Jižní větví Družby neteče ropa, týká se to i Česka

2 minuty
Události: Částí ropovodu Družba neteče ropa
Zdroj: ČT24

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Ruský provozovatel ropovodu Transněfť uvedl, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinskému provozovateli Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet.

Společnost Gazprombank, která má platby na starosti, podle Reuters uvedla, že peníze se vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie. Ukrajina od 4. srpna tranzit ropy zastavila.

Dohoda společností Transněfť a Ukrtransnafta o tranzitu ruské ropy přes ukrajinské území podle agentury Bloomberg vyžaduje, aby byly tranzitní poplatky uhrazeny s předstihem a v plné výši. Firma Transněfť uvedla, že se snaží získat povolení pro realizaci transakce a že rovněž zkoumá alternativní možnosti, jak poplatky uhradit. 

Slovnaft a její mateřská společnost MOL už iniciovaly s ukrajinskou a ruskou stranou jednání o tom, že by zmíněné poplatky zaplatily v zájmu obnovení dodávek ropy. V případě kladného vyjádření ukrajinské a ruské strany by podle vyjádření Slovnaftu mohly být dodávky ropy obnoveny do několika dnů.

„Ruské společnosti Transněfť byla bankou vrácena platba za přepravu ropy ukrajinským územím. Z uvedeného důvodu ukrajinská společnost Ukrtransnafta pozastavila přepravu ropy ropovodem Družba, z čehož vyplývá, že momentálně je přeprava ropy ropovodem Družba přes území Slovenské republiky pozastavena,“ napsala ředitelka kanceláře šéfa Transpetrolu Linda Vaškovičová. Zmíněným ropovodem obvykle proudí také ropa do České republiky.

Výrobní proces v rafinerii aktuálně podle vyjádření Slovnaftu funguje bez přerušení a zásobovaní trhu je plynulé. „Bratislavská rafinerie v úzké spolupráci s národním přepravcem, společností Transpetrol, jakož i v součinnosti s Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky využívá ke zpracování všechny dostupné rezervy v systému,“ informoval mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Rafinerie na začátku srpna uvedla, že po dvou měsících plánovaných odstávek naběhla na plný provoz.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se k situaci ohledně dodávek ropy vyjádří ve středu. V červnu Sulík řekl, že země naplnila zásobníky ropy a ropných produktů na technické maximum a že pohotovostní zásoby státu, Transpetrolu a Slovnaftu by vystačily na 126 dnů u ropy a blíže neupřesněný počet dnů u nafty a benzinu.

Obnovení dodávek má být v řádu dní

Společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, dodala, že k obnovení dodávek ropy ropovodem Družba do České republiky by mělo dojít v průběhu několika dní. Zásobování ropou rafinerie v Litvínově je však plně zajištěné z operativních zásob umístěných na centrálním tankovišti v Nelahozevsi, jejichž objem je dostatečný do chvíle, než se znovuobnoví provoz ropovodu Družba. Aktivace nouzových zásob ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zatím není zvažována, dodala firma. 

„Znamená to velice nepříjemnou situaci, nicméně naštěstí ne přímo akutní hrozbu, protože máme strategické zásoby ropy,“ uvedl výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podle SSHR má Česko zásoby zhruba na devadesát dní. „Situaci kolem dodávek ropy sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s vedením Unipetrolu i s vedením Mero. Zásoby ropy pro chod rafinérie v Litvínově máme na zhruba devadesát dní a v případě potřeby jsme připraveni je uvolnit,“ uvedl na Twitteru předseda SSHR Pavel Švagr. Potvrdil, že Unipetrol v tuto chvíli čerpá ze svých zásob.

Podle firmy Mero lze v současné situaci využít k zásobování ropou tuzemských rafinérií ropovod TAL a nově vydané provozní povolení k navýšení celkové kapacity ropovodu TAL, které umožňuje již jeho maximální výkon. „Získání provozního povolení bylo oznámeno po jednání premiéra Petra Fialy s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem při příležitosti jeho návštěvy v ČR v polovině července 2022,“ uvedlo dále Mero.

Kvůli zastavení dodávek ropy přes ropovod Družba je Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v kontaktu se všemi relevantními aktéry, se kterými hledá cestu, jak situaci vyřešit. „Další dny ukážou, jestli se jedná o další eskalaci energetické války ze strany Ruska nebo o technický problém v platbách,“ uvedl na Twitteru ministr.  U společnosti Mero jsou podle něj uskladněny operativní zásoby ropy, které umožní výpadek dodávek pokrýt minimálně do druhé poloviny srpna. „Disponujeme také strategickými zásobami, které nám vystačí téměř na 90 dnů. Aktivovat je se nyní nechystáme,“dodal Síkela.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň informovalo, že k výpadku dodávek ropy přes ropovod Družba došlo už v roce 2019. „Trval přibližně měsíc a koneční spotřebitelé to nepocítili,“ uvedlo ministerstvo.

24 minut
UK: Energetická válka s Ruskem
Zdroj: ČT24

Situace není tak vážná, shodli se europoslanci

Také podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) není v případě ropy situace tak vážná jako v případě dodávek plynu. „Světový trh je mnohem větší, závislost na dovozu ropy je mnohem menší,“ podotkl v pořadu Události, komentáře europoslanec. Dodal, že v případě, že by Rusko dodávky neobnovilo, dotkne se to konkrétních firem, ale nebude to mít zásadní dopad na dodávky a ceny.

Zdůraznil rovněž, že sankce Rusko ekonomicky „sráží na kolena.“ „Jsou nejrozsáhlejší, jaké historie zažila. A jsou účinné – i sami ruští představitelé říkali, že sankce vrátí Rusko o dvacet let zpět, což je podle mě optimistický odhad a pro nás na Západě je to nepředstavitelné,“ dodal. Zmínil, že jej však překvapuje komunikace Kremlu. „Nemá odvahu říct, že dodávky zastaví, protože se tak rozhodl.“ 

Zmínil, že Česko by mělo i tak šetřit a hledat cesty, jak nahrazovat fosilní paliva a diverzifikovat dodávky.

Také europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO), který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že situace s ropou je odlišná od té s plynem. „Dodávky ropy jsou více diverzifikovány,“ podotkl a dodal, že se tím omezuje manévrovací pole pro Rusko. Na druhou stranu uvedl, že ony drobné a „nechtěné“ incidenty mohou přispět k tomu, že ceny mohou kolísat. „Dnešní (úterní – pozn. red.) incident vyvolal podobný nárůst ceny.“

Otázkou podle něj také zůstává, co když se za týden či dva stane podobný incident znovu. „Z toho ohledu by měly všechny země hledat opatření, jak diverzifikovat a jak budovat odolnost ekonomiky,“ poznamenal s tím, že Česko by mělo tlačit na bavorské partnery, aby navýšili kapacity ropovodu z Ingolstadtu a případně hledat další možnosti.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 tisíc barelů ropy denně. Hlavními odběrateli této ropy jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a maďarská petrochemická skupina MOL, jež vlastní slovenskou firmu Slovnaft. Hlavními dodavateli jsou ruské firmy Lukoil, Rosněfť a Tatněfť. 

Embargo

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba.

Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

V důsledku války se zkomplikovala také situace kolem dodávek ruského plynu do Evropské unie. Rusko dodávky plynu do řady členských zemí EU omezilo, svůj postup zdůvodňuje mimo jiné problémy kolem turbín plynovodu Nord Stream 1.

Ceny ropy na světových trzích po zprávě o přerušení tranzitu rostou, severomořská ropa Brent si připisuje více než procento a blíží se k 98 dolarům za barel. V březnu se cena Brentu kvůli obavám z dopadů války na Ukrajině na dodávky suroviny vyšplhala až na 139 dolarů za barel, tedy do blízkosti rekordního maxima. Minulý týden sestoupila až na 92,78 dolarů, čímž se vrátila na úroveň z doby před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael kontroluje skoro osmdesát procent Pásma Gazy, tvrdí Hamás

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 5 hhodinami

Ukrajina čelila třem stovkám dronů a sedmdesáti raketám

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina a Rusko dokončily velkou výměnu zajatců

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Varšavou pochodovali příznivci obou prezidentských kandidátů

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bílý dům se detektory lži snaží potírat úniky informací

Poté, co se v médiích objevily informace o tom, že personální úřad americké vlády plánuje najmout osobního řidiče pro členy svého vedení, začalo okamžitě vyšetřování s cílem zjistit, kdo tyto interní informace poskytl médiím. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své s děním obeznámené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kalifornské Malibu doufá v nový začátek. Zvedá se po požárech

Desítky firem z kalifornského města Malibu doufají v nový začátek. Do desetitisícového města směli po lednových požárech jen místní, frekventovaný osmnáctikilometrový úsek směrem na Santa Moniku byl uzavřen. Nyní jej úřady otevřely a podnikatelé doufají, že se jim vrátí zákazníci. Někteří obyvatelé se však bojí, že konec uzavírky přinese i problémy, například rabování ve vyhořelých domech a opuštěných obchodech a restauracích. Radnice v Malibu proto uzavřela smlouvu se soukromou bezpečnostní agenturou. Pozitiva ale podle ní jasně převažují. Pacifická dálnice by mohla do města duchů znovu přivést život.
před 18 hhodinami

Venezuelský režim zatkl před nedělními volbami desítky lidí

Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než sedmdesát politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.
před 18 hhodinami
Načítání...