Tunisko loni žádalo Belgii o vydání podezřelého z útoku v Bruselu. Úřady nereagovaly, ministr teď rezignoval

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Van Quickenborne zjistil, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo v polovině srpna loňského roku z Tuniska žádost o vydání muže, který zřejmě zastřelil toto pondělí dvojici Švédů a dalšího zranil. „Žádost byla předána prokuratuře, ale tam i zůstala,“ řekl ministr.

Šlo podle něj o hrubou a nepřijatelnou osobní chybu, která měla dramatické dopady. „Nehledám žádné výmluvy. Omlouvám se premiérovi a také Švédům,“ řekl podle deníku La Libre ministr.

Žádost o vydání ministerstvo podle stanice RTBF přeposlalo bruselské prokuratuře na začátku září, kdy složku dostal na stůl státní zástupce. Ten ale ze zatím neupřesněných důvodů nekonal. Podle stanice tento státní zástupce v loňském roce dostal přidělených 31 žádostí o vydání do zahraničí a jen v této záležitosti nic nepodnikl.

Podle ministra šlo o obrovskou chybu, a bruselský generální prokurátor Johan Delmulle označil situaci za „politováníhodnou souhru okolností“.

Muž byl v EU nelegálně

Tunisana, o kterém se úřady domnívají, že spáchal pondělní útok, policie vypátrala v úterý ráno a při zadržení ho postřelila. Muž později zemřel v nemocnici. Před činem zveřejnil video, v němž se hlásí k teroristické organizaci Islámský stát (IS), a po činu video s kritikou pálení koránu.

Pětačtyřicetiletý muž přicestoval do Evropské unie v roce 2011, kdy podle italských úřadů připlul na ostrov Lampedusa. Od té doby pobýval na území států EU, i když k tomu neměl oprávnění. V Belgii čelil od roku 2021 nařízení, aby opustil území státu, ale úřady o něm neměly informace. Neúspěšně žádal o azyl v Itálii, ve Švédsku, Norsku a Belgii. Na jeho případě se podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové ukazuje malá efektivita deportací migrantů bez povolení z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...