Nemáme signály, že za zrušenou návštěvu premiéra v Nigérii může český postoj k Izraeli, řekl Lipavský

Nahrávám video

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Fiala je od minulého pátku na týdenní cestě po subsaharských zemích. Navštívil už Etiopii a Keňu, odkud měl odjet do Nigérie, která ale návštěvu na poslední chvíli zrušila s tím, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program, včetně podnikatelského fóra.

Fiala se proto zdrží v Keni zřejmě déle, než bylo původně v plánu. Na programu má poté ještě návštěvu Ghany a Pobřeží slonoviny.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vilém Řehák označil jednání Nigérie za nestandardní krok a poměrně silné diplomatické gesto. „Osobně se ale nedomnívám, že by to mělo vést k nějaké silné české reakci a zhoršení vztahů. Nigérie je klíčová země v Africe, máme zde jednu z mála ambasád v subsaharské Africe a jedno ze dvou zastoupení CzechTrade, řada firem je v zemi aktivních, protože je to perspektivní trh.“

Politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek připomněl i zrušenou cestu ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) do Saúdské Arábie. Obě neuskutečněné návštěvy svědčí o tom, že by se ministři měli chovat pragmatičtěji, míní. „Podpora Izraele v podobě mediálních gest je evidentně kontraproduktivní,“ prohlásil.

V minulosti se několikrát stalo, že musela být plánovaná návštěva českého člena vlády či prezidenta v zahraničí zrušena. Převládají zdravotní důvody, příčinou ale byla třeba i zhoršená bezpečnostní situace, přírodní katastrofa, nové neodkladné záležitosti v Česku či v hostitelské zemi, ale také zhoršení vzájemných vztahů.

Nezavírejme dveře, říká Fischer

„Nigérie nám oznámila, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program, včetně podnikatelského fóra, proto jsme se dohodli, že návštěvu rušíme,“ sdělil mluvčí české vlády Václav Smolka. Upřesnil, že oznámení z nigerijské strany přišlo v úterý večer. 

„Nigerijská strana nedokázala garantovat, že setkání budou na dostatečné úrovni,“ prohlásil premiér. Česko-nigerijské obchodní fórum by se podle něj neuskutečnilo. Domluva s nigerijskou stranou byla během organizování cesty po zemích subsaharské Afriky nejnáročnější, dodal. 

Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbory Urbanové (STAN) rozhodnutí Nigérie není namířené proti Česku, ale jedná se o „konzervování postojů“ ke konfliktu na Blízkém východě.

Nahrávám video

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý) považuje právě to, že se premiér Fiala nedostal na plánovanou návštěvu Nigérie nebo že Saúdská Arábie odřekla návštěvu ministra Síkely, za velmi významnou zprávu pro českou diplomacii, a domnívá se, že by Česko mělo stavět zahraniční politiku na dlouhodobém, geopolitickém a obezřetném přístupu, „abychom si například nezavírali dveře k významným hráčům v oblasti“.

Je podle něj nutné se podívat na celý region a hledat shodu i s těmi, kteří tam mají co říci. „Vidíme, že bezpečnostních krizí, které jsou okolo Evropy, přibývá a měli bychom uvažovat velmi strategicky a začít hlídat, abychom nezpůsobili více škody než užitku.“

Kobza připomíná slova Černochové

Zrušení návštěvy premiéra v Nigérii dávají opoziční členové sněmovního zahraničního výboru do souvislosti s vystupováním české vlády na podporu Izraele po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. „Pokud v některé ze zemí převládá podpora Palestiny a naši představitelé se fotí na proizraelských demonstracích, je pochopitelný její přístup. Nechtějí mít kvůli návštěvě zhoršenou bezpečností situaci,“ konstatoval místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

Poslanec Jiří Kobza z opoziční SPD uvedl, že „Nigérie dala najevo, co si o premiérovi myslí“. „V uvozovkách úspěchy naší zahraniční politiky v tom bezesporu hrají důležitou roli. Myslím, že projevy paní ministryně jistě přispěly k utváření názorů Nigerijců o České republice,“ připomenul nedávné výzvy ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k vystoupení Česka z OSN. 

Události komentoval i exministr zahraničí z řad sociálních demokratů Tomáš Petříček. „Naznačuje to, že se možná Česko některými přehnanými gesty a nerozumnými výroky čelných politických představitelů vystavuje riziku možné izolace, což není v našem zájmu. Zejména pokud se týká regionálních mocností jako Saúdská Arábie nebo Nigérie,“ prohlásil.

Lipavský: S podporou Izraele bych zrušení návštěvy nespojoval

Šéf české diplomacie Lipavský si nemyslí, že by krok nigerijské vlády souvisel s českým postojem k Izraeli. „Já bych to nijak nepropojoval,“ řekl ministr. Je podle něj potřeba si uvědomit, že premiér se vydal na ambiciózní cestu zahrnující celkem pět afrických zemí. „Pro realizaci cesty bylo poměrně malé časové okno. Prostě partnerská strana došla k závěru, že není schopna v podmínkách, v tom časovém okně zrealizovat plnohodnotný program pro pana premiéra,“ míní šéf diplomacie.

„Myslím, že se delegace podle toho zařídila, a rozhodně bych tomu nepřikládal nějaké hlubší významy. To se prostě v mezinárodní politice občas děje,“ dodal Lipavský.

Informace o tom, že by Nigérie návštěvu zrušila z důvodu podpory Izraele, ministr nemá. „Pokud by to ze strany té země mělo být toto gesto, tak by to asi muselo být doprovozeno nějakou informací, signálem. Nic takového naše diplomacie nezaznamenala, takže bych ty interpretace spíše upozadil,“ řekl.

Hlasování v OSN

Česko bylo spolu se Spojenými státy či Izraelem jednou ze čtrnácti zemí, které 27. října hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyzývající k okamžitému humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy. Praze, Jeruzalému a dalším vadilo zejména to, že text neobsahuje přímé odsouzení Hamásu za masakr izraelských civilistů ze 7. října. Pro přijetí rezoluce, která je první společnou reakcí OSN na aktuální válku Izraele s Hamásem, hlasovalo 121 států včetně Nigérie.

Nigerijský ministr zahraničí Yusuf Tuggar minulý týden při setkání s palestinským velvyslancem Abdalláhem Šavešem zopakoval, že vláda podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinské otázky. Současně odsoudil zabíjení civilistů a obě strany konfliktu vyzval k zastavení bojů, informovala místní média. „Nezáleží na tom, kdo násilí páchá. Nigérie je proti násilí, a pokud jde o současnou situaci v Gaze, Nigérie hlasovala pro zastavení bojů. Takový je náš postoj a takový zůstane,“ prohlásil ministr.

Nigérie je nyní s více než 216 miliony obyvateli nejlidnatější africkou zemí a šestou na světě. OSN očekává, že se do roku 2050 počet obyvatel této středoafrické země zdvojnásobí. Nigérie by se tak stala třetí nejlidnatější zemí světa a předstihla by Spojené státy.

Nigérie je největší africkou ekonomiku a také předním světovým vývozcem ropy. Patří k členům ropného kartelu OPEC a bývala největším těžařem ropy v Africe. Příjmy z ropy zajišťují dvě třetiny státních příjmů a nigerijská produkce představuje asi 2,7 procenta světových dodávek ropy. Problém ropné velmoci je inflace, která přesahuje dvacet procent, a nezaměstnanost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...