Sýrie

Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Podle Reuters jde o první útok proti americkým silám v oblasti od února, kdy Íránem podporované skupiny útoky proti americkým vojákům zastavily. Incident se odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního ze Spojených států, kde se setkal se šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Letecký úder zničil budovu u íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku. Podle íránských médií útočil Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že o život přišli dva generálové a pět důstojníků této vojenské organizace. Jednou z obětí je vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahádí. Dalším zabitým je Mohammad Rahímí. Podle Reuters jde o „překvapující a zjevnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě“. Teherán slíbil odvetu.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.

Oznámení ruských úřadů o smrti opozičního lídra Alexeje Navalného v době začátku mnichovské bezpečnostní konference představuje vzkaz, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 ruský opozičník a bojovník za lidská práva Garri Kasparov. Šéf Kremlu Vladimir Putin podle něj chce demonstrovat sílu a lhostejnost. Navalnyj věřil, že se věci v Rusku mohou změnit a jeho vražda ukazuje, že jakékoliv očekávání změny v této zemi je marné, zdůraznil Kasparov.

Izrael, který nyní soustřeďuje hlavní část svých operací v Gaze na Rafáh, má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, shodli se americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Syrská armáda mezitím oznámila, že její protivzdušná obrana v sobotu v ranních hodinách sestřelila několik izraelských raket vyslaných na předměstí Damašku, některé další ale zřejmě zasáhly cíl a zabily nejméně tři osoby, informovaly světové agentury. Jde o druhý podobný útok za méně než 24 hodin. Izraelská armáda se k tomu tradičně nevyjadřuje.

Syrské demokratické síly (SDF), které stále kontrolují zhruba čtvrtinu Sýrie v jejím severovýchodním cípu, žádají o pomoc v boji proti regionálním hrozbám. Základna klíčových spojenců USA se na začátku února stala terčem útoku dronů. O život přišlo šest členů milic a jejich velení obvinilo z incidentu spojence Íránu. Velení chce po Washingtonu, aby zajistil posílení protivzdušné obrany.

Od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii, které si vyžádalo desítky tisíc životů, uplynul rok. Sliby Ankary směrem k postiženým oblastem se nenaplnily, v provizorních podmínkách stále žijí statisíce lidí a mnoho obyvatel zasažené lokality úplně opustilo. Rozezlení vůči úřadům dali najevo i účastníci vigilie za oběti otřesů.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Při pátečním izraelském raketovém útoku v Damašku zahynul poradce patřící k íránským revolučním gardám, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Syrská státní agentura SANA krátce předtím informovala, že syrská armáda sestřelila několik izraelských raket odpálených z Golanských výšin na jižní Damašek. Izraelská armáda věc nekomentovala.

Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrií zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Jde o první případ amerických vojáků, kteří zemřeli při vojenské operaci na Blízkém východě od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás loni v říjnu.