V loňském roce zemřelo v souvislosti s vlnami veder podle odhadů vědců zhruba dvaašedesát tisíc obyvatel Evropy. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Medicine. Údaje ukazují, že dopad vln veder na vývoj úmrtí se v různých zemích velmi liší, navzdory podobným podmínkám, informují zahraniční tiskové agentury.
Vedro loni připravilo o život šedesát tisíc Evropanů, spočetli vědci
Vědci z francouzského výzkumného ústavu ve zdravotnictví Inserm a barcelonského ústavu ISGlobal sledovali vývoj počtu úmrtí v období, kdy evropské země před rokem čelily vlnám veder.
Podle jejich odhadů loni od 30. května do 4. září vysoké teploty přispěly k úmrtí zhruba 61 800 lidí. Největší vliv měla vedra na úmrtí ve dnech od 18. do 24. července, kdy vysoké teploty přispěly k úmrtí zhruba 11 600 lidí. „To je velmi vysoké číslo,“ upozornil pro agenturu AFP výzkumník z Insermu Hicham Achebak.
a: Regionální teplotní anomálie (°C) zprůměrovaná za léto. b-f: Regionální úmrtnost v důsledku horka (letní úmrtí na milion obyvatel) agregovaná za léto pro celou populaci (b), ženy ve věku 65-79 let (c), muže ve věku 65-79 let (d), ženy ve věku 80+ let (e) a muže ve věku 80+ let (f). Léto se vztahuje na 14týdenní období mezi 30. květnem a 4. zářím 2022 (22.-35. týden).
Podle agentury AP se však dopad veder na počet úmrtí velmi lišil mezi zeměmi, které loni zažily podobné podmínky. Loňské léto bylo ve Španělsku nejteplejší od začátku soustavných záznamů v roce 1961 a ve Francii druhé nejteplejší od roku 1900.
Na Španělsko připadalo v souvislosti s vedry 237 úmrtí na milion obyvatel, zatímco ve Francii to bylo 73 úmrtí na milion obyvatel. Nejvyšší údaj vykázaly Itálie a Řecko, a to bezmála tři stovky úmrtí na milion obyvatel.
V Česku se podle této studie zvýšila letní úmrtnost jen málo – pozoruhodné je, že se týkala pouze žen ve věku nad 65 let. Teploty v Česku totiž loni nebyly tak kriticky vysoké jako v jiných částech Evropy.
„Je možné, že se Francie poučila z roku 2003,“ uvažuje badatel při ISGlobal Joan Ballester. Francie v létě 2003 zažila silnou vlnu úmrtí především seniorů, což vedlo úřady k přípravě opatření, která mohou spustit ve dnech, kdy hrozí vysoké teploty.
V celé Evropě podle některých odhadů v roce 2003 zemřelo v souvislosti s vedry na sedmdesát tisíc lidí. Vývoj počtu úmrtí podle Ballestera velmi ovlivňuje i demografická skladba obyvatel. Nejohroženější jsou totiž lidé ve věku nad osmdesát let.
Vědci varují, že pokud evropské státy nepřipraví opatření, která by dopad veder na obyvatele zmírnila, tak bude počet úmrtí dál narůstat. Podle odhadů by se počet úmrtí mohl do roku 2030 zvýšit na 68 tisíc ročně a do roku 2040 na 94 tisíc ročně. Nejvíce jsou podle autorů ohroženi nepříznivým vývojem lidé na jihu Evropy.