Poslanci Evropského parlamentu (EP) v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.
Evropští poslanci schválili dlouho diskutovanou reformu zemědělské politiky
Horizont ČT24: Reforma společné zemědělské politiky EU (zdroj: ČT24)
Nová společná zemědělská politika, která je výsledkem tříletého jednání mezi jednotlivými institucemi EU, zohledňuje klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu i závazky z pařížské klimatické konference. Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství.
Zapojení farmářů do takzvaných ekoschémat ale bude dobrovolné a poslanci zejména z parlamentní frakce Zelení/ESA reformě vyčítají, že přestože se snaží o prosazování ekologických postupů, její důraz na ochranu životního prostředí stále není dostatečný.
Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Na členských státech záleží, zda se rozhodnou výši přidělovaných dotací zemědělským podnikům zastropovat.
Povinné zastropování dotací neprošlo
Politování nad skutečností, že se zastropování nakonec nepodařilo prosadit, vyjádřila například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jak ukazují statistiky o českém zemědělství, dochází k neustálé koncentraci farem do větších koncernů, což má negativní dopady na náš venkov. Naštěstí se budoucí česká vláda zavázala, že zastropování sama prosadí,“ sdělila Vrecionová, která ale jinak reformu označila za dobrý kompromis.
Při debatě v parlamentu připomněla, že jednání o reformě SZP se značně protáhla, což podle ní představuje velkou zátěž pro zemědělce, kteří musejí mít čas se na nová pravidla připravit.
Také česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) vnímá jako nedostatek, že se nakonec nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací. „To je zásadní problém, který bude prohlubovat rozdíly v konkurenceschopnosti zemědělců,“ uvedla při rozpravě. Šojdrová ale vyzdvihla, že schválené změny posilují pravomoci členských států. „Pro českou vládu je to velká šance, jak skutečně podpořit zemědělce ve zlepšení ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat, v šetrnějším využívání půdy a vody,“ sdělila poslankyně.
Nejsilnější kritika reformy SZP zaznívá především od frakce Zelení/ESA, podle níž změny nejsou dostatečně ambiciózní, pokud jde o ochranu životního prostředí. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa uvedl, že reforma podle něj z hlediska ekologie neobsahuje reálná opatření. „Největší výdajová částka evropského rozpočtu pořád nezohledňuje to, že jsme v klimatické krizi,“ uvedl Peksa.
Německý poslanec Martin Häusling za Zelené se také vymezil proti tomu, že většina financí se bude dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy. „Stěžejní je, že 75 procent peněz se bude vyplácet na základě toho, že lidé vlastní půdu. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost průmysly i (Viktor) Orbán a (Andrej) Babiš,“ podtrhl Häusling s odkazem na maďarského premiéra a českého předsedu vlády v demisi, o nichž se v médiích často hovoří v souvislosti s čerpáním unijních dotací.
Martin Hlaváček (ANO) v debatě pak uvedl, že nově schválený rámec podle něj dává podnikatelům v zemědělství prostor, aby se rozhodli investovat do moderních technologií a ekologických postupů. Ostrá kritika naopak zazněla od českého poslance Ivana Davida (SPD). „Celá reforma míří špatným směrem a cílem je snížení potravinové soběstačnosti,“ uvedl David ve svém vystoupení v parlamentu.
Mnozí poslanci při rozpravě na půdě Evropského parlamentu vyzdvihovali jako přednost, že nová SZP si klade za cíl také posílení kontrol pracovních podmínek v zemědělství. Zaměstnavatelům, kteří budou porušovat stanovené standardy, bude hrozit, že přijdou o přidělované prostředky.