Sovětský svaz

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Ruská armáda použila na Ukrajině termobarickou zbraň ODAB-1500. Jde o nejsilnější nejadernou zbraň. Ruští zbrojaři při výrobě zrecyklovali starou sovětskou munici, na kterou přidali naváděcí systém. S vynaložením malých nákladů tak vyrábějí ničivé zbraně, na které mnohé systémy ukrajinské protivzdušné obrany nedosáhnou.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Na Harvardu digitalizují staré sovětské propagandistické plakáty. Mohou podle vědců ukázat, jak fungovala tehdejší snaha ovlivňovat obyvatelstvo, ale také pochopit, jak se z ní inspiruje současná Putinova propaganda.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.

Čin Jana Palacha nebyl v sovětském bloku prvním ani posledním. Do pádu železné opony se podobných staly desítky. Živé pochodně na protest proti okupaci a komunistickému režimu vzplály také v Polsku, Maďarsku nebo Lotyšsku.

Byl to plnokrevný mladý klučík, dívat se na něj, že to byl jenom student, by nebyla pravda, vzpomíná na Jana Palacha jeho kamarád Stanislav Hamr. Na základní škole se prý mladý Jan hodně pral a nikdy se nevzdal. Podle přátel z vysoké školy byl Palach také velmi aktivní v diskusích, vzpomínají na něj ale také jako na dobrého pracanta.

Jedna z gruzínských politických stran, která se netají svými sympatiemi k Rusku, darovala největší katedrále v zemi ikonu s výjevy ze života pravoslavné ruské světice. Obraz ale zachycuje i sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Stalina. Případ vzbudil v zemi kontroverze a před domem aktivistky, která ikonu potřísnila barvou, se sešli demonstranti. Kult diktátora oprašuje Rusko, které ho využívá i pro dezinformace právě v Gruzii.

Rusko se stalo zas o něco sovětštějším. Na místě někdejší Stalinovy Výstavy úspěchů národního hospodářství, kde jednotlivé republiky prezentovaly sklizně či ocel, otevřeli remake. V ukrajinském pavilonu je expozice zemědělství. Návštěvníci si v areálu mohou podojit krávu, prohlédnout jadernou bombu nebo zastřílet. Vidět je i Vladimir Putin v mnoha podobách.

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Před 35 lety se do vesmíru s velkou slávou vydal sovětský raketoplán Buran. Měl být odpovědí na americký program Space Shuttle, jeho první let se ale současně stal i jeho posledním.

Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.

Vymyslel první hudební elektronické nástroje, které posloužily Leninovi i Led Zeppelin, ale podílel se také na zařízeních využívaných sovětskými tajnými službami ke špionáži. Před třiceti lety, 3. listopadu 1993, zemřel ruský fyzik, vynálezce a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Téměř sto let jeho života je příběhem člověka, jemuž se staly osudem vlastní schopnosti.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

I když obyvatelé poloostrova nečelí každodenním útokům jako lidé na pevninské Ukrajině, život je tam těžký, popsala stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny na Krymu Tamila Taševová. „Je to území, které je svíráno neustálým strachem. Je to taková šedá zóna bezpráví, jsou tam desítky tisíc agentů ruské FSB,“ řekla v Událostech, komentářích.

Ruská federace ani čtyři měsíce po výpovědi smluv o bezplatném užívání pozemků v Česku nezačala platit nájem. České televizi to sdělilo ministerstvo zahraničí s tím, že Rusové neuhradili ani dlužné nájemné za poslední tři roky. Stát ho vyčíslil na padesát milionů. Záležitost sleduje redaktor Jiří Hynek.