Ostřílený diplomat Korčok chce nahradit Čaputovou. V projevu se vymezil proti kritikům EU

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

„Chci nabídnout svou zkušenost ze třiceti let služby Slovenské republice. Pokud uspěji, chtěl bych nést spoluodpovědnost za to, jaká bude budoucnost naší země,“ sdělil devětapadesátiletý Korčok novinářům v Banské Bystrici, kde se narodil. O funkci hlavy státu se bude ucházet jako občanský kandidát.

Korčok se při ohlášení kandidatury vymezil proti kritikům Evropské unie. „Vlastenectví si přivlastnili ti, kdo říkají, že je rozpor mezi tím, že někdo se může hrdě hlásit ke své zemi, ale zároveň být Evropanem,“ řekl.

Současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, které pětiletý mandát ve funkci hlavy státu po jejím zvolení v přímé volbě skončí v polovině června příštího roku, letos v červnu oznámila, že se o znovuzvolení ucházet nebude. Korčok uvedl, že s Čaputovou sdílí mnoho hodnot.

Dlouholetý diplomat Korčok se stal ministrem zahraničí po posledních parlamentních volbách z konce února 2020. Křeslo člena vlády opustil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice; právě SaS ho na funkci ministra jako nestraníka navrhla. Korčok pak odmítl nabídku SaS, aby byl jejím lídrem do předčasných parlamentních voleb, které budou v zemi na konci září.

V srpnové sondáži agentury Ipsos ohledně důvěryhodnosti politiků skončil Korčok na pátém místě; před ním byli Čaputová, předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor, jakož i expremiéři Robert Fico a Peter Pellegrini, kteří jsou předsedy svých politických stran.

Podle dřívějších informací slovenských médií kandidaturu na prezidenta zvažuje také další bývalý ministr zahraničí a diplomat Ján Kubiš, který stál v čele slovenské diplomacie v letech 2006 až 2009. Předloni pak rezignoval na funkci zmocněnce Organizace spojených národů pro Libyi. Kandidaturu naopak odmítl někdejší politik a bývalý slovenský velvyslanec v Česku Peter Weiss.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 58 mminutami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 1 hhodinou

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
13:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že zadržel třicet podezřelých ze špionáže pro USA a Izrael

Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti oznámilo zadržení třiceti osob včetně jednoho cizince. Tvrdí, že jsou podezřelí ze špionáže ve prospěch Izraele a Spojených států. Cizinec, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, byl zatčen na severovýchodě Íránu.
před 2 hhodinami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala na summitu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).
14:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína ztrátu ropy z Íránu pocítí, za ajatolláhy ale válčit nebude

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...