Moskva - V předvečer velkolepých oslav konce druhé světové války se v Rusku rozhořela ostrá debata, jak o ní učit. Kamenem úrazu je období mezi lety 1939 a 1941, kdy Moskva blízce spolupracovala s Berlínem. Řada historiků podporovaných Kremlem se snaží tuto kapitolu ve školách buď zamlčet, nebo ospravedlnit.
Píše se 17. září 1939. Do Polska hroutícího se pod nacistickým náporem vtrhla Rudá armáda. Moskva začala naplňovat pouhé tři týdny starou dohodu s Berlínem o rozdělení střední a východní Evropy. Další Stalinova expanze pokračovala okupací Pobaltí a části Rumunska, následoval útok na Finsko. Do roku 1940 dobyla Rudá armáda bezmála půl milionu čtverečních kilometrů s 20 miliony obyvatel.
Jenže v ruských školách se zatím o této kapitole mlčí, protože klíčovým pilířem ruské státnosti je hrdinná porážka nacistické říše v roce 1945. Ruští učitelé proto teď řeší, jak učit školáky o prvních letech války.
Dodnes si drtivá většina Rusů myslí, že válka pro jejich zemi začala až německým útokem v červnu 1941. V předvečer 65. výročí konce války je to vidět na každém kroku. Například oficiálně podporovaná učebnice historiků Danilova a Kosulinové zastírá význam Stalinovy expanze, kterou navíc ospravedlňuje jako mírovou obrannou politiku.
Ludmila Kosulinová z Moskevské pedagogické státní univerzity hájí Stalinovu politiku: „Byl to vynucený krok, když zkrachovala jednání s Británií a Francií. Stalin to musel udělat, aby získal čas a ochranné území. Podařilo se mu válku odsunout o dva roky.“
Mnoho pedagogů ale před takovými snahami zkrášlovat dějiny varuje. „Někteří naši horliví kolegové tvrdí, že naše národní vítězství ve válce je svaté, a Sovětský svaz tudíž nemohl ve válce udělat něco špatného. To je ale historický nesmysl,“ říká Alexander Bezborodov z Ruské státní humanitní univerzity.
Řada loajálních historiků začala volat po jednotné a oficiálně schválené učebnici dějepisu. Prozatím dostaly školy alespoň nařízeno rozdat dětem vlasteneckou svatojiřskou stužku. Do ostré debaty se zapojili i ruský premiér a prezident. „Učebnice musí mládež vychovávat k hrdosti na své dějiny a svou zemi,“ představuje si premiér Vladimir Putin. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv myslí hlavně na ruské školáky: „V hlavách školáků se vytvořila kaše. Myslím si, že v této otázce musíme zavést pořádek.“
Nedávné průzkumy ukazují, že snahu o jednotnou výuku dějepisu s důrazem na vlasteneckou výchovu podporuje většina ruských rodičů. Jedinou učebnici si pro své děti přeje 79 % dotázaných.
