Pospěšme si s překonáním nesvárů, vyzval papež při Urbi et Orbi. Zmínil Izrael či konflikt na Ukrajině

26 minut
Velikonoční poselství Urbi et Orbi 2023
Zdroj: ČT24

Papež František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii, či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.

„Vyjadřuji hluboké znepokojení nad útoky, které se v posledních dnech odehrály a které ohrožují atmosféru vzájemné důvěry a respektu, jež jsou nutné pro obnovu dialogu mezi Izraelci a Palestinci,“ řekl papež.

Zdůraznil, že si přeje, aby mír zavládl v Jeruzalémě a v celé Svaté zemi. Svatá země je termín používaný pro Izrael a historickou Palestinu, tedy pro oblast s velkým významem pro tři světová monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám).

Papež se ve svém projevu věnoval i válce na Ukrajině, kde loni v únoru provedlo Rusko plnohodnotnou invazi. František prosil Boha, aby pomohl „milovanému ukrajinskému lidu v cestě k míru“ a aby osvítil „velikonočním světlem ruský lid“. Žádal o útěchu pro zraněné i pro ty, kteří ve válce ztratili své drahé. „Učiň, aby se zajatci mohli vrátit ke svým rodinám ve zdraví a v bezpečí,“ řekl dále František. Mezinárodní společenství pak vyzval, aby se snažilo ukončit válku na Ukrajině i konflikty v dalších zemích.

Překonání mezinárodních krizí

Papež se zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí – od občanské války v Sýrii a v Jemenu přes ničivé zemětřesení v Turecku a v Sýrii až po neklidnou situaci na Haiti, v Myanmaru, Tunisku či Kongu.

Své poselství papež František zahájil obvyklými slovy, „drahé sestry a drazí bratři, Ježíš Kristus vstal z mrtvých“. Věřící a národy vyzval, aby začali mezi sebou budovat větší důvěru. „Pospěšme si s překonáním hranic a nesvárů,“ řekl papež. Vyzval rovzněž k pomoci uprchlíkům a běžencům. Politické představitele vyzval, aby „nebyl diskriminován žádný muž ani žena a aby nebyla pošlapávaná jejich důstojnost“.

Vatikán při poselství Urbi et Orbi (2023)
Zdroj: AP/Gregorio Borgia/ČTK

Ještě před poselstvím Urbi et Orbi se uskutečnila na Svatopetrském náměstí bohoslužba, které se ve slunečném, ale chladném počasí zúčastnilo podle vatikánské policie na 45 tisíc lidí. Po mši papež žehnal věřícím za jízdy v papamobilu. 

František byl minulý týden hospitalizován kvůli zánětu průdušek a z nemocnice byl propuštěn krátce před začátkem velikonočního týdne. V pátek se kvůli chladnému počasí nezúčastnil večerní křížové cesty u Kolosea. Při nedělním projevu předneseném vsedě šestaosmdesátiletý František až na několikeré zakašlání působil sebejistým dojmem.

Papežovo poselství si na náměstí a v okolních ulicích vyslechlo na sto tisíc lidí, dodal vatikánský rozhlas. Náměstí mělo letos bohatou květinovou výzdobu se zhruba pětatřiceti tisíci květinami, včetně patnácti tisíc tulipánů, které Vatikánu darovalo Nizozemsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...