OSN žádá, aby státy v rámci boje s koronavirem neopomněly ani domácí násilí. Během nouzového stavu a karantén v jednotlivých zemích včetně Česka totiž přibývalo partnerské agresivity. Bílý kruh bezpečí evidoval v prvních týdnech omezení nárůst o 80 procent. Podle psycholožky Terezy Bydžovské, která byla hostem Událostí, komentářů, jde o kombinaci mnoha různých faktorů, velkou roli hraje strach z neznámého.
Nárůst domácího násilí během karantény způsobil strach z neznámého a ztráta komfortní zóny, tvrdí psycholožka
UK: Tereza Bydžovská, psycholožka z linky na pomoc obětem domácího násilí (zdroj: ČT24)
„V lidech byla velká nejistota, strach z neznámého. Najednou je tady nemoc, kterou neumíme léčit, nemáme na ni vakcínu a nikdo ji neumíme moc uchopit. Nevíme, co se bude dít dál, nevíme, jak dlouho to bude trvat, takže jsme najednou v naprosto mimořádné situaci v tom, že jsme zavřeni doma,“ vysvětluje Bydžovská nárust agresivity v rodinách.
Ztráta komfortní zóny a sociálního kontaktu patří k důvodům, proč domácí násilí během karantény značně stoupalo. „Najednou jsou rodiny uzavřeny spolu doma na malém prostoru. Normálně je každý zvyklý chodit do práce, lidé jsou zvyklí mít koníčky, děti chodí do školy. Každý přišel o svůj komfort, o svoji bezpečnou zónu v tom, že má přátele, se kterými se může stýkat. Pro mnoho lidí je tohle velmi stresující, už jenom ten fakt, že jsme omezeni na sociálním kontaktu a zavřeni spolu doma, což má i mnoho pozitiv, ale samozřejmě i mnoho negativ,“ doplňuje psycholožka.
Nové případy
Situace se zhoršila nejenom v rodinách, kde už s domácím násilím byl problém dříve, ale i v těch na první pohled bezproblémových. „Vzhledem k tomu, že jsme byli všichni v extrémní situaci, měli jsme strach o naše ekonomické zázemí, o naše blízké, sami o sebe, o budoucnost, tak myslím, že je přirozené, že vznikaly konflikty v partnerství, v rodinách i mezi dětmi,“ říká Bydžovská.
Během nouzového stavu se objevila nově i skupina žen, které žily ve velmi dlouhodobých vztazích a najednou se pro ně tyto vztahy staly nesnesitelnými. „Partneři spolu můžou být dvacet let, ale můžou se vídat i jenom dvě hodiny týdně. Najednou spolu byli pořád. Nemohli nikam odejít, proto ta eskalace mohla být rychlejší a i proto se vynořily ty problémy,“ vysvětluje příčiny nárůstu psycholožka. Roli podle ní hraje i to, že v domácí izolaci měl člověk víc času na přemýšlení o kvalitě vztahu.
Problematika domácího násilí eskalovala po celém světě již před začátkem karantény. S domácím násilím měla zkušenost každá třetí žena v Česku. „Ta čísla jsou obrovská. Celosvětově zemře v důsledku domácího násilí 30 tisíc žen. Je podstatné věnovat této problematice mnohem víc času, primárně prevenci, protože málokdo je schopný rozeznat, že je obětí domácího násilí. Není to samozřejmě jenom na ženách. Týká se i mužů, což je mnohem víc stigmatizované – takže i větší tabu.“
Pomocná aplikace
Pro oběti domácího násilí vznikla nedávno mobilní aplikace Bright Sky, která má umožnit obětem násilí diskrétně ohlásit. „Za mě je to skvělý počin. V aplikaci je možné si například schovat dokumentaci. Když násilí probíhá, je podstatné, aby oběti měly fotografie či nahrávky, aby bylo zřejmé, že se to opravdu děje. Takové důkazy jsou pak pro policii velmi podstatné. Z tohoto hlediska to vnímám jako velmi přínosné.“
Spoléhat se jen na aplikace je ale podle psycholožky problematické. „Ne všichni mají přístup k mobilnímu telefonu, ne každá oběť domácího násilí má telefon. Je dost běžné, že partner, který páchá násilí, se telefonu ujme. Oběť tedy nemá možnost jakkoliv ho používat. Zároveň je ale velmi nápomocné to, že jsou v aplikaci věci skryté a taky je v aplikaci možnost nějakým způsobem zjistit, jestli já jsem obětí domácího násilí,“ zakončuje Bydžovská.