Policie vyklidila v brazilské metropoli tábor Bolsonarových příznivců

Nahrávám video

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Bolsonaro, který je od konce prosince na Floridě, nedělní útok na parlament, soud a prezidentský palác odsoudil, nicméně odmítl jakoukoli zodpovědnost za něj. V reakci na Twitteru také napsal, že i před jeho nástupem do úřadu v lednu 2019 se k podobným akcím uchylovala levice. Nedělní události jsou ale v moderní historii země bezprecedentní. 

„Poklidné demonstrace v mezích zákona jsou součástí demokracie. Avšak pustošení a vpád do veřejných budov, ke kterým došlo dnes, stejně jako ty, které praktikovala levice v letech 2013 a 2017, se pravidlům vymykají,“ napsal Bolsonaro v neděli na Twitteru v reakci na výtržnosti.

Za nedělní výtržnosti nese podle brazilské vlády Bolsonaro politickou odpovědnost, neboť demonstrace proti prohře v říjnových volbách neodsoudil; kritizoval pouze násilí. Rovněž výslovně neuznal volební porážku, jen řekl, že bude dodržovat ústavu. Předání moci nebránil, ale oproti zvyklostem se nezúčastnil inaugurace svého nástupce. Místo toho odletěl na Floridu a není jasné, kdy plánuje návrat.

Deník O Globo informoval, že Bolsonaro byl hospitalizován v nemocnici v Orlandu kvůli bolestem břicha. Jeho manželka Michelle na sociálních sítích uvedla, že je v nemocnici na pozorování kvůli břišním potížím souvisejícím s pobodáním v roce 2018, kvůli čemuž byl hospitalizován opakovaně.

Vyklízení jednoho z táborů Bolsonarových příznivců v brazilské metropoli
Zdroj: Reuters/Amanda Perobelli

Lula označil útočníky za fašisty a pučisty

Levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadu od 1. ledna, se už vrátil do prezidentského paláce Planalto, kde jednal s předsedy obou komor parlamentu a předsedkyní federálního nejvyššího soudu. Představitelé nejvyšších brazilských institucí pak vydali prohlášení, ve kterém uvedli, že „odmítají teroristické, vandalské, kriminální a pučistické činy, které se staly včera (v neděli) v Brazílii“.

Podle agentury EFE nebyla prezidentská pracovna demonstranty poničena, protože ji chrání speciální opancéřované dveře. Nedělní útok demonstrantů na budovy institucí způsobil značné škody na vybavení a uměleckých dílech, píše agentura EFE s odkazem na prezidentskou kancelář.

„Jsou tam asi větší militanti, než je sám Bolsonaro,“ komentoval útok demonstrantů iberoamerikanista Josef Opatrný. „A pakliže chtěli tito militanti něco udělat pro Lulu, tak se jim to povedlo. Lulova pozice byla velmi komplikovaná a teď je to přece jen lepší,“ řekl v Horizontu ČT24.

Lula útočníky označil za „fašisty a pučisty“ a Bolsonara obvinil, že za nepokoje nese odpovědnost. „Víte, že existují různé exprezidentovy projevy, které toto podporují. Je to také jeho zodpovědnost a zodpovědnost stran, které ho podporují,“ napsal Lula v neděli večer na Twitteru.

Soudce odvolal guvernéra metrople

Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes kritizoval nedostatečně zajištěnou bezpečnost státních institucí, na devadesát dní proto odvolal guvernéra federálního okrsku metropole Ibaneise Rochu.

Nařídil také policii do 24 hodin vyklidit tábory Bolsonarových příznivců před kasárnami v zemi, jako první tábor v metropoli, kde demonstranti už mnoho dní požadují armádní převrat za Bolsonarův návrat.

Společnost Meta v pondělí uvedla, že odstraňuje ze sociálních sítí obsah podporující nedělní vpád do brazilských nejvyšších institucí. Podle některých zdrojů útok nejméně dva týdny plánovali Bolsonarovi příznivci ve skupinách na komunikačních platformách, přesto mu bezpečnostní složky nedokázaly zabránit.

Biden: Nehorázný útok

Vpád radikálů do budov nejvyšších institucí v brazilské metropoli odsoudila řada prezidentů Latinské Ameriky i dalších lídrů.

Americký prezident Joe Biden, mexický prezident Andrés Manuel López Obrador a kanadský premiér Justin Trudeau na začátku summitu severoamerických zemí v mexickém hlavním městě ve společném prohlášení uvedli, že šlo o útok „na brazilskou demokracii a poklidné předání moci“ a že chtějí spolupracovat s novým brazilským prezidentem Lulou. Biden už předtím označil útok za „nehorázný“.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že násilný útok na demokratické instituce je „útok na demokracii a nesmí být tolerován“.

„Vůle brazilského lidu a demokratické instituce musí být respektovány,“ napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident Lula může počítat s naší plnou podporou,“ dodal Macron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 26 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...