Ratifikujte Istanbulskou úmluvu, vyzval europarlament Česko a pět dalších zemí

Evropští poslanci ve čtvrtek v debatě o násilí páchaném na ženách v Evropské unii vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím. Mnozí zákonodárci míní, že není třeba čekat, až úmluvu schválí jednotlivé členské státy. Ty by podle nich měly dokument potvrdit na unijní úrovni kvalifikovanou většinou.

„Ráda bych věděla, proč jsou v Evropě země, které ohledně této smlouvy mlčí, a zda se tyto země skutečně hlásí k hodnotám EU,“ tázala se italská europoslankyně Isabella Adinolfiová z Evropské lidové strany. „Vaše výmluvy nejsou udržitelné,“ apelovala na země, které se dosud úmluvou neřídí, francouzská europoslankyně Chrysoula Zacharopoulouvá z parlamentní frakce Obnova Evropy.

Česká republika sice úmluvu podepsala v květnu 2016, ale aby dokument začal platit, musí ho ratifikovat sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vedle Česka dokument dosud neratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Lotyšsko a Litva.

Někteří členové Evropského parlamentu v debatě uváděli počty zavražděných žen ročně a podotýkali, že případů násilí na ženách přibylo v době pandemie covidu, kdy byly ženy nuceny trávit více času doma se svými partnery.

Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Babišův kabient jednání o úmluvě odložil

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání však odložil.

Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO) přitom není důvod úmluvu nepodpořit. „Istanbulská úmluva je opředena řadou mýtů, které její odpůrci aktivně přiživují a šíří. S touto masivní dezinformační kampaní je třeba bojovat,“ sdělila Charanzová.

„Velmi podporuji, abychom ratifikovali Istanbulskou úmluvu a abychom aktivněji bojovali proti násilí na ženách,“ řekl k aktuální rozpravě v Evropském parlamentu Jiří Pospíšil, europoslanec za TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti. Pospíšil také připomněl, že jen malé procento českých žen nahlásí na policii znásilnění. Jedním z důvodů, proč Česko dosud smlouvu neratifikovalo, je podle něj skutečnost, že násilí na ženách v České republice není tak silné společenské téma a část lidí jeho závažnost i snižuje.

Naopak členka Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) se domnívá, že Česko Istanbulskou úmluvu nepotřebuje. „Česká republika má fungující zákon proti domácímu násilí. Náš právní řád obsahuje trestné činy tak, jak je vyjmenovává právě Istanbulská úmluva,“ uvedla Šojdrová.

Podobného názoru je i europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „V otázce ženských práv by se Evropský parlament měl soustředit na země, kde ženy rovná práva nemají, nikoliv na ty, které pouze neratifikovaly nějaký formální dokument,“ sdělila Vrecionová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...