatoval. 

Kritika na Arenbergerovu hlavu ovšem přichází jak z opozičních stran, tak i z vlády. Premiér Babiš při návštěvě Institutu klinické a experimentální medicíny řekl, že s Arenbergerem zatím o záležitosti nemluvil, ale chce, aby vše podrobně vysvětlil. „Pochybil a teď to napravil. Je to samozřejmě jeho chyba, věděl, že u členů vlády je to vyžadováno, že se stává politikem, tak si to měl ošetřit,“ konstatoval předseda vlády.

Dodal, že Arenberger potřebné informace doplnil, přesto se ale podle Babiše dopustil přestupku. Ministr si podle něj měl zjistit před vstupem do vlády, jaké jsou povinnosti lidí na politických pozicích. „Je třeba, aby se k tomu jasně postavil čelem, musí to vysvětlit,“ dodal premiér. Ministr by podle něj měl například poskytnout rozhovory médiím, které s informacemi přišly, a sdělit veškeré detaily.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že finanční správa je nezávislá a kontrolní činnost provádí z úřední povinnosti. „Musí takto postupovat z úřední povinnosti bez ohledu, zda se to týká ministra, nebo podnikatele. Pokud finanční správa zjistí porušení daňových předpisů, musí postupovat ze zákona, takže věřte, že činí, co má,“ řekla.

Opozice kritizuje také rozdělení dotací nemocnicím. Nejvíc dostala ta Arenbergerova

Opozice je také kritická. „Není prkotina zapomenout přiznat nemovitosti v majetkovém přiznání. To si nemůže dovolit nikdo, nota bene ministr,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) by chtěla, aby se kvůli ministru Arenbergerovi mimořádně sešla Poslanecká sněmovna. Důvodů k tomu vidí opozice víc, kromě majetku má výhrady i ke způsobu, kterým ministerstvo zdravotnictví rozdělilo nemocnicím 18,5 miliardy korun z evropského programu REACT-EU. Hlavním kritériem úspěchu byla rychlost podání nabídky.

Hospodářské noviny upozornily, že mnoho nemocnic, které čelily v pandemii největšímu náporu, peníze, o které žádaly, nedostalo. Zato Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jejímž ředitelem je Petr Arenberger – byť nyní jej kvůli práci na ministerstvu zastupuje náměstek Jan Votava –, finance na modernizaci, které chtěla, obdržela.

„Je to rozhodnutí nekvalifikované, neodborné, a kdyby nešlo o tak vážnou věc, řekl bych, že je žertovné,“ konstatoval poslanec ODS a bývalý prezident České lékařské komory Bohuslav Svoboda. Podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky mají jít peníze tam, kde jsou potřeba, a nikoli tam, kde mají nejrychlejší připojení na internet a nejlepšího „ajťáka“.

Podle ministra na tom není nic zvláštního, jeho nemocnice zkrátka dobře připravila žádost. „Zaplatili jsme si agenturu, jejímž úkolem bylo, aby včas podali přihlášení do systému,“ řekl. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) považuje za přirozené, že uspěl ten, kdo byl nejrychlejší. „Jak jinak chcete projekty posoudit, když jsou všechny stejně kvalitní?“ podotkla.

Většina majetku v předchozím přiznání chybí

Pokud jde o Arenbergerovo nové oznámení o majetku a příjmech, to udává stav ke konci loňského roku a má 16 stran. Nynější ministr ho zveřejnil ještě za dobu, kdy vedl nemocnici. Dokument vyjmenovává 65 nemovitostí a přiznává také vedlejší příjem zhruba 30 milionů korun. Z toho 28 milionů korun ministr ohlásil jako příjem ze své živnosti, 1,5 milionu z pronájmu a 400 tisíc korun za členství v Radě Českého rozhlasu.

Většina majetku a příjmů v předchozím přiznání ke konci roku 2019 chybí. Na třech stranách tehdy jako šéf vinohradské nemocnice nahlásil vlastnictví pěti nemovitostí a podle serveru Seznam Zprávy neuvedl žádný vedlejší příjem. Arenbergerova soukromá kožní ordinace, která se zaměřuje na klinické testy nových léčiv, přitom funguje víc než dvacet let.

Server Seznam Zprávy minulý týden uvedl, že Arenberger nevykázal milionové příjmy za testování léků v klinických studiích. Ministr to odmítl a uvedl, že vedlejší příjem neuváděl kvůli vysokým nákladům, které údajně srazily jeho zisk.

Ministr k novému majetkovému přiznání uvedl, že jde o částku, kterou vydělal za správu obchodního majetku, klinický výzkum, přednášky a konzultace v ČR i zahraničí. „Nejsou od ní odečteny náklady,“ řekl deníku Mladá fronta Dnes. Podle organizace Transparency International ministrovi za nekompletní majetkové přiznání z předchozího roku hrozí pokuta v řádu desetitisíců korun, napsal Deník N.

Nahrávám video
Události, komentáře – Spor o dotace pro nemocnice
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 1 hhodinou

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...