Demonstranti v Moldavsku požadovali rezignaci prozápadní prezidentky i vlády

1 minuta
Události: Protesty v Moldavsku
Zdroj: ČT24

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

V centru metropole se sešlo okolo 4500 lidí, několika autobusům s protestujícími policie zabránila ve vjezdu do hlavního města. Protest před budovou parlamentu provázely potyčky demonstrantů a bezpečnostních složek. Policie při tom zadržela 54 lidí, včetně 21 nezletilých.

Šéf moldavské policie na tiskové konferenci uvedl, že se jejich agentovi podařilo infiltrovat do skupiny „diverzantů“, mezi kterými byli i ruští občané a kteří výměnou za deset tisíc dolarů (zhruba 222 tisíc korun) měli v Kišiněvě zorganizovat nepokoje s cílem destabilizovat Moldavsko. Zadrženo bylo kvůli tomu sedm osob, dalších pětadvacet z nich policie vyslýchá.

Policisté v neděli také zaznamenali čtyři oznámení o bombách. Jedna z nich měla být umístěna na mezinárodním letišti v metropoli, což policie označila za další pokus o destabilizaci země. Letiště bylo uzavřeno na několik hodin, odpoledne už ale bylo v provozu.

AP připomíná, že představitelé amerických zpravodajských služeb před několika dny varovali, že se aktéři s vazbami na Rusko pokusí využít protesty v Moldavsku k povstání proti vládě. Sanduová v únoru obvinila Rusko, které loni rozpoutalo konflikt na Ukrajině, že chce v Moldavsku provést násilný převrat s využitím opozičních sil. Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Moskva plánuje v Moldavsku svrhnout demokratické zřízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 10 mminutami

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 2 hhodinami

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 9 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...