Rusové neustupují, ale prchají, míní bývalý vojenský velitel

Za úspěchy ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou agresí, stojí nejen morálka a zbraně, ale také využívání nových bojových taktik. V Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel českých speciálních sil Lumír Němec. To, co tvrdí Kreml, že ze strany ruských vojáků jde o strategický ústup, podle něj není pravda, jde prý pouze o útěk. Podle bezpečnostního analytika a politologa Emila Aslana by se mohlo jednat o bod zlomu. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák i Lumír Němec jsou však v takovém hodnocení opatrnější.

To, co se nyní odehrává na frontě, by podle Aslana mohlo být bodem zlomu. „Vypadá to tak, že přichází to, co by se dalo označit za kolaps ruské armády také na západ od Dněpru. Obtížná situace je nyní pro ruskou armádu také v severní části Luhanské oblasti,“ míní. 

Klíčovou roli v úspěchu ukrajinské armády hraje podle Aslana kombinace taktiky a výzbroje. „Od počátku ozbrojeného konfliktu bylo jasné, že Rusko nemá kapacity na to, aby dosáhlo svých cílů, o kterých se zmiňovalo. Rusko nemá lidské zdroje. Ty, které mělo, ztratilo v prvních měsících války,“ uvedl a zmínil hlavně elitní jednotky. „Kvůli ekonomickým sankcím navíc Rusko nemá prostředky k tomu, aby mobilizovalo větší množství lidí a zabezpečilo je,“ dodal s tím, že problémem je také postoj Rusů, kteří podle něj politice Vladimira Putina fandí. 

31 minut
Události, komentáře: Jak se Ukrajincům daří bránit svou zemi?
Zdroj: ČT24

Situaci na Ukrajině označil za významný okamžik také Lumír Němec. „Rozhodně bych se ale ještě bál používat termín bod zlomu, protože nejhorší je podcenit nepřítele. Rusy bych nepodceňoval, byť to vypadá, jak to vypadá,“ upozornil. Míní však, že Ukrajincům se daří zúročit pomoc, kterou do země posílá Západ.

Výrazně podle Němce pomáhá i morálka ukrajinských vojáků. „Vojáka musíte motivovat. Můžete ho motivovat samozřejmě penězi, o což se snaží (ruský prezident Vladimir) Putin, ale úplně mu to nevychází, ale nejlepší motivace vojáka je, když ví, že bojuje za správnou věc. Ten chlap je pak ochotný předvádět velké věci,“ komentoval. 

Němec: Žádný strategický ústup, ale útěk

Podle bývalého vojenského velitele je důležité také to, že se ukrajinští vojáci nebojí použít novou bojovou taktiku. „Když Rusové útočí na nějaké město, rozmlátí ho bombami, rozstřílejí ho dělostřelectvem, ale Ukrajinci města obchází, obkličují je, umožňují tím (ruským) vojákům utéct, a oni tam pak zanechávají obrovské množství techniky,“ uvedl Němec. Ruští vojáci, i když Kreml hlásá, že se jedná o strategický ústup, podle něj jenom utíkají. 

Současnou situaci na frontě sleduje i české ministerstvo zahraničí. Dvořák pochválil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského za to, jak úspěchy svých vojáků prezentuje ve světě. „Na druhou stranu ale musíme ty zprávy, které přicházejí, ředit tím prizmatem, že část toho jsou záměrně posílané informace, které nemají za cíl nám dát správnou informaci, ale spíš vystrašit soupeře,“ uvedl. 

Dvořák souhlasí s Němcem v tom, že by zatím ještě nejásal. Vítá také to, že Česko jako Západ pomáhá vojensky Ukrajině, protože Ukrajina pomáhá Česku bránit jeho hodnoty. Ukrajinskou armádu označil za armádu Evropy. „Úlohou armády je chránit území a hodnoty. Obojí dnes dělá ukrajinská armáda,“ dodal. 

Náměstek ministra zahraničí také zmínil, že resort neočekává, že by postup Ukrajinců byl pořád tak rychlý. „Předpokládám, že ten tlak prostě nemůže být nekonečný, že přijde ta chvíle, kdy bude pauza. Teď se čeká, jaká bude reakce ruské strany, a to od té nejkatastrofičtější verze, kdy Putin zmáčkne červený knoflík (odpálí jadernou zbraň – pozn. red.), nebo se Rusko podaří dostat k jednacímu stolu,“ uvedl. 

Dvořák: Nesmíme se nechat vystrašit jadernými zbraněmi

Dvořák také upozornil, že by se Západ neměl nechat vystrašit vyhrožováním jadernými zbraněmi, byť taktickými. Je ale podle něj nutné počítat i s touto variantou, i když ji nepokládá za pravděpodobnou. Za správnou rétorickou reakci označil vyjádření amerického generála Davida Petraeuse. Ten uvedl, že v případě použití jaderných zbraní by NATO zničilo všechny ruské jednotky na Ukrajině i černomořskou flotilu.

Podle Aslana jde pouze o „Putinovo blafování“, čemuž podle něj nasvědčuje i takzvaný jaderný vlak, který zamířil k ukrajinským hranicím. „Pokud by měl Putin něco podobného reálně v úmyslu, tak by těžko dával celému světu najevo, že něco podobného chystá, spíše by to tajil,“ myslí si. Hranice, kdy by Putin mohl použít taktickou jadernou zbraň, je podle něj Krym. „Krym by byl pro ně citlivý z hlediska strategického i z hlediska toho, jak se Putinův režim profiluje v Rusku,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 5 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 7 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 9 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 12 hhodinami
Načítání...