Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.
Teploty až kolem čtyřiceti stupňů Celsia v Řecku, Španělsku nebo západním Turecku působí tlaková výše Kerberos. „Jde o klasickou vlnu veder afrického původu. Co ji odlišuje od těch předchozích, které jsme letos zažili, je její intenzita. V několika oblastech Itálie tak kvůli tomu budeme mít oproti průměru o pět až deset stupňů vyšší teploty,“ upozornil vědecký výzkumník italské Národní rady pro výzkum Stefano Federico.
V Itálii pracovníci Červeného kříže obvolávali starší lidi, zatímco v Portugalsku úřady na sociálních sítích varovaly lidi, aby nenechávali domácí zvířata a děti v zaparkovaných autech. Dobrovolníci v Řecku rozdávali pitnou vodu a ve Španělsku připomínali, aby se lidé chránili před vdechováním kouře z požárů.
V Římě padl teplotní rekord, rtuť tam vystoupala na 41,8 stupňů Celsia, což je nejvíc od začátku měření. Dosavadní maximum bylo 40,7 stupňů.
Ve Španělsku podle předpovědí nejvyšší teploty měly dosahovat 43 stupňů na severovýchodě země a na ostrově Mallorca, v Katalánsku ale naměřili až 45,3 stupně, což je stejně jako v Římě absolutní rekord. Země se současně potýká s dlouhodobým suchem, což zvyšuje obavy ze vzniku požárů.
Řecké úřady minulý týden kvůli horku provedly změny pracovní doby a nařídily odpolední uzavírku Akropole a dalších starověkých památek řeckého hlavního města. Do konce týdne se v některých částech středního a jižního Řecka očekávají teploty až 44 stupňů.
Extrémní počasí nově zasáhlo také Balkánský poloostrov. Například Severní Makedonie proto aktivovala na celý týden krizový plán.
Evakuace ve švýcarských Alpách
Kvůli suchu a horkému počasí vypukly na několika místech požáry. Hasiči stále bojují s plameny ve švýcarských Alpách, kde od pondělí zuří požár v oblasti Haute-Valais nedaleko italských hranic. Téměř dvě stě lidí a několik vrtulníků se zapojilo do operace poté, co se plameny přes noc rychle rozšířily na úbočí hory u obce Bitsch.
Úřady varovaly, že úplné uhašení může trvat dny, nebo dokonce týdny. Mnoho místních obyvatel bylo evakuováno. Těm, kteří zůstali doma, bylo doporučeno, aby nechali zavřená okna, aby se dovnitř nedostal škodlivý kouř.
Požáry v Řecku a Turecku
Hoří i v Řecku. Úřady nařídily evakuaci tří obcí poblíž hlavního města a také dvanácti set dětí z letních táborů na západě země. „V oblasti fouká silný vítr, který v horách tvoří víry. Ačkoliv hustý dým a intenzita větru působí zasahujícím hasičským letadlům potíže dostat se na místo bezpečně, všechny jednotky vynakládají maximální úsilí,“ uvedl mluvčí řeckých hasičů Ioannis Artopios.
Podle hasičů se oheň vymkl kontrole v lesním porostu v okolí obce Dervenochória asi třicet kilometrů severně od Atén. Zeslábl naopak další požár, který vypukl v pondělí ve vesnici Kuvaras asi 27 kilometrů jihovýchodně od řeckého hlavního města. Tento požár se kvůli rozdmýchání silným větrem rychle rozšířil směrem k pobřežním městům Anavyssos, Lagonisi a Saronida, kde místní úřady nařídily evakuaci obyvatel.
V oblasti však stále pracuje 230 hasičů se 76 hasičskými vozy a pěti vrtulníky, uvedla řecká hasičská služba. „Síly civilní ochrany sváděly celonoční boj,“ uvedl její mluvčí Jannis Artopios. Podle jednoho ze starostů bylo spáleno přes 2800 hektarů půdy podél pobřeží, kde má mnoho Atéňanů domy k rekreaci.
Třetí požár hoří poblíž přímořského letoviska Lutraki asi 90 kilometrů západně od Atén. Z hlavního města je vidět hustá vrstva bílého dýmu.
V Turecku rozsáhlé lesní požáry sžírají zeleň v provinciích Hatay a Mersin na jihu země a také v provincii Canakkale na severozápadě. S hašením tam pomáhají vrtulníky s nočním viděním. Nové požáry jsou hlášeny téměř každý den.
Padesát stupňů v USA i Číně
Vlna veder, která sužuje Středozemí, bude na některých místech pravděpodobně pokračovat do srpna. WMO sdělila, že bude prověřovat případné nové teplotní rekordy, neboť intenzivní vlny veder zasáhly jih USA, Středozemí, severní Afriku, Blízký východ a některé země v Asii, včetně Číny.
Na některých místech USA a Číny v neděli bylo přes padesát stupňů. Intenzivní vlny veder pociťuje hlavně západ a jih USA. Více než 80 milionům lidí vláda doporučila, aby zůstali v úkrytu.
V Kalifornii se v posledních dnech rozhořely lesní požáry, které spálily rozsáhlé pásy lesů. Největší požár s názvem Rabbit Fire spálil podle úřadů téměř osm tisíc akrů a do pondělí byl pod kontrolou pouze z 35 procent.
Požáry sužují také Kanadu, kde bylo v pondělí podle agentury AFP aktivních téměř 900 požárů, z toho šest set mimo kontrolu. Kouř z nich doletěl až nad území USA a zhoršoval tam kvalitu ovzduší. Na některých místech znečištění dosahovalo úrovně považované za nebezpečnou pro zdraví všech obyvatel, informovala BBC.
Desetitisíce obětí extrémního počasí
Světová meteorologická organizace v pondělí zpětně potvrdila nový rekord pro kontinentální Evropu, tedy 48,8 stupně Celsia, které byly naměřeny 11. srpna 2021 na Sicílii.
Podle evropské služby Copernicus byla v červnu zaznamenána nejteplejší průměrná globální teplota a WMO předpověděla, že letos v létě padne řada teplotních rekordů. Podle organizace jsou na vině především nebývale vysoké teploty povrchu moří a malé množství arktického ledu.
Klimatické změny způsobené lidskou činností v důsledku spalování uhlí, ropy a zemního plynu způsobují, že se svět otepluje. Umocňuje je také přirozeně se vyskytující meteorologický jev El Niňo. Ten však začal teprve před několika měsíci a zatím se projevuje jen slabě. Jeho vrchol se neočekává dříve než v zimě.
Jen loni kvůli vysokým teplotám zemřelo v Evropě víc než 61 tisíc lidí, uvádí nová mezinárodní studie, která vyšla v časopise Nature Medicine. Většina úmrtí postihla lidi starší 80 let, přibližně 63 procent z nich byly ženy. Podle autorů studie hrozí, že pokud se lidi před rostoucími teplotami nezačnou lépe chránit, do konce dekády může v Evropě zemřít každé léto téměř 70 tisíc lidí právě kvůli horku.
„Vlny veder jsou skutečně neviditelným zabijákem,“ uvedl v úterý na brífinku v Ženevě Panu Saaristo z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). „Každé léto zde v Evropě zažíváme stále vyšší a vyšší teploty po delší časové úseky,“ dodal.
