Evropští poslanci schválili dlouho diskutovanou reformu zemědělské politiky

7 minut
Horizont ČT24: Reforma společné zemědělské politiky EU
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu (EP) v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.

Nová společná zemědělská politika, která je výsledkem tříletého jednání mezi jednotlivými institucemi EU, zohledňuje klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu i závazky z pařížské klimatické konference. Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství.

Zapojení farmářů do takzvaných ekoschémat ale bude dobrovolné a poslanci zejména z parlamentní frakce Zelení/ESA reformě vyčítají, že přestože se snaží o prosazování ekologických postupů, její důraz na ochranu životního prostředí stále není dostatečný.

Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Na členských státech záleží, zda se rozhodnou výši přidělovaných dotací zemědělským podnikům zastropovat.

Povinné zastropování dotací neprošlo

Politování nad skutečností, že se zastropování nakonec nepodařilo prosadit, vyjádřila například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jak ukazují statistiky o českém zemědělství, dochází k neustálé koncentraci farem do větších koncernů, což má negativní dopady na náš venkov. Naštěstí se budoucí česká vláda zavázala, že zastropování sama prosadí,“ sdělila Vrecionová, která ale jinak reformu označila za dobrý kompromis.

Při debatě v parlamentu připomněla, že jednání o reformě SZP se značně protáhla, což podle ní představuje velkou zátěž pro zemědělce, kteří musejí mít čas se na nová pravidla připravit.

Také česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) vnímá jako nedostatek, že se nakonec nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací. „To je zásadní problém, který bude prohlubovat rozdíly v konkurenceschopnosti zemědělců,“ uvedla při rozpravě. Šojdrová ale vyzdvihla, že schválené změny posilují pravomoci členských států. „Pro českou vládu je to velká šance, jak skutečně podpořit zemědělce ve zlepšení ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat, v šetrnějším využívání půdy a vody,“ sdělila poslankyně.

Nejsilnější kritika reformy SZP zaznívá především od frakce Zelení/ESA, podle níž změny nejsou dostatečně ambiciózní, pokud jde o ochranu životního prostředí. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa uvedl, že reforma podle něj z hlediska ekologie neobsahuje reálná opatření. „Největší výdajová částka evropského rozpočtu pořád nezohledňuje to, že jsme v klimatické krizi,“ uvedl Peksa.

Německý poslanec Martin Häusling za Zelené se také vymezil proti tomu, že většina financí se bude dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy. „Stěžejní je, že 75 procent peněz se bude vyplácet na základě toho, že lidé vlastní půdu. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost průmysly i (Viktor) Orbán a (Andrej) Babiš,“ podtrhl Häusling s odkazem na maďarského premiéra a českého předsedu vlády v demisi, o nichž se v médiích často hovoří v souvislosti s čerpáním unijních dotací.

Martin Hlaváček (ANO) v debatě pak uvedl, že nově schválený rámec podle něj dává podnikatelům v zemědělství prostor, aby se rozhodli investovat do moderních technologií a ekologických postupů. Ostrá kritika naopak zazněla od českého poslance Ivana Davida (SPD). „Celá reforma míří špatným směrem a cílem je snížení potravinové soběstačnosti,“ uvedl David ve svém vystoupení v parlamentu.

Mnozí poslanci při rozpravě na půdě Evropského parlamentu vyzdvihovali jako přednost, že nová SZP si klade za cíl také posílení kontrol pracovních podmínek v zemědělství. Zaměstnavatelům, kteří budou porušovat stanovené standardy, bude hrozit, že přijdou o přidělované prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer řidič na festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie, která dosud množství obětí neuváděla. Počet zraněných policie neupřesnila, už dříve ale sdělila, že jich bylo více. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 4 mminutami

K hrobu papeže Františka v Římě už proudí stovky věřících

K hrobu papeže Františka v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě začaly po jeho sobotním pohřbu chodit řady věřících. Stanovit datum zahájení volby jeho nástupce by měla kongregace kardinálů, která zasedne v pondělí ráno, uvedla v neděli italská televize Sky TG24. Konkláve by podle ní mělo začít mezi 5. až 10. květnem.
před 59 mminutami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 25

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 25, dalších 800 lidí utrpělo zranění. V neděli ráno o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
před 1 hhodinou

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marka Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 4 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 13 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...